František Čajka Pořadí knih (chronologicky)

Kniha se dělí do tří hlavních oddílů. První oddíl obsahuje přehledové stati, přičemž prologem je studie Emilie Bláhové, která chronologicky zachycuje klíčové události spojené se vznikem Slovníku jazyka staroslověnského a představuje hlavní aktéry tohoto dlouhodobého vědeckého projektu. Následují charakteristiky souvisejících projektů, jako jsou Dodatky ke Slovníku jazyka staroslověnského, Řecko-staroslověnský index, Projekt GORAZD a další slovníky a etymologické zdroje. Druhý oddíl přináší abecedně seřazené syntetizující portréty spolupracovníků Slovníku, včetně odborných charakteristik a bibliografií osobností jako jsou Marta Bauerová, Emilie Bláhová, Karel Haderka, Zoe Hauptová a další. Třetí oddíl je věnován přílohám, které zahrnují soupisy a pomocné tabulky reflektující účast jednotlivých autorů na projektu. Doplňují je reprodukce archivních dokumentů, které ilustrují genezi Slovníku a průběh jeho vývoje.

Monografické zpracování F. Čajky je věnováno církevněslovanské legendě o svaté Anastázii, původně staroslověnskému překladu latinské předlohy, která je zachována v rukopisech ze 14.–18. století ruské a srbské provenience. Vznik tohoto textu bývá obvykle kladen do českého prostředí 10.–11. století. Památka je v knize analyzována z pohledu jazykovědného a kulturněhistorického. Jelikož jazykový materiál dosud nenabízel možnost definitivního řešení datace a lokalizace původního staroslověnského překladu, byla k zodpovězení této otázky využita i fakta extralingvistické povahy (rozvoj kultu, vztahy monastické aj.). Autor v knize zpřístupnil materiál nově nalezených rukopisů slovanských i latinských, který byl dosud namnoze zcela neznámý. Integrální součástí knihy je nová edice textu legendy a index verborum. Ze závěrů práce vyplývá vysoká pravděpodobnost vzniku památky v raně středověkých Čechách.