Jsou každá jiná. Perchta přímo vybízí, aby se stala obětí, Eva se do všeho vrhá po hlavě, Eliška Kateřina zase marně touží po lásce, Zuzana se spokojí s málem, ale pro syna chce jen to nejlepší… A přece mají všechny něco společné: zůstanou-li samy, dovedou se skvěle postarat nejen o sebe, ale i o rodinu a celé panství, a nikdo se neptá, jestli je tomu někdo učil a jestli to zvládnou.
Nejmocnější vládcové, kteří utvářeli svět. Císaři, králové a carové utvářeli dějiny světa. Byli krutí i milosrdní, vládli z boží vůle a měli neomezenou moc nade všemi. Přesto Karel Veliký, Filip IV. Sličný, Zikmund Lucemburský, Jindřich VIII., Karel V., Ludvík XIV., Petr Veliký a další byli lidé jako ostatní – milovali, radovali se, trápili a umírali. Tak jaký byl vlastně jejich život?
Jak charakterizovat nejmocnější panovnice, které kdy svět nosil? Právě ony vládly celým národům, tvořily dějiny a natrvalo v nich zakotvily, vyhrávaly války i pokořovaly muže. Dokázaly si ale vydobýt i trochu štěstí a lásky pro sebe? Odpovědi na podobné otázky najdeme v osudech Eleonory Akvitánské, Marie Stuartovny, Kateřiny Veliké a mnoha dalších výjimečných žen.
Keramička Kristina Lindová je již delší čas unavena manželským stereotypem . Není proto divu, že když jí osud přihraje do cesty atraktivního dirigenta Štěpána Hrdinu, hluboce se do něj zamiluje a naváže s ním mimomanželský poměr, i když si uvědomuje svou odpovědnost matky, manželky a dcery. Ani Štěpán není bez závazků a možná čeká od vztahu s Kristinou něco jiného než ona. Má jejich láska naději na úspěch, nebo se jejich cesty rozejdou? Autorka v knize řeší věčné téma milostného trojúhelníku, zabývá se problémem ztráty důvěry v životního partnera a možnostmi seberealizace a emancipace současných žen.
Autorka - narozena ve znamení Kozoroha - se věnuje především jemnohmotnému světu, období před narozením a po smrti, ale také okamžiku smrti. Zabývá se též sebevraždou jako násilným odchodem ze života. Odhaluje pozoruhodné souvislosti a symboly života, čte kruhy v obilí, mluví o nemoci jako výkřiku duše a zdůrazňuje, že v životě platí pravidlo "něco za něco" a "nic není náhoda".
Kniha pojednávající o jednotlivých českých panovnících vypráví o vybraných událostech českých dějin od Sámovy říše po 19. stol. Jednotlivé kapitoly se věnují příběhům ze života českých panovníků od bájného Sáma, přes knížata a krále středověku a končí vládou Habsbursků. Přibližují období náboženských sporů a bojů o moc mezi českými a zahraničními vládci a panovnickými rody i dobu rozkvětu za vlády Karla IV. Období pro náš stát slavná i ponižující. V úvodu každé kapitoly je seznámení s historií a pokračuje vyprávění a fiktivní rozhovory osobností, které s odstupem času vzpomínají na doby slávy i těžkostí. Kniha zajímavým způsobem přibližuje vývoj českých dějin, rozvoj království, měst, správy, dobové zvyky a řemesla. Přináší nezidealizované informace o panovnících našich zemí. Text doplňují dobové černobílé obrázky. V závěru je seznam literatury.
Detektivní román ze současnosti, ve kterém vrchní inspektor Scotland Yardu pátrá mezi cestujícími odplouvající lodi po několikanásobném vrahu, jenž rdousí ženy s náhrdelníkem a květinami a své vraždy provází zpěvem. Při pátrání, které musí probíhat většinou formou společenské konverzace a zábavy, pomáhá i promítání filmové verze Shakespearova Othella.
Psychologický román popisuje domnělou vraždu, která se měla stát v rodině spisovatelky detektivek. Při likvidaci pozůstalosti narazí dcera na matčiny zápisníky, ve kterých objeví poznámky, z nichž usoudí, že matka byla vražednicí. Následující pátrání přivádí hlavní hrdinku na stopu nejednoho zločinu, prostřednictvím zápisů však hrdinka začíná své matce po letech rozumět a mít ji ráda.
Poté, co Pollyana osiří, přestěhuje se i se svou tetou do bohatého města Harrington, kde by se měl jejich život o mnoho zlepšit. Pollyanina teta stále trvá na skromném a slušném životě, přesto Pollyana po celém městě šíří svůj optimismus a veselou náladu a to i na každého nevrlého samotáře a ubrečeného hypochondra. Jediný, kdo má problémy s přijmutím Polly do svého srdce, je její teta. V neshodách, které mají místní lidé s Pollyinnou tetou je to Pollyanna, která dává lidem sílu k tomu, aby si stáli za svými názory a vírou. Poté, co je Pollyana vážně zraněna, si její teta konečně uvědomuje, jak moc svou neteř miluje. Dokáže teta vrátit zpět onen optimismus celému městečku a zachránit ho tak?
Že gouda vzala svůj název v půvabném nizozemském městečku, asi nikoho nepřekvapí. Podobně eidam, i když ten to má trochu složitější, protože v originále to je edam. Že Hoornův mys vůbec není, zato mys Hoornský je, už bude vědět jen málokdo. To se kolem Jižní Ameriky plavili námořníci, kteří byli doma v Hoornu, to je na nizozemském pobřeží, a dali mu to jméno. Ale abychom nebyli obviněni z nadržování Nizozemcům, Malvíny pokřtilo francouzské město St. Malo, to už asi opravdu skoro nikdo neví...
