Victor Klemperer Pořadí knih

Kronikářem století, zachycujícím drama německé rozpolcenosti a německých katastrof, tak je nazýván Victor Klemperer (1881–1960), německý romanista a humanista, jehož deníky vznikaly během celého autorova pohnutého života, stráveného převážně v Drážďanech, a jsou jak svým rozsahem (9 dílů, dohromady cca 5 000 stran, všechny vyšly v berlínském nakladatelství Aufbau teprve v 90. letech), tak svým obsahem unikátním a autentickým svědectvím německé reality několika generací a dvou světových válek. Dva díly nazvané „Chci vydat svědectví“ zachycují přesným a výmluvným způsobem pronásledování Židů v Německu za nacistické krutovlády v letech 1933–45 z pohledu oběti. Deníky měly nebývalý ohlas a staly se přímo literárním šlágrem (mj. byl podle nich natočen dvanáctidílný seriál televize ARD).

Německý romanista kriticky zkoumá jazyk Třetí říše a nacistickou podobu němčiny. Erudovaná studie odhaluje různorodé podoby jazykových novotvarů i nové rozměry již zavedených slov, které do němčiny vnesl nacismus. Kritický pohled na nacismem zdeformovaný německý jazyk...

Klempererovo svědectví se vyznačuje přesností, historickou předvídavostí a citlivou psychologií postav, přičemž autor nešetří sebekritikou ani humorem. Jako žid z asimilované rodiny vzdělaných lidí si v Denících vyměňuje role s filologem a romanistou, přičemž se zaměřuje na proměny jazyka Třetí říše, které podrobně vysvětluje a odhaluje jejich skrytý význam. Deníky zachycují pronásledování Židů v Německu za nacistické vlády z pohledu oběti. Klemperer, protestant ze vzdělané židovské rodiny a profesor romanistiky, byl po zbavení funkcí a penzionování nucen žít v chudobě a izolaci díky smíšenému manželství. Po zamezení přístupu do knihoven se rozhodl soustředit na dokumentaci každodenního nacistického teroru vůči židovskému obyvatelstvu v Drážďanech. Jeho deníky vznikaly pečlivým a stylisticky precizním zaznamenáváním událostí, příkoří a individuálního teroru mezi obyčejnými lidmi, což představuje silné sociologické, psychologické a historické svědectví doby. Vydání těchto deníkových záznamů je považováno za jeden z nejvýznamnějších počinů v oblasti memoárové literatury posledních let.