Kniha, kterou ke příležitosti konání stejnojmenné výstavy, sestavil architekt Jan Kaplický, je koncipována jako dialog inspirace mezi dědečkem a vnukem. Přináší mnoho z díla Josefa Kaplického, sochy, fotografie plastiky, obrazy i architektonické návrhy.
Kniha textů .. o malířství, sochařství, grafice a designu.
Námět k románu, který přinesl Goethovi světovou slávu, čerpal z jeho zkušeností jako praktikanta u soudu. Inspiraci mu poskytla sebevražda jeho kolegy, mladého právníka K. W. Jerusalema, jejíž okolnosti se odrazily v textu. Utrpení mladého Werthera (1774) je kombinací románu v dopisech a románu-deníku, v němž autor mistrovsky zachytil vnitřní svět hlavního hrdiny, jeho duševní stavy a autenticitu textu, podpořenou vydavatelským úvodem a poznámkami. Na začátku románu Werther popisuje vztahy mezi postavami a zdůrazňuje přátelství a význam vzdělání. Jeho láska k Lottě se vyvíjí v hluboký, avšak jednostranný cit, který naráží na předsudky měšťanského světa. Wertherova subjektivita se střetává s objektivními realitami, což vede k jeho zoufalství. Jeho touha po Lottě se mění v tragédii, a smrt se stává jeho východiskem k přírodě. Albert, jeho rival, představuje praktický životní princip, zatímco Lotta je kladná žena, žijící v souladu se světem, i když Wertherova láska jí odhaluje jinou dimenzi. Román vyvolal velký ohlas a vlnu sebevražd, neboť lidé se v příběhu poznávali a uvědomovali si, že jejich prožitky nejsou banální. Mladí toužili po velikých činech, ale často se cítili bezmocní. Werther ukázal, že je možné se vzepřít nízkým požadavkům doby a zvolit hrdý odchod ze života. Goethe v druhém vydání umístil varování pro senzitivní čtenáře: „Buď muž a nenásleduj mne!“
