Jean Genet Pořadí knih

Román Pohřební obřad je oslavou smrti Jeana Decarnina, autorova přítele, zastřeleného 19. srpna 1944 na barikádách při osvobozování Paříže. Genet ve své bolesti zjišťuje, že nejvyšší poctu, jakou může mrtvému Jeanovi prokázat, je vylíčit své sny o životních příbězích nejopravdovějších a nejkrásnějších vojáků, kteří doposud bojují a milují se za komíny pařížských domů. Román se stává mohutnou epickou básní, v níž se zloději, zrádci, udavači, homosexuálové, němečtí vojáci a Hitlerem zpodobněná Říše podílejí na pohřebním obřadu za zastřeleného Jeana Decarnina.

Kniha o životě jednoho námořníka, jehož existence osudově změní život všem, kdož se s ním setkají. Homosexualita, zrada, vražda.

V této knize líčí Genet své toulky po Evropě, život mezi zloději, tuláky a žebráky, lásku k jednorukému Stilitanovi (který jej nikdy nemiloval). Podle určitého názoru je to vrchol Genetova díla, podle druhého "snůška obrácených moralit".

Drama Jeana Geneta se odehrává ve vězeňské cele a jeho aktéry jsou 4 mladí muži - tři vězni a jeden dozorce.

Dvě hry (Balkón, 1956; Černoši, 1958) francouzského autora, o němž Jean-Paul Sartre napsal životopis pod názvem Svatý Genet, herec a mučedník. Hry s převrácenými mravními hodnotami, o nichž se v doslovu J. Konůpka říká: „Každá Genetova hra se jeví jako rituál, posvátný obřad, jako jakási mše, arci černá, v níž její sloužící-herci velebí, povznášejí, vysvěcují zlo. Hodnoty jsou tu dokonale obráceny: peklo je rájem, temnoty jasem, neřest jedinou ctností. Vrah je světec, na němž ulpívá milost zločinu, a odsouzen za svůj zločin dostává aureolu mučedníka.“

Divadelní hra francouzského autora, který se zamýšlí nad převrácenými mravními hodnotami. Peklo se stává rájem, temnoty jasem, neřest jedinou ctností. Vrah je světec, na němž ulpívá milost zločinu, a odsouzen za svůj zločin dostává nálepku mučedníka.