Edvard Beneš Knihy

Československá zahraniční politika v projevech ministra Edvarda Beneše 1924 - 1933.

Kniha zahrnuje Benešovy vzpomínky, v nichž se před námi odvíjí obraz jeho spolupráce s Masarykem od jejich prvního setkání v roce 1903 až do okamžiku, kdy se stal v roce 1935 Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadě.

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem

V historické literatuře se dnes hovoří o mnichovském komplexu dr. Beneše. Dr. Edvard Beneš si byl vědom své osobní odpovědnosti, a proto se k mnichovskému řešení ve své politické činnosti neustále vracel, promýšlel je a také je pro sebe i pro ostatní podrobně vylíčil. Šlo mu o to objasnit československou politiku, kterou jako president s vládou v roce 1938 a v letech předcházejících sledoval. Paměti dr. E. Beneše mají jistě svůj význam tím, že přinášejí řadu historických faktů, avšak především zaujmou způsobem výkladu a argumentace autora, jeho myšlenkovými pochody při hledání řešení situace, zejména v těch místech, kde píše o událostech, jichž byl přímým, a někdy dokonce jediným partnerským účastníkem, a o nichž nemohl tudíž nikdo jiný vědět víc… 25-111-68

Pět významných projevů prezidenta Edvarda Beneše z kritického období od konce května do počátku října 1938.

Moderní evropská parlamentní demokracie, její historické kořeny, vývojové proměny i kolize a poválečné perspektivy.

Dva projevy československého prezidenta Edvarda Beneše na univerzitách v Edinburghu a v Glasgow, 5. a 7. listopadu 1941. Předmluva Věrta Olivová.

V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.

Vedle Winstona Churchilla byl Beneš jedin‎ým státníkem-memoáristou, kter‎ý publikoval své politické reminiscence z doby obou světov‎ých válek. V pamětech mu šlo především o „odčinění“ Mnichova, tj. o objasnění podstaty tzv. československé (sudetské) krize roku 1938. Jako vedoucí československ‎ý státník, kter‎ý nesl zodpovědnost za vznik a existenci ČSR, chtěl „podat zprávu národu“ a vysvětlit, jak prožil zánik a znovuvzkříšení Československa v letech 1938–1945, proč uzavřel „na věčné časy“ spojenectví se Sovětsk‎ým svazem, proč si zásadně nepřál udělit Slovákům autonomii a proč dospěl během války k nevyhnutelnému řešení německé otázky formou odsunu. Bohužel mu nebylo dopřáno je dokončit. Benešovy vzpomínky vycházejí nyní poprvé v kritickém, doplněném, rekonstruovaném vydání (svazky I a II přinášejí vlastní text pamětí doplněný obrazovými přílohami, ve svazku III je soustředěna většina dokumentů, které se k pamětem vztahují).