Tomáš Pěkný Knihy

Publikace má dvě části. První zaznamenává sled nejdůležitějších historických událostí od příchodu Židů do českých zemí až po rok 1867, kdy byl legislativně ukončen proces tzv. židovské emancipace - prosincová ústava Židy zrovnoprávnila s ostatními obyvateli Čech a Moravy. Druhá část informuje o některých historických souvislostech a reáliích, které se v části první objevují jen okrajově, nebo jsou zcela pominuty (judaismus, Sefardové a Aškenázové, pogromy, způsob obživy a podnikání, židovská sídliště a správa židovských obcí, informace o 25 významných židovských obcí v Čechách a na Moravě, duchovní život v ghettech, hebrejské písemnictví a věda, kulturní vlivy, židovské památky Čech a Moravy, počty Židů). - Jmenný rejstřík zaznamenává všechna významnější užití důležitých jmen, věcný rejstřík odkazuje pouze k místu, kde je podána základní informace.

Příběh slovenského Žida za okupace působivě líčí především jeho zážitky z koncentračního tábora. Hlavní hrdina Walter Rosenberg (Rudolf Vrba) byl při druhém pokusu o útěk za hranice Slovenského štátu transportován do vyhlazovacího tábora v Majdanku a posléze do Osvětimi. Podstatná část knihy je tvořena líčením jeho zážitků a pozorování z táborů. Roku 1944 s jedním ze spoluvězňů z Osvětimi uprchl. Ve zprávě, kterou s sebou přinesli, podávají první ucelené, podrobné a zároveň otřesné informace o situaci, která ve vyhlazovacích táborech panovala. Děj knihy končí ve chvíli, kdy hrdina jde poprvé do boje proti Němcům.

Povídání o copaté holčičce Coletce a jejím kamarádovi, psovi podobném salámu. Coletce se zdál sen o psovi a psovi se zdál sen o Coletce, z čehož vyplývá, že se ráno potkali. Pes utekl z řeznictví, kde byl na vychování, před Pumprlíkem, dvanáctibradým dědkem, který ho chtěl sníst. Pes s Coletkou hlídají zloděje, dojdou na strážnici, vyprávějí si strašidelné sny, seznámí se s obrovskou rybou a nakonec všichni i s Pumprlíkem zmizí na začátek knihy.

Příběh pražského Žida a jeho marného boje za záchranu krajanů, kteří byli internováni v terezínském ghettu, může sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Dílo, které může klidně sloužit jako učebnice dějin české židovské komunity za první republiky a druhé světové války. Jakob Edelstein byl významným sionistickým činitelem. Na jeho osudu ukazuje autorka, která sama prošla Osvětimí, bezvýchodnost a bezmocnost národa odsouzeného k likvidaci, nezištnou a vytrvalou snahu schopných jedinců postavit se mlýnici dějin, naivitu, probleskující z počáteční snahy "dohodnout se" nebo "vyzrát" na nacistickou mašinérii, a tvrdé procitnutí tváří v tvář nevýslovné krutosti.

...o samotě a přátelství.... Baladický příběh z časů, kdy spolu ještě všichni rozmlouvali: lidé, kameny, voda, stromy... Protagonistkou je mladičká čarodějnice, která se cítí zoufale sama a hledá někoho živého, s nímž by se mohla sblížit. Setká se s venkovskou dívkou, které za příslib přátelství pomáhá získat ženicha. Přestože nesmí čarovat, neboť pokazila velkou zkoušku z čarování, kvůli své přítelkyni zákaz poruší. Je to krok nebezpečný a riskantní a postaví ji proti celému světu. Stihne ji za to trest - nesmí se vrátit mezi své, protože si už jednou nasadila lidskou tvář. Navíc dívka, pro kterou všechno riskovala, mladičkou čarodějnici zklame. Zbývají jí jen dvě cesty: stát se kamenem a žít v pomalém čase kamení, nebo jít mezi živé lidi. Rozhoduje se těžko: ví už o všech lidských křivolakostech a zradách. „Má však srdce otevřené do všech stran, jak ptačí pelíšek. A takoví lidé dovedou málem čarovat.“