Zdena Salivarová Knihy

V nezapomenutelném příběhu Jany Honzlové, neprokádrované členky souboru písní a tancí Sedmikráska, dokázala tehdy začínající autorka to, na čem ztroskotalo předtím i později mnoho slavnějších a zkušenějších spisovatelů: pro dnešní i budoucí generace věrně zachytila a spoutala do do živého tvaru frašku zvanou „budování socialismu“. Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem J. Škvoreckým.

V nezapomenutelném příběhu Jany Honzlové, neprokádrované členky souboru písní a tancí Sedmikráska, dokázala tehdy začínající autorka to, na čem ztroskotalo předtím i později mnoho slavnějších a zkušenějších spisovatelů: pro dnešní i budoucí generace věrně zachytila a spoutala do do živého tvaru frašku zvanou „budování socialismu“. Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem J. Škvoreckým.

Román o českých emigrantech, kteří uprchli do Kanady po sovětské invazi do Československa (1968). Román je psán formou dopisů a vyznačuje se četnými autobiografickými prvky ze života Zdeny Salivarové a jejích přátel.

„Že i za okolností, jaké vznikly po ruské okupaci 1968, česká literatura (tj. vážná česká literatura) existuje dále jako tištěná literatura, za to vděčíme dvěma lidem, kteří brzy po ruské invazi zřídili na opačné straně zeměkoule malé české nakladatelství,“ napsal Milan Kundera o Zdeně Salivarové a Josefu Škvoreckém v předmluvě k prvnímu vydání rozhovoru Karla Hvížďaly s paní nakladatelkou, který vyšel v nakladatelství Sixty-Eight Publishers jako 200. kniha. V roce 1993, kdy toto nakladatelství uzavřelo svou činnost, Karel Hvížďala doplnil rukopis o rozhovor s Josefem Škvoreckým, který 3. ledna 2012, v sedmaosmdesáti letech, zemřel v Torontu. Toto je třetí vydání, které má připomenout, že v době vládnoucí nenormality nikdo neudělal pro českou zemi víc než oni dva (Kundera) a že i v interview postavy nejlíp ožijí konverzací a situací, nikoliv popisem nebo pitvou, protože pitva se provádí jen na mrtvolách (Škvorecký).

Hraběnka Anna Lomnická ze Zhoře a na Klinštejně s dcerou a její jazzovou kapelou přijíždí po letech do Prahy, kde se, jak je jejím dobrým zvykem, přimotá k další vraždě. Co má hraběnčino seznámení v letadle společného se zločinem, jehož oběť dohnala ošklivá minulost? Jak zvládne mladý detektiv sloučit svou práci s láskou? A jak je to vlastně se spravedlností, je možné ji někdy opravdu vzít do svých rukou?

Román. Detektivka. Závěr volné trilogie, kterému předcházely svazky "Krátké setkání, s vraždou" a "Setkání po letech, s vraždou". Ve společném příběhu spisovatelské dvojice opět nechybí humor, napětí, ale i šťastné rozuzlení

Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text

Dopisy lidí, kteří se ocitli na Cibulkových seznamech, avšak tvrdí, že neprávem. Vybrala a uspořádala Zdena Salivarová-Škvorecká. Cibulkovy seznamy jsou údajné a neúplné seznamy tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti z řad obyvatelstva. Byly zveřejněny v roce 1992 Petrem Cibulkou a do dnešní doby jsou zdrojem zájmu a soudních sporů. Řada osob z těchto seznamů totiž s StB nikdy nespolupracovala – jsou v nich uvedena i jména lidí, které StB sice kontaktovala, ale spolupráci odmítli, a dokonce i někteří ze sledovaných. Exilové vydání. Obálku s použitím kresby „Pravda obklíčená duchy temnot“, jejímž autorem je Francisco José de Goya y Luciennes, navrhla Barbora Munzarová.

Kniha je složena z výpovědí mnoha osob, které byly uvedeny v Cibulkově seznamu a které se cítí být v tomto seznamu uvedeni neprávem. Jednotlivé osobnosti vyzvala Z. Salivarová, která se v tomto seznamu ocitla také, aby se ke svému obvinění vyjádřily. Ale kde je pravda?

Frivolní povídka o muži, který se miloval se třemi baletkami, byl jimi odhalen a potrestán. Odehrává se v 50. letech v malém pražském divadélku, které v duchu doby spojuje klasické a socialistické představy o umění.