Edvard Beneš Pořadí knih (chronologicky)

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

V roce 1912 vznikla v Praze jedna z prvních vědeckých publikací mladého Edvarda Beneše nazvaná Stranictví. Byla věnována problematice politických stran a byla podána jako habilitační spis na české filozofické fakultě a profesoři T.G. Masaryk, František Krejčí a František Čáda ji označili za "velmi pozoruhodnou. Kniha má několik kapitol jako: Vznik a třídění politických stran, Cíle a poslání stran, Vzájemný poměr politických stran, Funkce pol. Stran (Strana je orgánem pro uplatňování vůle lidu), Následky stranického ducha a nesnáze demokracie, atd. Tato práce předběhla dobu a ještě nyní, po 100 letech svým rozborem a myšlenkami je dílem, kterým by se mohli a měli poučit politici naší doby.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Vedle Winstona Churchilla byl Beneš jedin‎ým státníkem-memoáristou, kter‎ý publikoval své politické reminiscence z doby obou světov‎ých válek. V pamětech mu šlo především o „odčinění“ Mnichova, tj. o objasnění podstaty tzv. československé (sudetské) krize roku 1938. Jako vedoucí československ‎ý státník, kter‎ý nesl zodpovědnost za vznik a existenci ČSR, chtěl „podat zprávu národu“ a vysvětlit, jak prožil zánik a znovuvzkříšení Československa v letech 1938–1945, proč uzavřel „na věčné časy“ spojenectví se Sovětsk‎ým svazem, proč si zásadně nepřál udělit Slovákům autonomii a proč dospěl během války k nevyhnutelnému řešení německé otázky formou odsunu. Bohužel mu nebylo dopřáno je dokončit. Benešovy vzpomínky vycházejí nyní poprvé v kritickém, doplněném, rekonstruovaném vydání (svazky I a II přinášejí vlastní text pamětí doplněný obrazovými přílohami, ve svazku III je soustředěna většina dokumentů, které se k pamětem vztahují).

Publikace přináší poprvé v ucelené knižní podobě veřejné projevy, články, rozhovory a další publikované texty prezidenta Edvarda Beneše z let 1935-1938 a umožňuje tak přehlédnout Benešovy názory na řadu vnitropolitických i zahraničněpolitických problémů tehdejšího Československa.

Dva projevy československého prezidenta Edvarda Beneše na univerzitách v Edinburghu a v Glasgow, 5. a 7. listopadu 1941. Předmluva Věrta Olivová.

Spis Edvarda Beneše (1884–1948) věnovaný česko-německé a česko-sudetoněmecké problematice ve 20. a 30. letech 20. století je vydáván více než 65 let po svém vzniku. Pod šifrou X. Y. byly dvě části práce vydány německy a anglicky, ale českého vydání se rukopis doplněný o další část v roce 1938 nedočkal. Přitom jde o tak závažnou problematiku, jakou jsou československo-německé vztahy v období po první světové válce a československá menšinová politika. Její součástí je jednání československé delegace na pařížské mírové konferenci a s ním související problémy švýcarského vzoru pro Československo a státního národa československého a postavení německé menšiny v československém politickém systému. Autor analyzuje tyto problémy se znalostí diplomata-účastníka jednání a politika s erudicí vědce. Ed. Eva Broklová.

Pět významných projevů prezidenta Edvarda Beneše z kritického období od konce května do počátku října 1938.

Kniha zahrnuje Benešovy vzpomínky, v nichž se před námi odvíjí obraz jeho spolupráce s Masarykem od jejich prvního setkání v roce 1903 až do okamžiku, kdy se stal v roce 1935 Masarykovým nástupcem v prezidentském úřadě.

Poprvé uveřejněné Benešovy dopisy osvětlují jeho stanovisko k Mnichovu a složité okolnosti druhého československého odboje v Londýně.

Kniha přináší Benešovi projevy věnované T. G. Masarykovi z let 1937-1947.

Projev bývalého československého prezidenta o úloze Podkarpatské Rusi.

Edvard Beneš: Odsun Němců z Československa - výbor z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947.

V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání této publikace reaguje tak na - v současnosti oživované pokusy - o zpochybnění některých historických skutečností, především odsunu Němců a snah přesunout vinu za Druhou světovou válku na Československou republiku a především prezidenta Beneše. Na konci války zůstalo 360 000 mrtvých československých občanů zavražděných v koncentračních táborech a plynových komorách. V publikaci jsou otištěny projevy Konrada Henleina, Reinharda Heydricha a K. H. Franka, kde je jasně stanoven záměr likvidace českého národa.

Výbor memoárů z 1. světové války přibližuje osobnost E. Beneše i podmínky vzniku samostatného čs. státu. Vydáno ke 110. výročí narození E. Beneše. Připravila a předmluvu napsala Věra Olivová.

Výbor memoárů z 1. světové války přibližuje osobnost E. Beneše i podmínky vzniku samostatného čs. státu. Vydáno ke 110. výročí narození E. Beneše. Připravila a předmluvu napsala Věra Olivová.

Studie jsou doplněny historickou studií o československé "ruské" politice v letech 1921-1922.

V historické literatuře se dnes hovoří o mnichovském komplexu dr. Beneše. Dr. Edvard Beneš si byl vědom své osobní odpovědnosti, a proto se k mnichovskému řešení ve své politické činnosti neustále vracel, promýšlel je a také je pro sebe i pro ostatní podrobně vylíčil. Šlo mu o to objasnit československou politiku, kterou jako president s vládou v roce 1938 a v letech předcházejících sledoval. Paměti dr. E. Beneše mají jistě svůj význam v tom, že přinášejí řadu historických faktů...... celý text

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem.

Projevy prezidenta dr. E. Beneše: K čs. letcům; K výročí slovenského povstání, K zástupcům svazu národní revoluce z Val. Meziříčí.... atd.

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem

Paměti našeho bývalého prezidenta od Mnichova až do roku 1943,podepsání smlouvy se Sovětským Svazem.

Projev na právnické fakultě Karlovy university při slavnostní promoci na doktora práv h.c.

Projev na právnické fakultě Karlovy university při slavnostní promoci na doktora práv h.c.

Projev na právnické fakultě Karlovy university při slavnostní promoci na doktora práv h.c.

Kniha "Demokracie dnes a zítra". Jedná se o počin nakladatelství "Společnost Edvarda Beneše" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Řeči, projevy a dokumenty z let 1938 - 45. Čtvrté vydání knihy „Tři roky druhé světové války“, k níž úvodní slovo napsal ministr dr. Hubert Ripka. Je nezměněným otiskem třetího, doplněného vydání z března 1946. Obálku navrhl Karel Svolinský, vazbu Jaroslav Šváb. Vydalo v červnu 1946 Vydavatelstvo Družstevní práce v Praze a nakladatelství Orbis, Praha.

Sborník studií různých autorů vykreslují z různých pohledů osobnost Edvarda Beneše.