Karel Novotný Pořadí knih

Interpretace vybraných částí díla Jana Patočky, týkajících se základní otázky po vztahu života a světa, tak jak je kladena z hlediska fenomenologické filosofie, je v této knize konfrontována s některými poklasickými koncepcemi, jak z pera Patočkových současníků, tak jeho dnešních interpretů. Ve všech částech knihy přichází ke slovu zejména texty dochované v pozůstalosti, jejichž komentář provází a staví do nového světla interpretaci děl, která Patočka sám vydal. Velké místo autor věnuje té části tzv. válečných rukopisů, které se týkají filosofie nitra a jeho výrazu, a pokračuje přes úvahy o prostoru a koncepty přednášek o tělesnosti z let šedesátých, až k reflexím o potřebě asubjektivní fenomenologie a myšlenky předdějinného světa. Kniha přináší pozornost k těmto v literatuře dosud méně komentovaným pramenům, soustředěnou snahu o nový pohled na vývoj jedné části Patočkova bohatého díla, kterou prezentuje jako originální verzi fenomenologie přirozeného světa.

Deprese si nevybírá, ocitnout se v ní může každý. Co když však deprese není následkem, ale příčinou. Příčinou k putování v sobě sama. Co byste uvnitř našli? A chtělo by se vám hledat? Jenže jestli se vám chce nebo ne, se vlastně nikdo neptal. Marketér, konzultant, otec dvou dětí, kamarád, syn, partner. Karel. Potkalo ho to, stejně jako tisíce dalších. A měl možnost se tomu poddat, nebo ne. Vydal se jinou cestou. Cestou smíření se s tím, že je v pořádku nežít podle pravidel diktovaných společností, kde nemá místo nikdo, kdo se neustále neusmívá a nevykřikuje do světa, že se má skvěle. Smířil se s tím, že může být ostatním na obtíž, jaký je. Smířil se s tím, že změnit může paradoxně leda tak minulost. Smířil se s tím, že je v pořádku žít s neradostí. Karel pečlivě zapisoval. Aby už nikdy nezapomněl. Do jedné knihy. Růžové knihy. Nebudete se u ní usmívat, nebudete u ní ani plakat. Možná vás donutí se zamyslet, možná zastavit, možná pochopit. Je na vás, jak s Neradostí naložíte. Na pomezí beletrie, prózy a poezie se v ní míchají myšlenky, snové obrazy a výjevy z autorova života. V zádech deprese a smrt, před sebou druhá půlka života. Nemá účel, nemá smysl, každý si z ní odnese, co potřebuje. A tím může mít pro leckoho větší smysl než vypiplané happy endy. Knihu doplnilo patnáct umělců třiceti ilustrovanými pohlednicemi.

Jednota těla a duše je ve filosofii Edmunda Husserla analyzována jako dvojí vtělení subjektu, inkarnace v těle prožívaném zevnitř, Leib, a inkorporace v těle vnímatelném v objektivním prostoru, tak jako jiná tělesa, Körper. A toto dvojí vtělení subjektivity, její dvojí tělesnost, Leib-Körperlichkeit, zůstává v posledku nevyzpytatelné nejen pro fenomenologickou analýzu, statickou i genetickou (první část, věnovaná Husserlovi), ale i pro etickou genezi subjektivity, k níž směřuje Emmanuel Levinas (druhá část): je to původní fakticita, z níž vychází i současný koncept oikologické filosofie Hanse Rainera Seppa (třetí část), fakticita, kterou je třeba brát v potaz, jde-li o to, přiblížit se záhadě oduševnění, zázračného spojení těla a duše, které funguje ve vztahu subjektivity k sobě, k druhým a ke světu.

Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém dialogu jak se svými učiteli, zakladateli fenomenologie, tak s tradicí evropské filosofie a se svými současníky.

Operace křečových žil byly ještě před 20 lety na okraji zájmu většiny obecných i cévních chirurgů. Požadavek na zlepšení kosmetického výsledku, zkrácení doby hospitalizace a rekonvalescence vytvořil předpoklad pro vznik nových pracovišť zabývajících se speciálně touto problematikou. Nové miniinvazivní techniky umožnily operovat z bodových řezů, bez celkové anestezie, a vracet pacienty rychle do běžného života. Kniha MUDr. Karla Novotného přináší praktický přehled postupů užívaných v operativě křečových žil s důrazem na miniinvazivní a endovaskulární přístupy.

Kniha je líčením příběhu fenomenologických diferencí týkajících se povahy jevů. A to, jak již název naznačuje, především v rámci nové francouzské fenomenologie. Autor detailně analyzuje fenomenologické koncepce Maurice Merleau-Pontyho, Michela Henryho, Emmanuela Lévinase, Marca Richira a Jean-Luca Mariona. Doplňkem knihy je, již dříve vydaná, antologie textů současné francouzské fenomenologie "Co je fenomén?" (Pavel Mervart, 2010).

Civilní portrét Edvarda Beneše klade, na rozdíl od řady jeho monografií, důraz na jeho osobnostní a povahové vlastnosti. Autorská dvojice známých historiků čerpá ve své knize z pramenů, které mnoha jeho životopisům nebyly k dispozici. Kniha představuje Edvarda Beneše jako muže, který si po celý život chránil své soukromí, ale ve své podstatě nebyl zdaleka tak složitý a nespolečenský, jak se občas předkokládá laické veřejnosti.

Fenomenologie se po druhé světové válce „přestěhovala“ z Německa do Francie, kde si vydobyla a uchovává status živého a aktuálního myšlení. Cílem antologie je ukázat rozmanitost tamějších fenomenologických projektů posledních padesáti let prizmatem problematiky jednoho ústředního pojmu, kterým je fenomenalita, povaha jevení jako takového. Tato problematika se dostala do centra fenomenologického myšlení ve Francii na počátku šedesátých let a od té doby se rozvíjela a rozvíjí zejména v kritickém dialogu s myšlením Edmunda Husserla.

Příběh o Sedmihlávkovi zavede malé i velké čtenáře do jednoho pohádkového království. V něm žijí kromě všech dalších obyvatel také dva sourozenci Kája s Katkou, kteří dostanou od skalních skřítků vskutku neobvyklý dárek - malého dráčka, jenž se stane jejich nejmilejším kamarádem. Dají mu jméno Sedmihlávek a zažívají s ním spoustu nejrůznějších dobrodružství. Společně například vytrestají zloděje, který jim odcizil dříví v lese, zachrání topící se holčičku na zamrzlém rybníku, pomůžou urozené paní dostat se i s kočárem z hlubokých závějí, ocitnou se v brlohu obávaného loupežníka a nakonec dokonce zachrání království před zlým a chamtivým vládcem sousední říše. A protože je to pohádka, jak má být, tedy se šťastným koncem, Sedmihlávek se stane královským rádcem a Kája s Katkou… Ne, úplný konec už prozrazovat nebudeme. Přečtěte si laskavé a milé autorovo vyprávění o třech nerozlučných kamarádech a zkuste si představit alespoň na chvíli, jaké by to bylo, kdyby dobro nevítězilo jen v pohádkách.