Kniha přibližuje pohnutý život muže, který patřil mezi nejúspěšnější velitele německých ponorek. Po povýšení do hodnosti námořního nadporučíka se přihlásil k ponorkové zbrani. V prosinci 1939 převzal svou první ponorku a v lednu 1940 s ní vyrazil na první bojovou plavbu ve funkci velitele. V průběhu války velel čtyřem ponorkám, s nimiž potopil 47 lodí a ponorku Doris. Na konci války byl jmenován velitelem školy válečného námořnictva ve Flensburg-Mürvicku, kde byl 15. května 1945 zastřelen strážným.
Křižníky vždy nosily hlavní tíhu námořní války. Jako rychlé průzkumné, protiletadlové nebo miny kladoucí lodě nebo jako bojově silní hladinoví nájezdníci, prosadily se ve všech případech. Při ochraně konvojů plnily svou úlohu během útoků ponorek. Zdolány bombami a torpédy nebo granáty v nelítostných dělostřeleckých soubojích se potápěly a braly s sebou do hlubin své posádky. Franz Kurowski podrobně popisuje křižníkovou válku. Nestranně zpracované líčení kriticky hodnotí události a vrcholí tragickou kapitolou druhé světové války, a to únikem po Baltském moři, který byl poslední velkou záchrannou akcí německého námořnictva.
Když v červnu 1941 vtrhla nacistická armáda do Sovětského svazu, očekávala německá generalita, že válka bude mít rychlý průběh. Nasvědčovalo tomu vše. Drtivý postup nacistických obrněných klínů. Úspěchy německých jednotek na všech úsecích fronty a v neposlední řadě i zdrcující převaha, kterou měli němečtí piloti nad svými protivníky v letounech s rudými hvězdami na křídlech. Rychlá zkáza sovětských armád se ale nekonala a Sověti postupně začali přebírat iniciativu. Na zemi i ve vzduchu, kde se sovětští letci postupně začali svým německým protivníkům vyrovnávat. Letecké boje na východní frontě se nakonec staly počtem nasazených letounů vůbec nejrozsáhlejšími za celou druhou světovou válku. Právě jejich historii se zabývá tato kniha.
Když v červnu 1941 vtrhla nacistická armáda do Sovětského svazu, očekávala německá generalita, že válka bude mít rychlý průběh. Nasvědčovalo tomu vše. Drtivý postup nacistických obrněných klínů. Úspěchy německých jednotek na všech úsecích fronty a v neposlední řadě i zdrcující převaha, kterou měli němečtí piloti nad svými protivníky v letounech s rudými hvězdami na křídlech. Rychlá zkáza sovětských armád se ale nekonala a sověti postupně začali přebírat iniciativu...
Útvar Branderburg a komanda Abwehru bojovali na frontách Evropy, Asie i Afriky. V uniformách protivníkajejich příslušníci pronikali za frontu, prováděli šílené přepady a průzkumné akce a v riskantních akcích bojovali bok po boku se zahraničními dobrovolníky nebo povstalci proti koloniální nadvládě. Podle situace to byli mistři přetvářky, fanfaroni i uvážliví bojovníci. O jejich akcích informovala jen málokterá oficiální zpráva, neboť podléhaly přísnému utajení. Mnohé zůstanou navždy zahaleny tmou. Tato kniha na základě pramenů a výpovědí bývalých příslušníků mapuje dějiny útvaru Brandenburg a komand Abwehru a líčí četné akce, o nichž se dosud nepsalo
Kniha podává rámcový přehled o průběhu a výsledcích ponorkové války v letech 1939-1945 od prvních německých úspěchů až k hořkým koncům. Detailně líčí osudy a bojové činnosti nejproslulejších třiceti velitelů německých ponorek. Publikace je německým pohledem na válečné události, což jí dodává na zajímavosti, neboť umožňuje nahlédnout do myšlení velitelů ponorek i prostých námořníků.
Druhý svazek úspěšné publikace je věnovaný speciální německé jednotce Brandenburg. Kniha popisuje neznámé akce na Kavkaze, na ostrovech v Baltu, ve Finsku, ve Středomoří, Albánii a na Balkánu, v Iránu a v Afghánistánu.
Hasso von Manteuffel patřil k nejnadanějším tankovým velitelům. V rámci Rommelovy 7. tankové divize působil na východní i západní frontě. Zaznamenal řadu úspěchů a dostal se až k branám Moskvy. Poté byl odvelen na africkou frontu a po návratu pověřen velením 7. tankové divize. Jeho muži byli nasazováni na těch nejobtížnějších úsecích a von Manteuffel prokázal, že jeho severoafrické úspěchy nebyly náhodné. Hitler jej osobně pověřil velením divize „Großdeutschland“. Jako 50. německý voják obdržel meče k Rytířskému kříži a do ardenské operace nastupoval jako nejmladší armádní velitel.
Ponorková válka ve Středozemním moři - dokumentárními fotografiemi bohatě ilustrovaná reportáž bez patosu a tendenčnosti, která vyplňuje mezeru ve válečné historiografii. Kniha je obohacena dosud neznámými historickými fakty a je prvním souhrným vylíčením námořní války válečného námořnictva ve Středozemním moři.
Polní maršál Erich von Manstein (1887–1973) bývá považován za jednoho z nejlepších stratégů druhé světové války. Tato publikace vznikla díky spolupráci samotného polního maršála s autorem knih o druhé světové válce Franzem Kurowskim, který materiál k vydání knihy postupně připravoval ze série rozhovorů, intenzivní korespondence a autentických dokumentů přímo z Mansteinova archivu. Ten poté výsledné dílo ještě upravil a opatřil dodatky.
Do rukou se čtenáři dostává kontroverzní kniha, která osvětluje mnohé mezery i nejasnosti. Máme možnost sledovat příběh německého vojáka, jenž se postupně vypracoval až na velitele skupiny armád a stal se jedním z hlavních vojenských mozků Třetí říše. Autor se podrobně věnuje všem podstatným vojenským událostem (útoku na Francii, obléhání Leningradu, nepodařenému osvobození 6. armády u Stalingradu, bitvě o Charkov či bitvě v Kurském oblouku). Bez pozornosti nezůstávají ani soukromé názory či detaily z Mansteinova života. Po skončení války stál Manstein před tribunálem pro válečné zločiny. V roce 1949 byl pak odsouzen celkem na osmnáct let. Již po čtyřech letech byl však ze zdravotních důvodů propuštěn a začal se věnovat psaní svých pamětí.
