Alexej Kusák Pořadí knih (chronologicky)

Liblická konference 1963 - vzpomínky a dokumenty po 40 letech

Švýcarský historik předkládá široce rozvinuté panorama 18. století, zaměřuje svůj pohled nejem na velká centra osvícenství, Francii, Anglii a Německo, ale věnuje se také epoše jako celku a jejím evropským dimenzím. Středem jeho zájmu je svět panovníků a dvora, šlechty, duchovenstva, měšťanstva a selského stavu. Poté přichází ke slovu Evropa států a jejich konfliktů. Obsáhlá kapitola pojednává o vlastních nositelích epochy osvícenství, o akademiích, salónech, čtenářských společnostech a také o zednářích a přirozeně i o záplavě dobových časopisů a knih. Nakonec im Hof představuje také významné myslitele epochy a přibližuje základní myšlenky jejich filosofie. Do zevrubného výkladu je dále zahrnuta emancipace židů, rozprava o roli obou pohlaví a v neposlední řadě také otázka radikalizace osvícenství a obranná reakce proti němu.

Rozsáhlá, materiálově bohatá práce mapuje kulturní politiku v naší zemi od května 1945 do XX. sjezdu KSSS. Podrobným rozborem kulturně-dějinného podloží ukazuje, že to, co se u nás dělo po únoru 1948 mělo své kulturní předpoklady již v dobách dřívějších. Krok za krokem pak sleduje mocensko-politické boje v prostředí monopolního řízení kultury, proměny dobových hesel, nálad a kulturně-politických směrnic. Kniha je nepostradatelnou příručkou pro každého, kdo se chce blíže seznámit s dějinami české kultury v letech 1945-1989. Vydání 1.

Profesor německé literatury kanadské Acadia University (Nova Scotia) A. Northey ve své knize podává komplexní pohled na široké příbuzenstvo Franze Kafky doplněný bohatou fotodokumentací. Je to výsledek jeho mnohaletého bádání v amerických a evropských archívech (včetně řady českých) a korespondence s žijícími příbuznými pražského spisovatele. Po německém, anglickém a japonském vydání se tato kniha dostává do rukou českého čtenáře.... celý text

Autor: Stati o Stalinovi a stalinismu nejsou ani Stalinovým životopisem ani pokusem o filozofický výklad, ale pouze prvním pokusem v české literatuře o pochopení stalinismu v jeho historické dimenzi. Stati byly od září 1971 do září 1972 vysílány v pravidelném pořadu rozhlasovou stanici Svobodná Evropa.

Široce založená studie rozebírá náboženské, citové a myšlenkové aspekty a historické podmínky, ze kterých vznikl, vyrůstal a v době rozkvětu měšťanské společnosti vrcholil romantismus. Rozborem filosofických a uměleckých děl, hlavně literárních a jejich románových hrdinů - od Abélarda a Heloisy ke Goethově Wertherovi a dalším - ukazuje autor nejen různorodost projevů romantismu, ale i jeho velký ohlas a vliv na cítění a myšlení lidí té doby. Fischer se obrací tímto dílem hlavně k dnešní mladé generaci. Říká, že " ... romantismus jako někdejší hlavní proud filosofie, literatury a umění je sice jevem minulosti, avšak jeho prvky jsou nepostradatelné dnes, zítra i pozítří." Doslov napsala Růžena Grebeníčková.