Milan Damohorský Pořadí knih

Systematika zemědělského práva je výrazně ovlivněna tím, že tento obor velmi úzce navazuje a prolíná se s právem životního prostředí, předpisy ochrany veřejného zdraví, případně s dalšími oblastmi práva veřejného i soukromého. Mezi úzce navazující oblasti práva lze řadit také například právo občanské, pozemkové, správníči finanční. Jedná se však o oblasti, které jsou jako obecný základ víceméně ponechány mimo předmět této publikace. Nicméně i tak tvoří například úprava vlastnictví nebo úprava nájmu, resp. pachtovních smluv prakticky velmi významný prvek při zajištění zemědělské činnosti. Cílem publikace však není jen podrobně popsat všechny oblasti zahrnuté do zemědělského práva. Jedná se spíše o jejich charakteristiku a vyzdvihnutí podstat - ných prvků té které oblasti zemědělského práva. Důležitá je také návaznost na právo evropské jako nedílnou součást právního rámce zemědělského práva. Je to právě Evropská unie a společná zemědělská politika zahrnující systém financování zemědělství a hlavní směry budoucího vývoje (s důrazem na „greening“ zemědělství), které tvoří základ zemědělského práva pro členské státy. Nařízení (EU) č. 1308/2013, které je základem pro společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty, obsahuje právní nástroje (stanovení podmínek výroby a obchodu, dotace atd.) směřující k zajištění toho, že u vybraných zemědělských komodit (například obilniny, olejniny, hovězí a vepřové maso, drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky) budou minimalizovány výkyvy v jejich nabídce, resp. v cenách placených zemědělcům a současně budou stabilizovány ceny pro konečného spotřebitele.

Základní právo na příznivé životní prostředí je součástí české Listiny základních práv a svobod od roku 1993, avšak dlouho zůstávalo nevyužíváno. Kolektiv autorů pod vedením Hany Müllerové reaguje na změnu soudní interpretace tohoto práva, která nastala díky nálezu Ústavního soudu z roku 2014. Tento posun otevřel nové možnosti pro širší využití práva ve prospěch ochrany životního prostředí, zejména ekologickými spolky. Autoři se zaměřují na smysl, obsah a vymáhání tohoto práva, které by se nyní mohlo stát reálným nástrojem pro ochranu životního prostředí. Kniha se nejprve věnuje obecným otázkám zakotvení práva na příznivé životní prostředí, včetně antropocentrického a ekocentrického přístupu, subjektům práva a jeho esenciálnímu obsahu. Následně se autoři zabývají specifickými problémy, jako je využitelnost práva v ochraně klimatu, role environmentálních spolků a vztah k právu na soukromí v kontextu nové právní úpravy kontroly kotlů. Závěrečná kapitola poskytuje přehled o zakotvení a aktuálním stavu vymáhání práva na příznivé životní prostředí ve Slovenské republice. Kniha vznikla v rámci grantového projektu GA ČR č. 14-322S "Lidské právo na příznivé životní prostředí ve vnitrostátním měřítku: rozvinutá teorie, chudá praxe?"

Publikace si neklade za cíl zmapovat veškerou působnost obcí v samostatné, resp. přenesené působnosti v oblasti ochrany životního prostředí. Autoři jednotlivých částí publikace zvolili konkrétní oblasti ochrany životního prostředí,v nichž považují roli obcí za významnou. Ve svých textech upozorňují na problematická místa platné právní úpravy a ptají se po řešení de lege ferenda. Publikace přináší náhled jak do soudní činnosti, tak do normotvorby, jakož i do praktického řešení lokálních environmentálních problémů.

Tato kniha je o právu a o státě (o moci zákonodárné, výkonné a soudní) a o těch odvětvích práva, se kterými nejčastěji může každý člověk přijít do kontaktu. PRÁVO VŠEOBECNĚ. TEORIE STÁTU A PRÁVA. DĚJINY STÁTU A PRÁVA. POMOCNÉ PRÁVNÍ VĚDY. SROVNÁVACÍ PRÁVNÍ VĚDA. SOCIOLOGIE PRÁVA.