Tono Stano (* 1960) patří mezi nejznámější fotografy působící ve středoevropském kontextu. Už během studií si vypracoval charakteristický rukopis vycházející z inscenované fotografie, v níž je hlavním prvkem lidské, zejména ženské tělo. Publikace, která doprovází retrospektivní výstavu v Galerii hlavního města Prahy, představuje průřez tvorbou Tona Stana - kromě figurálních kompozic zachycuje experimentální série, konceptuální fotografie i portréty vzniklé ve spolupráci s filmovým festivalem.
Galerie hlavního města Prahy připravila dlouho očekávanou retrospektivní
výstavu Jitky Svobodové, malířky, autorky kreseb a prostorových objektů, která
patří mezi nejautentičtější výtvarnice domácího i světového umění. Od poloviny
šedesátých let, kdy vstoupila na výtvarnou scénu, se systematicky věnuje
prozkoumávání viděné reality, kterou jedinečným - a pro diváka často
zneklidňujícím - způsobem převádí v osobitá umělecká díla. Jitka Svobodová
začínala jako malířka abstrahujících krajin a přírodních živlů. V první
polovině sedmdesátých let se rozhodla opustit malbu a věnovat se kresbě; skrze
toto médium v plošných i prostorových realizacích zobrazovala jak předměty
každodenního života, konstrukce a různé typy vazeb, tak jevy jako kouř či
pohyb mořské hladiny. Ve své celoživotní tvorbě se dotkla základních otázek
souvisejících jak se samotným tvořením, tak s procesem poznání. Výstava a
katalog (průvodce výstavou) představují její tvorbu od dob studií na Akademii
výtvarného umění, které ukončila v roce 1967, až po práce z roku 2023.
Architektem výstavy byl Josef Pleskot, katalog je postaven na fotografiích z
instalace, která ukazuje pozoruhodný dialog mezi oběma osobnostmi. Josef
Pleskot je také autorem textu, ve kterém naznačuje svůj tvůrčí přístup. V
katalogu je také, kromě textů kurátorky Heleny Musilové, původní esej filosofa
Martina Nitscheho a filosofky Josefíny Formanové s názvem Zpola zavátá okna
fenomenality: Jitka Svobodová jako filosofka, ve které nahlížejí na dílo
Svobodové z hledisek myšlení, pohledu a prožívané skutečnosti. Jitka Svobodová
vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (1961-1967 ateliér monumentální
malby, 1973-1976 ateliér restaurování). Pracovala jako restaurátorka a
výtvarnice ve svobodném povolání, po sametové revoluci byla v roce 1991
jmenována profesorkou na AVU a do roku 2012 zde vedla ateliér - školu kresby.
Připravila řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí a zúčastnila se
mnoha výstav kolektivních, její práce jsou zastoupeny ve významných veřejných
i soukromých sbírkách. Editorka: Helena Musilová Texty: Helena Musilová,
Martin Nitsche a Josefína Formanová, Josef Pleskot Fotografie: Matěj Bárta,
Kateřina Fialová, Michal hančovský, Hana Špačková, archiv Jitky Svobodové
Překlad do angličtiny: Jean Gaspard Páleníček
Nejlepší knihy jsou takové, které jejich autor napíše s nasazením, energií, porozuměním a obdivem k objektu svého psaní. To je případ Heleny Musilové, která v publikaci o Jiřím Valochovi splnila toto zadání vrchovatou měrou.
Tato publikace vydává zprávu o jeho širokém rozkročení a rozsáhlých aktivitách na tomto poli umění vůbec poprvé. Nikdo ještě neprozkoumal v takové míře archivní prameny, osobní archivy kolegů i přátel, nehovořil s tolika pamětníky a nezmapoval ohromující množství akcí, kontaktů, dopisů, děl a památek na ně, jako se to podařilo autorce. V neposlední řadě hovořila Helena Musilová i se samotným tvůrcem a s autory, s nimiž spolupracoval. Nevyhýbala se ani odborné literatuře věnované střední a východní Evropě. Jejím cílem bylo zmapovat jednotlivé důležité akce a způsob, jakým vznikla Valochova obsáhlá sbírka, ale také popsat mechanismy fungování společenských struktur, které určovaly a determinovaly výtvarný život a uměleckou scénu v období normalizace.
Léta 1965 a 1980 byla zvolena mezníky mezi Valochovými prvními veřejnými aktivitami spojenými s výtvarnou scénou a výstavou Současná česká kresba, kterou uspořádal v roce 1980 v Domě pánů z Kunštátu a která znamenala výrazný zlom v jeho činnosti.
Publikace vyšla původně anglicky, nyní v rozšířeném českém vydání. Kniha vychází ve spolupráci s Galerií a nakladatelstvím Stará pošta.
