Jan Blahoslav Čapek

Jan Blahoslav Čapek, vlastním jménem Jan Blahoslav, byl český spisovatel, autor literárněhistorických prací, publicista.

Jan Blahoslav Čapek se narodil v rodině reformovaného evangelického českobratrského faráře. Po maturitě v roce 1923 ještě téhož roku začal studovat češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho učitelem byl především Jan Jakubec.

Již v době studií Jan Blahoslav Čapek psal, např. historickou povídku Zlomený kmen. Hlavní úsilí na počátku třicátých let zaměřil J. B. Čapek na literární historii a kritiku. Těm se věnoval již od svého příchodu do Prahy. Své práce publikoval v mnoha časopisech, z nichž některé redogoval např. Kostnické jiskry. Psal do Hosta, časopisu Literární skupiny, kde patřil k nejmladším členům tvůrčí generace, Naší doby, Křesťanské revue, týdeníku Čin a dalších. Pro Čapkův zájem o slovenskou literaturu ho jeho univerzitní profesor Jan Jakubec požádal o spolupráci při druhém dílu Dějin literatury české.

Při práci knihovníka v letech 1928 – 29 a po zahájení přednášek o české literatuře na bohoslovecké Husově fakultě se připravoval J. B. Čapek na habilitaci. Jako soukromý docent pracoval Čapek jako tajemník Extenzí čs. škol, poté byl úředníkem ministerstva zahraničí. S evangeličkou Annou Císařovou – Kolářovou, odbornicí na staré tisky a knihovědu, řídil edici Špalíček, reformační literární památky vycházely v jeho edici Sloupové pamětní, lyrika ve Tvaru, próza v řadě Vinohrad..

V roce 1945 byl Čapek jmenován řádným profesorem české literatury na Filozofické fakultě Univezity Karlovy. Při své činnosti dával studentům, zejména evangelíkům, možnost vytvářet badatelské kroužky, ve kterých vznikala i zcela původní básnická, prozaická a odborná dílka (antologie z mladých básníků Pozdravy mládí a naděje – 1947).

V roce 1959 musel Čapek odejít z fakulty a pracoval v Památníku národního písemnictví, poté v Ústavu pro dějiny Karlovy univerzity. V roce 1968 se na fakultu vrátil, ale v 71. roce byl nucen jít do důchodu, přestože jeho vědecká a badatelská práce byla na vrcholu. Protože mu bylo publikování stále více znemožňováno, uveřejňovali jeho přátelé a bývalí studenti jeho práce v zahraničí.