Americký novinář a komentátor David Brooks již dlouho s nebývalým přehledem a rázností zkoumá způsob, jakým žijeme. Kniha boří zažité definice úspěchu a předkládá nám vizi kultury založené na důvěře a pokoře. V knize Společenský tvor rozebírá lidskou komunikaci a ukazuje, že společně toho dokážeme více. Najdeme zde působivé myšlenkové dobrodružství, příběh o úspěchu a také obhajobu pokroku. Po přečtení této knihy ji britský premiér David Cameroon doporučil všem členům svého kabinetu.
David Brooks přináší do našich životů poznání a originální pohled na svět prostřednictvím svého sloupku v New York Times a bestsellerů. V knize se zaměřuje na neuro-vědecký pohled na lidskou komunikaci a ukazuje, jak společně dokážeme víc. Nyní se soustředí na hlubší hodnoty, které by měly být základem našich životů, a reaguje na fenomén „kultura velkého já“, který upřednostňuje vnější úspěch. Vyzývá nás k přehodnocení rovnováhy mezi hodnotami spojenými s úspěchem, jako je bohatství a sláva, a hlubšími ctnostmi, jako jsou laskavost a odvaha. Tyto ctnosti poznáme kritickým pohledem na naše vztahy. Brooks čerpá z odkazu velkých myslitelů a vůdců, kteří si vybudovali silný vnitřní charakter díky vnitřnímu boji a poznání svých limitů. Frances Perkinsová chápala, že pro službu vyšším ideálům musí potlačit část své osobnosti. Dwight Eisenhower se řídil uvědomělou sebekázní, zatímco Dorothy Day poznala sílu prostoty a odevzdanosti. A. Philip Randolph a Bayard Rustin si uvědomovali hodnotu zdrženlivosti a potřebu sebekritiky i v boji za vznešené cíle. Kniha mísí psychologii, politiku, spiritualitu a osobní zpověď, a dává nám příležitost přehodnotit své priority a usilovat o bohatší vnitřní život plný pokory a morálního bohatství. Brooks píše, že „radost je vedlejší produkt, kterého se dostává lidem usilujícím o něco jiného. Přesto však přijde.“
Nová americká elita a její styl. Bobos - "bourgeois bohemians", bohémská buržoazie a současná americká vyšší třída - vznikla syntézou amerického kulturního a hospodářského mainstreamu 70. let a revolty proti establishmentu generace let šedesátých. Kdo jsou tito bobos, kteří se dostali nahoru spíše díky svým znalostem a schopnostem než díky konexím a rodinnému původu? Jaké místo mají vzdělání, práce, peníze, majetek a zábava v jejich hodnotovém žebříčku? Jakým způsobem ovlivňují americký kulturní a společenský život? Na tyto a další otázky hledá autor odpověď ve své "komické sociologii", založené spíše na pozorování a úvahách než na statistikách a suchých teoriích. Ať je náš postoj k americkým elitám jakýkoli, bobos si vybrali z generací "hippies" a "yuppies" ty sympatičtější prvky a patří-li jim kromě současnosti i budoucnost, je to spíše dobrá zpráva.