Helena Musilová Knihy

Fotografická monografie představuje dosud nepublikované fotografické dílo předčasně zesnulého autora. Ivan Lutterer s vysokou obrazovou kulturou zachycuje citlivě situace zcela všední, obyčejné, které jsou esencí českého bytí v té době. Jemné dotyky reality s o to větší výpovědní silou poodkrývají významy skryté v tom každodenním, v tom co je přehlížené, opomenuté, na okraji.

Tono Stano (* 1960) patří mezi nejznámější fotografy působící ve středoevropském kontextu. Už během studií si vypracoval charakteristický rukopis vycházející z inscenované fotografie, v níž je hlavním prvkem lidské, zejména ženské tělo. Publikace, která doprovází retrospektivní výstavu v Galerii hlavního města Prahy, představuje průřez tvorbou Tona Stana - kromě figurálních kompozic zachycuje experimentální série, konceptuální fotografie i portréty vzniklé ve spolupráci s filmovým festivalem.

Velká monografie Joži Uprky vznikla za příležitosti stejnojmenné výstavy v Praze, kde se poprvé ve velkém rozsahu prezentovalo Uprkovo dílo. V knize naleznete jak dobové fotografie samotného umělce, jeho rodiny, přátel a významných malířských kolegů, tak převážnou část Uprkových děl. Na knize se podílela celá řada našich významných uměleckých teoretiků a autorit. Krásným způsobem dává kniha nahlédnout do zamilované Uprkovy oblasti a to Moravského Slovácka, které nebylo nikdy tak věrně a s láskou zachycené.

Katalog výstavy, jež sledovala cestu malíře Františka Kupky k abstraknímu umění. Připomenula sté výročí vystavení Kupkových abstraktních pláten na Podzimním salonu v Paříži roku 1912.

Životopisná data, přehled výstav a zastoupení ve sbírkách.

Katalog k výstavě Pravoslav Sovak - Krajiny času. Museum Kampa 24.2. - 27.5.2018

Publikace Příliš mnoho zubů- České a slovenské umění šedesátých let ze sbírek Galerie Zlatá husa a Musea Kampa vyšla k příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané v Museu Kampa v Praze. Šedesátá léta 20. století patří k nejsilnějším obdobím československého umění 20. století – ve šťastné shodě se zde protnuly příznivé politické a společenské okolnosti, které umožnily vystoupení mladých tvůrčích osobnosti, předchozím stalinistickým obdobím potlačovaných – tato neuvěřitelná energie se odrazila jak v dobové literatuře, filmu, hudbě i výtvarném umění. Výpravný katalog představuje nový pohled na umění 60 let, prezentuje zásadní osobnosti československé výtvarné scény tohoto období- Milana Knížáka, Adrienu Šimotovou, Věru Janouškovou, Vladimíra Janouška, Stanislava Kolíbala, Jana Koblasu, Karla Nepraše, Vladimíra Boudníka, Mikuláše Medka a mnohé další.

Průvodce výstavou se zaměřuje na sledování vztahu mezi výtvarným uměním a hudbou od renesance až po současnost. Jeho cílem je poukázat na námětovou šíři a v průběhu času měnící se přístupy umělců tvořících v kontextu tohoto tématu. Účelem není komplexně či průřezově podchytit vizualizaci hudby nebo podat v případě moderního umění souborný historický přehled o tvůrčí práci se zvukem. Pro jednotlivá umělecká období byly vybrány dílčí motivy poskytující hlubší pohled na zvolenou problematiku.

Průvodce ke stálé expozici Františka Kupky, Museum Kampa, Sovovy mlýny, Praha

Katalog k výstavám Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna 28. ledna - 11. září 2005 : Moravská galerie v Brně, Pražákův palác 29. září - 27. listopadu 2005 : Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově 28.dubna - 26. října 2006.

Galerie hlavního města Prahy představuje retrospektivní výstavu Jitky Svobodové, malířky a autorky kreseb a prostorových objektů, která se od šedesátých let věnuje zkoumání viděné reality a převádí ji do unikátních uměleckých děl. Svobodová začínala jako malířka abstrahujících krajin a v sedmdesátých letech přešla k kresbě, kde ztvárňovala každodenní předměty, konstrukce a přírodní jevy jako kouř či pohyb mořské hladiny. Její celoživotní tvorba se dotýká základních otázek týkajících se tvoření a poznání. Výstava a katalog dokumentují její práci od studií na Akademii výtvarného umění, kterou ukončila v roce 1967, až po současné projekty. Architektem výstavy je Josef Pleskot, který také přispěl textem o svém tvůrčím přístupu. Katalog obsahuje texty kurátorky Heleny Musilové, esej filosofa Martina Nitscheho a filosofky Josefíny Formanové, zkoumá Svobodovou práci z pohledu myšlení a prožívání reality. Svobodová studovala na AVU a po sametové revoluci se stala profesorkou, vedla ateliér kresby až do roku 2012. Její díla jsou zastoupena v významných sbírkách a autorka má za sebou řadu samostatných i kolektivních výstav.

Katalog stejnojmenné výstavy (nazvaná podle jedné z jeho klíčových prací) - Národní galerie v Praze - sbírka moderního a současného umění, Veletržní palác, 26.9.2012-6.1.2013. Publikace představuje všechny polohy Pištěkovy výtvarné tvorby (informelní počátky, hyperrealismus 70. a 80. let, barevně výrazné obrazy architektonických prostor či rozměrné instalace z pozdější fáze jeho díla). Doplněno rozhovorem, který s umělcem vedla Helena Musilová, a přehledem životopisných dat.

Publikace ke stejnojmené výstavě zachycuje v širokém spektru vše podstatné, co bylo vytvořeno v posledním dvacetiletí na území bývalého Českoslovenka v oblasti fotografie.

Chci se dostat na vysokou školu. Právo a logika. Otázky k přípravě na příjimací zkoušky.

Obsáhlá monografie vyšla při příležitosti stejnojmenné výstavy v Národní galerii v Praze a představuje všechny etapy autorovy tvorby. Je doplněna texty Jiřího Valocha a Heleny Musilové (oba NG v Praze) a Aurela Hrabušického (SNG v Bratislavě), dále autorovou biografií a dalšími materiály. Rudolf Sikora (nar. 1946) patří k nejvýraznějším slovenským umělcům, který navíc i podstatným způsobem ovlivnil českou výtvarnou scénu. Prostřednictvím různých uměleckých druhů, technik a postupů reflektuje řadu výrazných témat – z umělecké oblasti například stálý vliv klasické moderny na umění 20. století (dlouhodobý cyklus Pre Maleviča); politické či ekologické problémy (série Z mesta von), či kosmologické studie (Čierné diery, Antropický princíp aj.).

Katalog k výstavě: Jan Zrzavý, ze sbírek soukromých sběratelů. Musem Kampa, 24. 3. - 1. 7. 2018

Nejlepší knihy jsou takové, které jejich autor napíše s nasazením, energií, porozuměním a obdivem k objektu svého psaní. To je případ Heleny Musilové, která v publikaci o Jiřím Valochovi splnila toto zadání vrchovatou měrou. Tato publikace vydává zprávu o jeho širokém rozkročení a rozsáhlých aktivitách na tomto poli umění vůbec poprvé. Nikdo ještě neprozkoumal v takové míře archivní prameny, osobní archivy kolegů i přátel, nehovořil s tolika pamětníky a nezmapoval ohromující množství akcí, kontaktů, dopisů, děl a památek na ně, jako se to podařilo autorce. V neposlední řadě hovořila Helena Musilová i se samotným tvůrcem a s autory, s nimiž spolupracoval. Nevyhýbala se ani odborné literatuře věnované střední a východní Evropě. Jejím cílem bylo zmapovat jednotlivé důležité akce a způsob, jakým vznikla Valochova obsáhlá sbírka, ale také popsat mechanismy fungování společenských struktur, které určovaly a determinovaly výtvarný život a uměleckou scénu v období normalizace. Léta 1965 a 1980 byla zvolena mezníky mezi Valochovými prvními veřejnými aktivitami spojenými s výtvarnou scénou a výstavou Současná česká kresba, kterou uspořádal v roce 1980 v Domě pánů z Kunštátu a která znamenala výrazný zlom v jeho činnosti. Publikace vyšla původně anglicky, nyní v rozšířeném českém vydání. Kniha vychází ve spolupráci s Galerií a nakladatelstvím Stará pošta.