Alexej Kusák Knihy

Liblická konference 1963 - vzpomínky a dokumenty po 40 letech

Profesor německé literatury kanadské Acadia University (Nova Scotia) A. Northey ve své knize podává komplexní pohled na široké příbuzenstvo Franze Kafky doplněný bohatou fotodokumentací. Je to výsledek jeho mnohaletého bádání v amerických a evropských archívech (včetně řady českých) a korespondence s žijícími příbuznými pražského spisovatele. Po německém, anglickém a japonském vydání se tato kniha dostává do rukou českého čtenáře.... celý text

Švýcarský historik předkládá široce rozvinuté panorama 18. století, zaměřuje svůj pohled nejem na velká centra osvícenství, Francii, Anglii a Německo, ale věnuje se také epoše jako celku a jejím evropským dimenzím. Středem jeho zájmu je svět panovníků a dvora, šlechty, duchovenstva, měšťanstva a selského stavu. Poté přichází ke slovu Evropa států a jejich konfliktů. Obsáhlá kapitola pojednává o vlastních nositelích epochy osvícenství, o akademiích, salónech, čtenářských společnostech a také o zednářích a přirozeně i o záplavě dobových časopisů a knih. Nakonec im Hof představuje také významné myslitele epochy a přibližuje základní myšlenky jejich filosofie. Do zevrubného výkladu je dále zahrnuta emancipace židů, rozprava o roli obou pohlaví a v neposlední řadě také otázka radikalizace osvícenství a obranná reakce proti němu.

Široce založená studie rozebírá náboženské, citové a myšlenkové aspekty a historické podmínky, ze kterých vznikl, vyrůstal a v době rozkvětu měšťanské společnosti vrcholil romantismus. Rozborem filosofických a uměleckých děl, hlavně literárních a jejich románových hrdinů - od Abélarda a Heloisy ke Goethově Wertherovi a dalším - ukazuje autor nejen různorodost projevů romantismu, ale i jeho velký ohlas a vliv na cítění a myšlení lidí té doby. Fischer se obrací tímto dílem hlavně k dnešní mladé generaci. Říká, že " ... romantismus jako někdejší hlavní proud filosofie, literatury a umění je sice jevem minulosti, avšak jeho prvky jsou nepostradatelné dnes, zítra i pozítří." Doslov napsala Růžena Grebeníčková.

Sborníček pěti statí seznamuje s dnešními proudy v užitém umění i s jejich praktickým uplatněním v architektuře, textilu, keramice, nábytkářství, kovovýrobě i jinde.

Umělecké dílo jako „náhražkový“ život, umění jako prostředek, který má přivést člověka do rovnováhy s jeho okolím – také v tom je částečné poznání podstaty umění a jeho nezbytnosti. Ale protože ani v nejvyspělejší společnosti nemůžeme čekat dokonalou a permanentní rovnováhu člověka a jeho okolí, vidíme v tom záruku, že umění, které bylo nepostradatelné v minulosti, zůstane pro člověka nepostradatelné i nadále. Je-li však umění jen náhražkou, dá se v něm rozeznat hlubší vztah člověka ke světu? A můžeme vůbec shrnout jeho funkci do jediné poučky? Nemá uspokojovat různé, měnící se potřeby? A když zjistíme, uvažujeme-li o jeho původu, jeho původní funkci: nezměnila se při proměnách společnosti tato funkce, nevytvořily se fuknce nové? Také na takové otázky, s přesvědčením, že umění bylo, je a zůstane nepostradatelné, se ve své práci o smyslu nejen výtvarného umění, jež sklidila obrovský ohlas na celém světě a odborná kritika ji svého času označila za jednu z nejlepších kulturně historických publikací, snaží nalézt odpovědi kunsthistorik a estetik Ernst Fischer.

Monografie vybírá ze spisovatelova života některé výseky, nejhojněji z mládí. Největší pozornost věnuje rozboru reportáže. V ní Kisch prohlédal jako marxista pod faktografický povrch k společenskému jádru a dovedl logickou fantazií dotvářet události tak živě i pravdivě jako očitý svědek.

Dva eseje o literatuře a umění 20. století. První je věnován umělecké tvorbě Západu a její základní rysy i problémy jsou osvětleny rozborem románů, zvláště J.P. Sartra, J.D. Salingera, A. Moravii, A. Camuse a W. Faulknera. Druhyse obírá uměním socialismu a objasňuje základní rozdíl jeho funkce proti funkci umění kapitalismu.

Autor: Stati o Stalinovi a stalinismu nejsou ani Stalinovým životopisem ani pokusem o filozofický výklad, ale pouze prvním pokusem v české literatuře o pochopení stalinismu v jeho historické dimenzi. Stati byly od září 1971 do září 1972 vysílány v pravidelném pořadu rozhlasovou stanici Svobodná Evropa.

Rozsáhlá, materiálově bohatá práce mapuje kulturní politiku v naší zemi od května 1945 do XX. sjezdu KSSS. Podrobným rozborem kulturně-dějinného podloží ukazuje, že to, co se u nás dělo po únoru 1948 mělo své kulturní předpoklady již v dobách dřívějších. Krok za krokem pak sleduje mocensko-politické boje v prostředí monopolního řízení kultury, proměny dobových hesel, nálad a kulturně-politických směrnic. Kniha je nepostradatelnou příručkou pro každého, kdo se chce blíže seznámit s dějinami české kultury v letech 1945-1989. Vydání 1.