Milan Váňa Pořadí knih (chronologicky)

Kniha je prvním úplným českým překladem druhého svazku Schopenhauerových Parerg a paralipomen, čili krátkých filozofických esejů.

Všichni mluví o vzdělání. Stalo se sekulární naukou spásy, od níž si slibujeme řešení všech problémů – od potírání chudoby až k integraci migrantů, od změny klimatu až k boji proti teroru. Zatímco se však „vzdělání“ jako heslo stalo všudypřítomným, vzdělanec, vlastní cíl všech těchto vzdělanostních snah, nejen zmizel ze slovní zásoby, ale každý vážný nárok na vzdělání se dokonce stal provokací. Důvody, proč se tak stalo, jmenuje Konrad Paul Liessmann v této knize. Proto se pouští jak do nížinné krajiny stran, tak do mělčin sociálních sítí, přemýšlí o morálním diskursu ducha doby a o tom, proč je tak nepříjemné potkat vzdělaného člověka.

Práce Konrada Liessmanna, profesora na Institutu pro filosofii vídeňské univerzity, autora řady vědeckých a esejistických knih o otázkách estetiky, filosofie a kulturologie, vychází ze zamýšleného, ale neuskutečněného záměru Friedricha Nietzscheho napsat knihu Filosofie zakázaného vědění, ve které chtěl nastavit zrcadlo evropské kultuře a jejím ideálním hodnotám pravdy, krásy a dobra a v němž by se neobjevilo nic jiného než vůle ke lži nenávisti a zkáze. Liessmann rekonstruuje z Nietzscheho odkazu jeho filosofii zakázaného vědění a staví ji do kontrastu s těmi koncepty filosofické tradice, které opatrně krouží kolem zapovězených zón nepravdy, špatnosti a zla. Přitom se ozřejmuje, co Nietzscheho mnohokrát zmiňované přehodnocení všech hodnot značí: zproštění skrytých a zakázaných pravd evropského myšlení jeho stinných stránek.

Že Západ má v sobě, ve svém civilizačním úspěchu, již připraven svůj zánik – tato hrozivá, ale současně i temně přitažlivá myšlenka se vracela znovu a znovu, ve chvílích krizí různého druhu, celozápadních i lokálních i jen personálních, autorských. Vracela se v dílech vědeckých, myslitelských i literárních – a ovšem zvláště v dílech, v nichž se prvek odborný a umělecký různě prolínají a vzájemně potencují. Jedním z vůbec nejvlivnějších děl s tímto tématem se ve dvacátém století stala kniha Oswalda Spenglera, která svým názvem vrací do hry onu prapůvodní významovost pojmu Západ, sugerující zánik, soumrak, tmu a smrt: Untergang des Abendlandes, Zánik Západu.

Kniha začíná popisem životních podmínek: například z hlediska podnebí byl člověk zcela vydán přírodním katastrofám. Zničená úroda znamenala hlad, jemuž šel často v patách zhoubný mor. Goetz dále popisuje středověkou rodinu, přičemž dojde i na lásku a sexualitu. Následuje kapitola o životě mnichů, sedláků, rytířů a měšťanstva ve středověké každodennosti. Asketický život ve společenství klášterních mnichů se přirozeně odlišuje od života sedláků, stejně jako se obojí odlišuje od dvorského života s jeho občasnými slavnostmi a turnaji. Podle toho se různí i životní ideály jednotlivých vrstev a idealizovaná norma byla i tenkrát spíš výjimkou než pravidlem. To vše autor pojednává v názorných souvislostech, takže i nám, kteří stále máme tendenci mluvit o temném středověku, daná doba přestává být cizí....

Obecná charakteristika válečných konfliktů středověku. Jejich příčiny, průběh, mechanismy a důsledky jsou doloženy na konkrétních příkladech z evropských dějin. Studie. Přírodní poměry a demografický vývoj. Příčiny konfliktů a válek. Typy válek. Mechanismy válek. Strategie a taktika. Vládci a vojevůdci. Prostí vojáci a žoldnéři. Válečné řemeslo – opevnění a zbraně. Křesťanská etika a válka. Místo války v každodenním životě středověkého člověka. Autor vychází především z dějin západoevropského civilizačního okruhu.

Přírodní hormonální terapie rostlinným progesteronem

Informace o novém způsobu redukční diety založené na "žvýkacím joggingu". Publikace určená široké čtenářské veřejnosti ukazuje, jak jsou nebezpečné a zcestné všechny "oficiálně propagované" redukční diety. Německý herec ve své knize popisuje, jak lze zdravě zhubnout díky "žvýkacímu joggingu", tj. správnému a důkladnému žvýkání, které podporuje trávení a zároveň "netrápí tělo hladem". Aby dieta odpovídala zdravému životnímu stylu, doporučuje ji autor doplnit dostatkem pohybu, tekutin a vůbec zdravou životosprávou.

Kniha popisuje posvátná místa buddhismu, jejich historii a vše, co tam poutník najde, a ukazuje jakou roli místo hrálo v předávání dharmy.

Po operaci Pouštní bouře odhalí irácký vědec, který přeběhl ke Spojencům, děsivý plán Saddáma Husajna na zničující protiúder vůči svým nepřátelům... a celému světu. Americké síly nesmějí plýtvat časem, musí se přepravit k podzemní laboratoři, kde je k nasazení připraven smrtící supervirus, a neutralizovat ho. Na poslední chvíli však dojde k neštěstí a celá mise spočine v rukou dvou kamarádů ze vzdušných sil - plukovníka Willa Westermana a záložního plukovníka, dříve komerčního pilota, Douga Harrise. Letí do srdce iráckého území, musí se spoléhat na svou obratnost a jeden na druhého jako nikdy předtím, aby dokončili úkol, který vypadá víc a víc jako sebevražedný úprk...

Motlitby, písně, báje a meditace k dosažení harmonie a vyrovnanosti. V dávných časech, kdy lidé uměli mluvit se zvířaty a slyšeli šepot rostlin, rozuměli původním příběhům zapsaným ve hvězdách. Věděli, že přežití člověka závisí na jeho živém spojení s rodinou, kmenem, zvířaty a rostlinami, se Sluncem, Měsícem i ohněm. Čerokíjové, známí také jako Ústřední nebo První lid, uchovávají složité předivo bájí o vztahu lidí a přírody. Zkazky předávané z generace na generaci mají obzvláštní význam právě nyní, kdy matka Země úpí pod tíhou nekontrolovaného "pokroku". Poznání, že v univerzálním koloběhu života jsme všichni spřízněni, nám otevírá možnost komunikovat se všemi bytostmi a obnovuje v nás přirozený pocit sounáležitosti a odpovědnosti. Budeme-li pozorně naslouchat zkazkám o starých čerokíjských obyčejích, porozumíme ztracené sociální a spirituální tradici, která nám může zajistit vzkvétající budoucnost.

Devětadevadesát elitních amerických vojáků padlo do tisíce střelců, ranění krváceli, docházela jim munice, voda i zdravotnický materiál. Příběh na motivy skutečných událostí vás strhne do přeplněného tržiště v srdci somálského Mogadiša. Žurnalista Mark Bowden, nositel literární ceny, dramaticky zachycuje tento trýznivý osud očima mladých mužů, kteří ten den bojovali. Využívá při tom rozsáhlé rozhovory s účastníky z obou stran, videozáznamy a přepisy rádiových hlášení.

Autor zkoumá, veden důkazy ukrytými po staletí v kamenech pyramid, roli Velké pyramidy jako prorockého nástroje

Bernard Edwards, autor řady knih, zabývajících se problematikou moře a druhé světové války, se v tomto díle rozhodl vypořádat s vůbec nejznámějším fenoménem té doby vlčími smečkami nacistických ponorek, které sužovaly Atlantský oceán, působily ale i v Indickém oceánu a v Karibském moři. V podobě historií několika konvojů v období let 1940 až 1943 popisuje vzestup Dönitzova ponorkového loďstva až k vrcholu a jeho strmý pád. Edwards chápe německé námořníky v ponorkách jako profesionály, odmítá však jejich "ušlechtilost", kterou staví do kontrastu k tisícům mrtvých spojeneckých námořníků na palubách spojeneckých lodí.

První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.

První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.

Pojem životní moudrosti zde beru ve smyslu umění prožít život co nejpřijatelněji a nejšťastněji -uvozuje knihu Arthur Schopenhauer (1788-1860), významný německý filosof. V knize vysvětluje "základní rozdělení moudrostí, lidské potřeby, způsoby chování, rozdíly v životním věku...

První kompletní české vydání hlavního Shopenhauerova díla ve dvou svazcích.

Až za severním polárním kruhem působila malá jednotka strategického leteckého průzkumu, jíž stál v čele Hpt.Knabe. Několik Do-17 či později Ju-88 podléhalo veliteli horských jednotek, generálovi Dietlovi. Pěšáci bojující v dalekých končinách severu se na informace zprostředkované vlastním leteckým průzkumem mohli plně spolehnout; letci se skutečně stali jejich očima. Nepřítelem německých letců nebyli pouze sovětští stíhači, kteří bránili svou zemi, ale i mráz, sníh a kruté moře. Letci ale ani za této situace nežili pouze bojem. Kromě popisů bojových akcí bude mít čtenář možnost seznámit se i s 'nebojovým' životem jednotky působící na severní části východní fronty.

Tato publikace si bere za úkol popsat historii nacistického bombardovacího letectva v období druhé světové války. Zabývá se vývojem, úspěchy v první části války, ale i krátkozrakosti vrchního velení Luftwafe, které nikdy nepochopilo význam strategických bombardérů.

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být, napsal mnohem více kapitol, než kolik jich bylo skutečně užito v knize, jež poprvé vyšla v roce 1976. Některé z nich obsahuje právě tento svazek. Pojednávají o „cestě k bytí“, jež může člověka naučit „umění být“. K němu ho dovedou láska, rozum a tvůrčí aktivita, které – na rozdíl od majetkových předmětů, jež se užíváním spotřebovávají – sdílením a užíváním rostou a znásobují se. Fromm rovněž varuje před představou, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí, a před vírou, že život lze žít bez bolesti. Jeho cesta k sebeuvědomění a blahu je založena na psychoanalýze a meditaci. V umění být – v umění fungovat jako plná osobnost – lze vidět nejvyšší cíl života. Ten se nám podaří, když se obrátíme od narcistické sebevztaženosti, egoismu a vlastnické orientace k psychologickému a duchovnímu štěstí – k orientaci na bytí.

Ortega y Gasset ve své knize z roku 1930 reaguje na rozpínavost nacismu a komunismu. Kritizuje zde tzv. davového člověka. „Ani tato kniha, ani já nejsme političtí. Námět, o němž se tu hovoří, politice předchází a patři k jejímu podloží. Moje práce je temnou prací horníka. Posláni takzvaného „intelektuála" je jistým způsobem opačné než poslání politika. Intelektuální dílo často marně usiluje věci objasnit, kdežto dílo politika obvykle věci ještě více zatemní. Být levicový stejně jako pravicový je jeden z nesčetných způsobů, jež si člověk může vybrat, chce-li se stát imbecilem – oba tyto způsoby jsou ve skutečnosti formami mravního ochrnutí. Kromě toho přežívání těchto přívlastků nemálo přispívá k ještě většímu zfalšování „reality" přítomnosti – falešné již jako takové –, poněvadž obracejí naruby politické zkušenosti, k nimž se vztahují, jak to dokládá fakt, že dnes pravice přislibuje revoluce a levice tyranii. Pracovat na problémech doby je povinnost. Nepochybně. Dělal jsem to celý život. Vždycky jsem k tomu byl připraven. Ale jednou z věci, o níž se dnes mluví jedním dechem, je to, že i za cenu myšlenkové jasnosti musí prý každý dělat politiku sensu stricto. A dokládají to dokonce citací Pascalova příkazu d'abêtissement. Já se však už delší dobu učil být ve střehu, cituje-li někdo Pascala. Jde o obezřelost související s elementární hygienou. Integrální zpolitičténi, vstřebání všech věci i celého člověka politikou je totéž jako fenomén vzpoury davů, o němž se tu píše. Vzpouzející se masa ztratila všechnu schopnost religiozity a poznání. Není schopna mít v sobě víc než politiku, a to politiku nemírnou, ztřeštěnou, pominutou. Takto se totiž snaží nahradit poznání, náboženství, sagesse – koneckonců jediné věci, které jsou svou podstatou vhodné k tomu, aby zaujaly střed lidské mysli. Politika zbavuje člověka osamění a intimity, a proto hlásání integrálního zpolitičténi je jednou z metod, jichž se používá k socializaci člověka. Když se nás někdo zeptá, jakou politiku zastáváme, anebo s neomaleností příslušející ke stylu naší doby si pospíší, aby nás k nějaké přiřadil, máme se místo odpovědi toho drzouna otázat, co se on domnívá, že je člověk, příroda, dějiny, co je společnost, kolektivita, stát, zvyk a právo. Politika spěchá, aby zhasla světla a všechny kočky byly černé. Je nezbytné, aby evropské myšlení vrhlo na všechny tyto otázky nové světlo. K tomu tu je, a ne aby na akademických shromážděních natřásalo svůj paví ohon." José Ortega y Gasset: Předmluva pro Francouze