Franz Kurowski Knihy

Kniha přibližuje pohnutý život muže, který patřil mezi nejúspěšnější velitele německých ponorek. Po povýšení do hodnosti námořního nadporučíka se přihlásil k ponorkové zbrani. V prosinci 1939 převzal svou první ponorku a v lednu 1940 s ní vyrazil na první bojovou plavbu ve funkci velitele. V průběhu války velel čtyřem ponorkám, s nimiž potopil 47 lodí a ponorku Doris. Na konci války byl jmenován velitelem školy válečného námořnictva ve Flensburg-Mürvicku, kde byl 15. května 1945 zastřelen strážným.

Křižníky vždy nosily hlavní tíhu námořní války. Jako rychlé průzkumné, protiletadlové nebo miny kladoucí lodě nebo jako bojově silní hladinoví nájezdníci, prosadily se ve všech případech. Při ochraně konvojů plnily svou úlohu během útoků ponorek. Zdolány bombami a torpédy nebo granáty v nelítostných dělostřeleckých soubojích se potápěly a braly s sebou do hlubin své posádky. Franz Kurowski podrobně popisuje křižníkovou válku. Nestranně zpracované líčení kriticky hodnotí události a vrcholí tragickou kapitolou druhé světové války, a to únikem po Baltském moři, který byl poslední velkou záchrannou akcí německého námořnictva.

Když v červnu 1941 vtrhla nacistická armáda do Sovětského svazu, očekávala německá generalita, že válka bude mít rychlý průběh. Nasvědčovalo tomu vše. Drtivý postup nacistických obrněných klínů. Úspěchy německých jednotek na všech úsecích fronty a v neposlední řadě i zdrcující převaha, kterou měli němečtí piloti nad svými protivníky v letounech s rudými hvězdami na křídlech. Rychlá zkáza sovětských armád se ale nekonala a Sověti postupně začali přebírat iniciativu. Na zemi i ve vzduchu, kde se sovětští letci postupně začali svým německým protivníkům vyrovnávat. Letecké boje na východní frontě se nakonec staly počtem nasazených letounů vůbec nejrozsáhlejšími za celou druhou světovou válku. Právě jejich historii se zabývá tato kniha.

Když v červnu 1941 vtrhla nacistická armáda do Sovětského svazu, očekávala německá generalita, že válka bude mít rychlý průběh. Nasvědčovalo tomu vše. Drtivý postup nacistických obrněných klínů. Úspěchy německých jednotek na všech úsecích fronty a v neposlední řadě i zdrcující převaha, kterou měli němečtí piloti nad svými protivníky v letounech s rudými hvězdami na křídlech. Rychlá zkáza sovětských armád se ale nekonala a sověti postupně začali přebírat iniciativu...

Útvar Branderburg a komanda Abwehru bojovali na frontách Evropy, Asie i Afriky. V uniformách protivníkajejich příslušníci pronikali za frontu, prováděli šílené přepady a průzkumné akce a v riskantních akcích bojovali bok po boku se zahraničními dobrovolníky nebo povstalci proti koloniální nadvládě. Podle situace to byli mistři přetvářky, fanfaroni i uvážliví bojovníci. O jejich akcích informovala jen málokterá oficiální zpráva, neboť podléhaly přísnému utajení. Mnohé zůstanou navždy zahaleny tmou. Tato kniha na základě pramenů a výpovědí bývalých příslušníků mapuje dějiny útvaru Brandenburg a komand Abwehru a líčí četné akce, o nichž se dosud nepsalo

Kniha podává rámcový přehled o průběhu a výsledcích ponorkové války v letech 1939-1945 od prvních německých úspěchů až k hořkým koncům. Detailně líčí osudy a bojové činnosti nejproslulejších třiceti velitelů německých ponorek. Publikace je německým pohledem na válečné události, což jí dodává na zajímavosti, neboť umožňuje nahlédnout do myšlení velitelů ponorek i prostých námořníků.

Druhý svazek úspěšné publikace je věnovaný speciální německé jednotce Brandenburg. Kniha popisuje neznámé akce na Kavkaze, na ostrovech v Baltu, ve Finsku, ve Středomoří, Albánii a na Balkánu, v Iránu a v Afghánistánu.

Hasso von Manteuffel patřil k nejnadanějším tankovým velitelům. V rámci Rommelovy 7. tankové divize působil na východní i západní frontě. Zaznamenal řadu úspěchů a dostal se až k branám Moskvy. Poté byl odvelen na africkou frontu a po návratu pověřen velením 7. tankové divize. Jeho muži byli nasazováni na těch nejobtížnějších úsecích a von Manteuffel prokázal, že jeho severoafrické úspěchy nebyly náhodné. Hitler jej osobně pověřil velením divize „Großdeutschland“. Jako 50. německý voják obdržel meče k Rytířskému kříži a do ardenské operace nastupoval jako nejmladší armádní velitel.

Ponorková válka ve Středozemním moři - dokumentárními fotografiemi bohatě ilustrovaná reportáž bez patosu a tendenčnosti, která vyplňuje mezeru ve válečné historiografii. Kniha je obohacena dosud neznámými historickými fakty a je prvním souhrným vylíčením námořní války válečného námořnictva ve Středozemním moři.

Polní maršál Erich von Manstein (1887–1973) bývá považován za jednoho z nejlepších stratégů druhé světové války. Tato publikace vznikla díky spolupráci samotného polního maršála s autorem knih o druhé světové válce Franzem Kurowskim, který materiál k vydání knihy postupně připravoval ze série rozhovorů, intenzivní korespondence a autentických dokumentů přímo z Mansteinova archivu. Ten poté výsledné dílo ještě upravil a opatřil dodatky. Do rukou se čtenáři dostává kontroverzní kniha, která osvětluje mnohé mezery i nejasnosti. Máme možnost sledovat příběh německého vojáka, jenž se postupně vypracoval až na velitele skupiny armád a stal se jedním z hlavních vojenských mozků Třetí říše. Autor se podrobně věnuje všem podstatným vojenským událostem (útoku na Francii, obléhání Leningradu, nepodařenému osvobození 6. armády u Stalingradu, bitvě o Charkov či bitvě v Kurském oblouku). Bez pozornosti nezůstávají ani soukromé názory či detaily z Mansteinova života. Po skončení války stál Manstein před tribunálem pro válečné zločiny. V roce 1949 byl pak odsouzen celkem na osmnáct let. Již po čtyřech letech byl však ze zdravotních důvodů propuštěn a začal se věnovat psaní svých pamětí.

Jako velitel tanku Tiger se ocital v ohnisku nejtěžších bojů. Na Kavkazu, na ruské frontě Sever, během operace Citadela, v kotli Čerkasy a mnoha dalších bitvách, ve kterých se rozhodovala válka, býval nasazený jako poslední záchrana a se svou jednotkou často vzdoroval několikanásobné přesile protivníka. Protože se často dostával do rozporu s rozkazy velení, byla mu odepřena zasloužená vyznamenání: přestože byl svými veliteli několikrát navržen na Rytířský kříž, nikdy jej nezískal. Ať už v bitvě stál kdekoliv, kolem něj neprojel žádný nepřátelský tank. V dubnu 1945, jen několik dní před koncem války, Kurt Knispel nalezl smrt v tanku Tiger. S více než 160 zničenými tanky se Kurt Knispel stal jedničkou mezi tankisty, a přesto se o něm ví tak málo. Zásluhou pracovníků Moravského zemského muzea se podařilo nově zmapovat poslední dny jeho života. Nalezení hrobu a exhumace ostatků Kurta Knispela objasnilo skutečnou příčinu jeho smrti. Pozdější nečekané setkání posledního žijícího člena osádky tanku s Vlastimilem Schildbergerem z Moravského zemského muzea přineslo nové nerozporovatelné skutečnosti nejen o posledním boji Kurta Knispela, ale i o osádce jeho tanku.

Complete history of the patrols of a key U-boat and its notorious commander.

Six riveting, gritty accounts of some of the greatest German tank commanders, including Michael Wittmann, Hans Bolter, Hermann Bix, and others. Timelines mark the milestones of each officer's career.

Sequel to the well-regarded Panzer Aces. Chapters on Hermann von Oppeln- Bronikowski, Kurt Knispel, Karl Nicolussi-Leck, and other great commanders.

The fascinating stories of the men who stared death in the face during some of the most brutal battles ever waged.

Franz Kurowski dokumentiert in diesem Buch die deutsche Kriegsgeschichte in der Endphase des Zweiten Weltkriegs. Er beginnt im August 1944 nach der erfolgreichen Invasion der Alliierten in der Normandie und ihrem Vorstoß quer durch Frankreich auf die deutsche Reichsgrenze zu der fast zeitgleich erfolgten Großoffensive der Roten Armee in Weißrussland. In packendem Erzählstil beschreibt Kurowski die erbitterten Rückzugsgefechte und hoffnungslosen Gegenoffensiven an der Westfront und die verzweifelten Verteidigungskämpfe an der Ostfront. Seine sachkundigen Ausführungen stützen sich dabei auf zahlreiche Frontberichte. In chronologischer Folge erzählt das Buch von allen wichtigen Ereignissen und Schauplätzen des Endkampfes. Es endet mit dem Fall der letzten Bastionen im Osten, der verlorenen Schlacht um die Reichshauptstadt Berlin und schließlich der bedingungslosen Kapitulation. Der Autor berichtet detailliert über den Verlauf der Operationen, gibt Bewertungen der Kräfteverhältnisse, beschreibt strategische Absichten und Irrtümer, gibt Lageberichte und interessante Hintergrundinformationen. Durch die Schilderung von tragischen Einzelschicksalen - insbesondere in der zivilen Bevölkerung bei den verzweifelten Widerständen in den östlichen Städten - wird dem Leser die Dramatik und das unendliche Leid des Zweiten Weltkriegs drastisch vor Augen geführt.

Dies ist die Geschichte von Generalmajor Erich Bärenfänger. Geboren am 12. Januar 1915 als Sohn eines Oberpostsekretärs in Menden, trat er im Oktober 1936 in das Infanterieregiment 67 in Berlin ein. Nach bestandenem Reserveoffiziersanwärterlehrgang erfolgt seine Beförderung zum Feldwebel, im April 1939 zum Leutnant der Reserve. Mit dem Intanterieregiment 123 nahm er als Zugführer am Polen- und Frankreichfeldzug teil. Es folgte der Balkanfeldzug und im Juni 1941 der Angriff auf die Sowjetunion. Eingesetzt an den Brennpunkten der Ostfront, stand er auf der Halbinsel Krim, im Kaukasus, der Taman-Halbinsel am Mius und in der Kuban-Stellung im Gefecht. Ausgezeichnet mit dem Ritterkreuz mit Eichenlaub und Schwertern für Tapferkeit vor dem Feind sowie vielen ausländischen Tapferkeitsmedaillen verbündeter Nationen und vielfach im Kampf verwundet, wurde er zum Inspekteur der Hitlerjugend-Wehrertüchtigung ernannt. Im Endkampf um das Reich stand Erich Bärenfänger, inzwischen mit nur 30 Jahren zum Generalmajor befördert, in erbitterten Kämpfen um die Reichshauptstadt. Am 1. Mai 1945 wählte er zusammen mit seiner Ehefrau den Freitod, nachdem ein Ausbruchsversuch seiner Kampfgruppe fehlgeschlagen war.

Sie waren die stillen Helden des Krieges in der Luft und kämpften vom ersten Kriegstag an bis zum 8. Mai 1945 in unzähligen Einsätzen einen oft ungleichen Kampf gegen einen weit überlegenen Gegner. An allen Fronten des Krieges und in der Reichsverteidigung standen sie im Einsatz. Sie wurden selbst vom Himmel geholt, mussten mit dem Fallschirm abspringen oder notlanden, kehrten oft unter abenteuerlichen Umständen zu ihren Einheiten zurück und stiegen wieder in ihre Maschinen. Von Horst Ademeit bis Josef Zwernemann hat ein jeder dieser 104 Kämpfer mindestens 100 Luftsiege errungen. An einsamer Spitze stehend war Oberleutnant Erich Hartmann mit seinen sagenhaften 352 Luftsiegen das Ass der Asse. Gefolgt von jenen Kameraden aller Dienstgrade, die ihm – wie Major Gerhard Barkhorn mit 301 Luftsiegen, Günther Rall mit 275 Luftsiegen, Otto Kittel mit 267 Luftsiegen, Walter Nowotny mit 258 Luftsiegen und Wilhelm Batz mit 237 Luftsiegen – folgten. Ihr militärischer Werdegang, die Geschichte ihrer Siege und Niederlagen werden in diesem Werk dargestellt. Ergänzt wird dieses Standardwerk durch 261 zum Teil unbekannte Fotos, die die Männer mit ihren Kameraden und Maschinen zeigen. Viele dieser Jäger-Asse haben Ihren Einsatz für Ihr Vaterland mit dem Leben bezahlt.

Von Murmansk bis Schanghai Ihre Einsätze überstiegen oft die Fantasie ihrer Zeitgenossen, ihre Erfolge übertrafen jedes bis dahin bekannte Maß. Die »Brandenburger« standen an den Fronten Europas ebenso im Einsatz wie in den Urwäldern Südamerikas oder in den Straßen-Dschungeln amerikanischer Großstädte. Von Feuerland bis nach Murmansk, von Breslau bis nach Schanghai reichte das weltumspannende Netz der geheimen deutschen Kommandotruppe. Sie infiltrierten fremde Geheimdienste, führten waghalsige Handstreichunternehmen durch oder schulten aufständische Bergstämme an modernen Waffen und in der Sabotage. Sie waren Meister der Verstellung, Draufgänger und besonnene Kämpfer, ganz wie die jeweilige Situation es erforderte. Weltweit spannte sich ihr Netz, oft nur von einem einzigen Mann geknüpft, dennoch haltbar und sicher. Kaum ein offizieller Bericht kündete von ihren Taten, die strikter Geheimhaltung unterlagen. Viele ihre Einsätze werden für immer im Dunkeln bleiben, doch die, die überliefert wurden, sind lohnenswert genug. Beruhend auf Quellen und Aussagen ehemaliger Angehöriger stellt dieses Werk die Geschichte der »Brandenburger« und viele ihrer riskantesten Unternehmen dar, darunter zahlreiche, über die noch nie berichtet wurde.

Die Geschichte Sachsens ist mehr als die Geschichte eines Stammesbundes, sie ist Teil der Geschichte Deutschlands, seiner Kultur, Kunst und Architektur. Von Karl dem Großen und Widukind, Lothar von Süpplingenburg und Heinrich I. berichtet dieses Buch ebenso wie von Kaiser Friedrich I., Barbarossa, Heinrich dem Löwen und Otto IV. Das Kurfürstentum Sachsen unter August dem Starken, mit seiner Residenz in Dresden, wurde zum Glanzpunkt Europas. Der Wiener Kongreß teilte das Kurfürstentum auf, die preußische Provinz Sachsen und das Königreich Sachsen entstanden.

German

German

Hans-Joachim Marseille: Gestützt auf viele Augenzeugenberichte, Dokumente und unveröffentlichte Quellen entwirft Franz Kurowski ein Porträt des erfolgreichsten Jagdflieger des Afrikafeldzuges, Hans-Joachim Marseille. Schon zu Lebzeiten wurde der „Stern Afrikas“ zur Legende, sein kühnes Fliegerleben wurde bereits verfilmt. Der gebürtige Berliner, der kein typischer Soldat war, entwickelte sich nur allmählich zu jener herausragenden Fliegerpersönlichkeit, die auch „Adler über der Wüste“ genannt wurde. Am 30. September 1942 stürzte die Maschine von Hans-Joachim Marseille ab. Über 150 zum Teil farbige Fotos machen das Buch einzigartig.

Die Geschichte der Friesen ist in ihrer Dramatik und faktenreichen Fülle zugleich ein faszinierendes Kapitel deutscher Geschichte. Von den Römern geachtet und gefürchtet lebten sie an der südlichen Nordseeküste. Sie verteidigten ihr Land gegen alle fremden Eindringlinge. Zuerst gegen die Römer, dann gegen die Franken und schließlich gegen die Normannen. Ihrem größten Feind - der ewig wütenden See - rangen sie ihr meernahes Dasein ab. 'Gott schuf das Meer - der Friese die Küste!' Ein wahres Wort, das ihr Ringen um den Erhalt dieses Landes gegen den 'Blanken Hans' aufzeigt. Herzöge und Könige, Häuptlinge, Grafen und Fürsten und wieder Könige standen an der Spitze dieses Landes. Friesen aber zogen hinaus, als Kaufl eute und Forscher, als Abenteurer und Seefahrer. Ihre Koggen wurden jenen der Hanse zum Vorbild. Friesische Häuptlinge versammelten sich unter dem Upstalsboom; die Theelacht, nunmehr 1.100 Jahre alt, ist heute noch eine funktionierende Gemeinschaft der Friesen. In diesem Buch wird sie lebendig, die 2.000jährige Geschichte eines Volkes, das damals wie heute seine Eigenständigkeit bewahren konnte.

German

Spannende Suche an der wilden Ostküste Asiens nach einem Unterwasser-Schleppzug mit wertvoller Ladung

Von Karl dem Großen und Widukind, Lothar v. Süpplingenburg und Heinrich I. berichtet diese Buch ebenso wie von Kaiser Friedrich I.Barbarossa, Heinrich dem Löwen und Otto IV. Das Kurfürstendam Sachsen unter August dem Starken, mit seiner Residenz in Dresden, wurde zum Glanzpunkt Europas. Der Wiener Kongreß teilte das Kurfürstentum auf, die preußische Provinz Sachsen und das Königreich Sachsen entstanden

Neue Abenteuer von Dr. Golff und seinen Kindern in der Welt von Neuguinea.

Der Luftkrieg über der Sowjetunion wird umfassend dokumentiert: Am 22. Juni 1941 sind vier deutsche Luftflotten mit 1400 Maschinen im Einsatz. Bis zum Mittag wird die Zerschlagung von 1200 russischen Flugzeugen gemeldet, während der Oberste Sowjet den Verlust von 1811 Flugzeugen bekannt gibt und die entscheidende Rolle der deutschen Luftwaffe betont. Es folgen Angriffe auf Erdziele, Eisenbahnlinien und Nachschubwege der sowjetischen Truppen. Der Übergang von strategischen zu taktischen Einsätzen beginnt mit einem Großangriff im Nordabschnitt. Der Bedarf an einem strategischen Fernbomber wird laut, und erste Angriffe auf Moskau erfolgen mit 127 Ju 88 und He 111. In Kiew fliegt die Luftwaffe 28 Tage lang Angriffe auf Eisenbahnziele, während die Kampfkraft der Luftwaffe rapide abnimmt. 1942 bringt neue Kämpfe und Verluste, und die Luftversorgungsoperation von Stalingrad beginnt. 1943 wird zum Jahr der Entscheidung, als bei „Zitadelle“ die Luftflotten 4 und 6 mit 1800 Flugzeugen im Einsatz sind und die größte Luftschlacht der Geschichte entfaltet wird. Am 22. Juni 1944 startet die sowjetische Großoffensive „Bagration“, unterstützt von 4500 Flugzeugen. Der verzweifelte Abwehrkampf der Jäger gegen diese Übermacht dokumentiert das Ende der Luftwaffe im Osten.

Das Buch der Fallschirmspringer - bk913; W. Fischer Verlag; Franz Kurowski; Paperback; 1973

Kto z ludzi interesujących się historią II wojny światowej nie zna nazwisk von Mansteina, Eberbacha, Hoepnera, Rommla, Haussera - dowódców niemieckich armii i korpusów pancernych?Kto nie kojarzy nazw pojazdów Panzer IV, Pantera , Tygrys, Sturmgegeschutz? O potędze niemieckiej broni pancernej decydowali ludzie i sprzęt pancerny, czołgi, działa samobieżne, transportery opancerzone . Rozkazy generałów wykonywali żołnierze, którzy na linii frontu używali na poziomie taktycznym broni pancernej, a ci byli często anonimowi. W książce przedstawiono życiorysy kilku z nicvh, pancerniaków, którzy wyróżniali się odwagą , instynktem i wiedzą na polu walki. Byli dowódcami na różnym szczeblu, ale to oni decydowali o skuteczności Panzerwaffe. Kto może lepiej przedstawić osiągnięcia niemieckich asów pancernych niż Franz Kurowski, korespondent wojenny, Piewca chwały Wehrmachtu, Luftwaffe czy Kriegsmarine? Książka Kurowskiego to doskonałe opracowanie dla wszystkich pasjonatów niemieckiej broni pancernej.

Dywizje pancerne stanowiły główną siłę uderzeniową Panzerwaffe, więc pierwszym celem generała Guderiana po 1 marca 1943 roku była ich unifikacja i konsolidacja. W książce zostały przedstawione sylwetki następujących bohaterów wojny pancernej: - Oberscharführer SS Ernst Barkmann - Porucznik Hans Bunzel - Major Hans-Detloff von Cossel - Generał wojsk pancernych Heinrich Eberbach - Major Gerhard Fischer - Pułkownik Hans Gradl - Generał pułkownik Hermann Hoth - Major Willy Jähde - Generał wojsk pancernych Werner Kempf - Generał major Willy Langkeit - Standartenführer Johannes Rudolf von Mühlenkamp - Generał wojsk pancernych Walther K. Nehring - Feldfebel Ludwig Neigl - Generał major Adalbert Schulz - Kapitan Wolfgang Wahl - Porucznik Joachim Weissflog - Generał major Hermann von Oppeln-Bronikowski