Naděžda Pelcová Pořadí knih

Sborník se zaměřuje na klíčový motiv evropského myšlení, logos. Úvodní studie profesorky Anny Hogenové navazuje na Patočkovy úvahy o moderantní civilizaci a zdůrazňuje, že manažer, jako organizátor, postrádá eschaton a konečný účel, čímž se stává multiplikátorem nihilismu. Moderantismus, jako znak doby, reflektuje karteziánské myšlení a jeho důsledky, kde certitudo a potřeba jistoty odrážejí neschopnost unést neurčitost lidských životů. Tato situace je výsledkem supremacy sukcesivní logiky a kauzality, která dominuje nad ostatními duševními aspekty, jako jsou city a paměť. Karteziánský člověk se stává okleštěnou verzí celostního renesančního člověka, což vede k absenci osobností jako Michelangelo či Leonardo da Vinci. Sborník, editovaný doc. Naděždou Pelcovou a prof. Annou Hogenovou, je rozdělen do tří částí: filosofické, pedagogické a společensko-vědní. Čtenář tak získává komplexnější přehled o výše uvedených tématech a jejich vzájemných souvislostech.

Monografie se zabývá povahou výchovy jako specifického lidského jednání. Z hermeneutických pozic zkoumá ontologická východiska výchovného vztahu jako vztahu ke světu, ke společenství a k sobě samému. Ukazuje kontexty, z nichž se výchova rodí, a podmínky, v nichž je možno ji rozvinout (solidarita generací, pedagogický étos, svoboda člověka, rozvoj lidské přirozenosti, specifická povaha lidské starosti a péče, vztah k druhému, setkání). Autorky sledují nutné proměny výchovného vztahu a vymezují základní rozdíly mezi výchovou a činnostmi, které sice také ovlivňují a formují osobnost člověka, ale s dobrou výchovou nemají nic společného (vedení, školení, výcvik, drezura, manipulace, ovlivňování). Promýšlejí výchovu jakožto jednání, jehož smyslem je zachovat kontinuitu (lidského rodu, kultury, hodnot), které však zároveň umožňuje diskontinuitu (tedy potenciálně nový počátek). V neposlední řadě zkoumají problematiku výchovy a vzdělávání v diferentním světě a poukazují na podstatné souvislosti výchovy a vzdělávání se smysluplným spolubytím.

Jde o dvanáctou v řadě konferenci, která se věnuje interdisciplinárnímu pohledu vždy na některé z vybraných filosofických témat – nyní je to čas. Budeme se jím zabývat z pozic myšlení filosofického, pedagogického, uměnovědného, kinantropologického, ekonomického a také z hlediska didaktického.