Jiří Zemánek Pořadí knih

Současní přední myslitelé z oblasti ekofilosofie a kultury udržitelnosti – David Abram, Derrick Jensen, Freya Mathews, Andreas Weber a Hildegarda Kurt – uvažují o tom, jak by bylo možné naši současnou postindustriální civilizaci, která nás přivedla na samotný práh enviromentálního rozvratu, ekologicky transformovat. Kladou si otázku, jak se od dominujícího vzorce kontroly a ovládání posunout k modu vzájemnosti a synergie se světem. Respektive jak bychom se jako lidská společnost mohli znovu začlenit do přírody; jakými způsoby bychom naše touhy a přání mohli sjednotit s touhami a potřebami biosféry tak, aby podporovaly její další možnou regeneraci a rozkvět a nikoli její ničení. Všichni se přitom shodují v tom, že nejde jen o „udržení“ reality světa tak, jak ji dnes chápeme. Jde o její radikální znovuoživení, o nové porozumění tomu, co je to život a jakou roli v něm hrajeme. O znovuobjevování subjektivity a poetiky mimolidského světa, jinými slovy – o animistický či panpsychistický obrat v udržitelnosti.

Kniha je souborem sedmi příspěvků od Dagmar Blümlové, Václava Cílka, Anny Hogenové, Petra Juřiny, Michala Kohouta, Karla Stibrala a Jiřího Zemánka, jež zazněly na stejnojmenné konferenci konané 12. května 2012 v Praze. Krajina je v nich představena jako fenomén zajímavý pro mnohé obory: filozofii, archeologii, estetiku i přírodní vědy, a zároveň jako nevyčerpatelný zdroj umělecké inspirace. Nechybí ani představení jednoho ze současných amerických ekologických přístupů ke krajině: objevování důležitosti takového způsobu vnímání krajiny a předávání zkušeností s ní, který je typický pro animistické kultury přírodních národů, jež se rozvíjely bez jakéhokoliv systému písma. Obsah: - Krajina jako naše prodloužené tělo (Anna Hogenová) - Krajina archeologická (Petr Juřina) - Posvátná krajina (Václav Cílek) - Současná estetika a krajina (Karel Stibral) - Kdo obývá krajinu? Krajina - sídlo - vědomí (Michal Kohout) - Krajina ve slovech i za slovy. Pokus o typologii literární krajinomalby (Dagmar Blümlová) - Jak ladit s řečí země - K ekologii a etice jazyka Davida Abrama (Jiří Zemánek)

Monografie sochaře Lukáše Rittsteina, laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého, vychází u příležitosti výstavy Manop konané v Centru současného umění DOX od 6.3. do 17.5.2009. Prezentuje práci předního českého umělce mladé generace a jeho životní pocit a vnímání světa, výrazně inspirované setkáním s animistickými domorodými kulturami Nové Guineje. Příběhy zakleté v sochách a jejich originální řeč jsou vždy výrazem obsahu, autentického sdělení.

Antologie pěti autorových esejů a jednoho rozhovoru – Reciprocita a losos, Země v zatmění, Neviditelný svět, Animismus, percepce a pozemské umění kouzelníka, Ekologie hloubky a Strážce hranice – seznamuje s jeho úvahami, v nichž se soustředěně zabývá fenomenologickými a psychologickými aspekty současné ekologické krize. Všímá si toho, jak lidské technologie ovlivňují naše smyslové vnímání a specificky modulují náš obraz světa. Objevným způsobem přitom poukazuje na zapomenutou ekologickou dimenzi a hloubku lidských smyslů. Je země skutečně jen konglomerátem neživých objektů, určených pro naši nekonečnou exploataci, jak má tendenci nás o tom přesvědčovat mechanistická věda? Pokud znovu probudíme svoji primární zkušenost tělesného vnímání a otevřeme se bezprostřední aktivní participaci se světem kolem nás, můžeme objevit, že vše v něm je živé a oduševnělé, že smyslová země není souborem mrtvých objektů, ale společenstvím živých, působících subjektů. Můžeme tak znovu dospět ke vzájemnosti se zbytkem biosféry a začít opět tvořit více harmonický svět. Vložen esej Probouzet údiv Jiřího Zemánka.

V dnešní době globální mobility, preferující automobilismus a konzumní přístup k životu, náš cit pro krajinu a přírodu značně trpí. Možnou protiváhu tomuto trendu představuje pěstování chůze a poutnictví. Tímto způsobem se můžeme otevřít porozumění mimolidskému světu, navázat hlubší spojení s přírodou i se sebou samými. Tato publikace (a s ní spojená výstava), zabývající se vzájemně propojenými tématy chůze, poutnictví a posvátné krajiny, je poctou nádherným horám a kopcům severních Čech, českému romantickému básníkovi Karlu Hynkovi Máchovi a německému malíři Casparu Davidu Friedrichovi, těmto umělcům-poutníkům, kteří významně přispěli k empatickému vnímání krajiny. Prezentuje ukázky z tvorby dalších českých i zahraničních autorů 19.-21. století, malířů, grafiků, fotografů, sochařů, akčních a konceptuálních tvůrců. Vedle pojmu posvátné krajiny připomíná aktuálnost tzv. bezbariérové krajiny a důležitost bezprostřední smyslové skutečnosti "se vším svým člověka přesahujícím tajemstvím".... celý text

Anglicko-česko-francouzsko-německý slovník právní terminologie Evropských společenství má sloužit jako praktická pomůcka pro právníky a další odborníky, kteří se zabývají legislativou ES v hlavních pracovních jazycích Evropského společenství i v češtině. Slovník zahrnuje širokou škálu obecných i specifických právních termínů používaných v primárním právu ES. Výrazy v angličtině, francouzštině, němčině a češtině jsou přiřazeny podle svého významu a umístění v originálních textech bez ohledu na to, že z hlediska obecně etymologické¬ho by odpovídaly někdy výrazy adekvátnější. Překlad pomůže nejen pochopit význam výrazu, ale i vnitrostátní kontext, ve kterém lze daný výraz použít. V mnoha ohledech je struktura slovníku odrazem pracovního prostředí v EU. Přesné odkazy na články smluv rovněž zpřesňují a ilustrují přeložené termíny. Publikaci doplňuje věcný rejstřík českých, německých a francouzských hesel. --------------------------------------------------------------------------------

Publikace je výstupem z mezinárodní konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která se konala v rámci výstavy Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Účastníci, včetně ekologů, umělců, teoretiků umění, geomantů, psychologů, etnologů, léčitelů a vědců z Čech, Německa, USA a Slovinska, diskutují o "divočině" v širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostech, rozdělených do pěti tematických okruhů: imaginace, spiritualita, příroda, kultura a cesty do vzdálených krajů. Hledají východiska z globální krize postindustriální civilizace, kterou vidí v mechanistickém a redukcionistickém pohledu na svět. Nový pohled zahrnuje vizi vzájemně propojeného "živého světa", kde příroda je nejen součástí, ale i pramenem kultury a lidství. Klíčovými tématy jsou psycho-spirituální krize a cesty k tvořivosti a partnerství s přírodou (geomancie), ochrana divočiny v Národním parku Šumava a Bavorský les, umělecká díla Josefa Váchala a dalších umělců, a vztah k původním domorodým kulturám. Publikace obsahuje 169 reprodukcí uměleckých děl z výstavy.

Páté vydání populární učebnice je nejen systematickým výkladem unijního práva, ale i komentářem ke klíčovým ustanovením tohoto právního odvětví. Přináší výklad pramenů primárního a rovněž i sekundárního unijního práva. Reflektuje ideový kontext a rozvoj základních konceptů, na nichž je evropská integrace a především Evropská unie postavena.