Monografický text o antropismu, vydávaný z pozůstalosti literárního vědce profesora Jana Blahoslava Čapka, je výrazně filosofického charakteru. Znalec odkazu J. A. Komenského a T. G. Masaryka v něm podal poměrně podrobný a ucelený projekt nového lidství v poválečné epoše dehumanizace a dobově reflektovaného odcizení, způsobeného meziválečnou krizí demokracie, historickou prohrou liberalismu a ofenzivním nástupem komunistické, fašistické a nacistické diktatury.
Publikace pojednává o pobytu a působení J. A. Komenského ve východních Čechách. Byla vydaná k 400. výročí narození J. A. Komenského a k nedožitým 90. narozeninám J. B. Čapka.
Jeden z nejcennějších pramenů pro počátky husitství informuje o prvních projevech revolučního hnutí přes propuknutí bouří v Praze, založení Tábora a první léta husitských válek do prosince 1421. Autorem kroniky je mistr artistické fakulty pražské univerzity, příslušník umírněného středu, který kritizuje radikální učení táborské a pražské chudiny. Ke kronice je připojena veršovaná Píseň o vítězství u Domažlic, oslavující vítězství husitů nadkřižáky v srpnu 1431.
Historický román - den po popravě 27 českých pánů je přibit za jazyk Mikuláš Diviš z Doubravína, ilustrace Z. Mézl
Drobná esej o roli Betlémské kaple v České literatuře, počínaje Husem, přes Jednotu bratrskou až k Jiráskovi.
Přehled spisovatelů a literárních děl od r. 1918 do r. 1947 vč. stručné charakteristiky jejich děl.
