Mojmír Krejčiřík Pořadí knih (chronologicky)

První kniha V. dílu o českých nádražích zahrnuje popis architektury a stavebního vývoje výpravních budov dalších železničních společností, které budovaly své tratě na území dnešní České republiky. Text je doplněn řadou historických i současných fotografií a unikátní výkresovou dokumentací. Kniha je věnována výpravním budovám Rakousko-uherské společnosti státní dráhy, která byla známa pod zkratkou StEG. Popsány jsou výpravní budovy tzv. doplňovací sítě a řady místních drah, které tato společnost postavila. Dále následují kapitoly o výpravních budovách Dráhy císařovny Alžběty, Zábřežsko-sobotínské dráhy, Duchcovsko-podmokelské dráhy a železnice Plzeň – Březno (Chomutov).

Jedinečná publikace kolektivu autorů přibližuje historii a současnost železničního průmyslu v Česku, jehož úspěšný rozvoj vychází z téměř dvousetleté tradice. Éra železničního strojírenství začala na počátku 19. století dodávkami pro koněspřežku a vyvrcholila stavbou parních lokomotiv. 19. století, jako století páry, přineslo významné inovace, přičemž Křižíkova lokomotiva z roku 1906 nasměrovala průmysl k elektrifikaci. Mezi přední výrobce patřily Ringhofferova vagonka, Vagonka v Kopřivnici, První Českomoravská strojírna (ČKD) a Škodovy závody, které excelovaly ve svém oboru a jejichž výrobky byly vyváženy do všech světadílů kromě Austrálie. Salónní, lůžkové a jídelní vozy Ringhofferovy vagonky a parní lokomotivy z ČKD a Plzně jsou světově uznávané. Mezi světovými válkami patřilo Československo mezi deset nejvýznamnějších strojírenských zemí. Po druhé světové válce došlo k prudkému rozvoji, který byl ovlivněn mezinárodní a vnitrostátní situací. Strojírenství se stalo klíčovým odvětvím pro průmyslový rozvoj méně rozvinutých oblastí. Současní představitelé českého železničního průmyslu navazují na tuto tradici investováním do nových produktů, technologií a obnovy výrobních areálů, což je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti v dynamicky se rozvíjejícím průmyslu.

Druhá kniha IV. dílu o českých nádražích zahrnuje řadu historických i současných fotografií, doplněných výkresovou dokumentací. Kniha je věnována především výpravním budovám Rakouské severozápadní dráhy, tedy výpravním budovám ležícím na tratích Šatov – Mladá Boleslav, Velký Osek – Poříčí u Trutnova, Havlíčkův Brod – Pardubice, Nymburk – Praha, Lysá nad Labem – Děčín, Chlumec nad Cidlinou – Lichkov a Letohrad – Ústí nad Orlicí. Seznámíme se zde například s reprezentativními výpravními budovami této společnosti v Praze Těšnově nebo v Děčíně východ. Druhou společností, jejichž výpravní budovy kniha představuje je ostravsko-frýdlantská dráha.

Nový svazek edice Česká nádraží je zaměřen na Dráhu císaře Františka Josefa ( Praha - České Velenice, (Vídeň) - České Velenice - Cheb a České Budějovice - Veselí nad Lužnicí, Pražskou spojovací dráhu) a na slezskou část Košicko-bohumínské dráhy. Autor i nakladatel nezměnili grafickou úpravu ani styl řazení knihy, ale obrazovou část rozšířili o zajímavé výkresy a fotografie detailů interiérů i vnějších částí vybraných staveb. Na předsádkách je umístěna Hölzelova mapa železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.Bohatý obrazový materiál doplňuje jmenný rejstříky, prameny a literatura, použité zkratky a rejstřík stanic.

Případy: Švarcvaldské hodinky / První vlaková loupež / Smrt průvodčího Bracka / Hazardér / Zvláštní vlak velkoknížete Konstantina / Udavači / Hořovická tragédie / Vražda Johanky Ottové.