Zdena Salivarová Pořadí knih (chronologicky)

„Že i za okolností, jaké vznikly po ruské okupaci 1968, česká literatura (tj. vážná česká literatura) existuje dále jako tištěná literatura, za to vděčíme dvěma lidem, kteří brzy po ruské invazi zřídili na opačné straně zeměkoule malé české nakladatelství,“ napsal Milan Kundera o Zdeně Salivarové a Josefu Škvoreckém v předmluvě k prvnímu vydání rozhovoru Karla Hvížďaly s paní nakladatelkou, který vyšel v nakladatelství Sixty-Eight Publishers jako 200. kniha. V roce 1993, kdy toto nakladatelství uzavřelo svou činnost, Karel Hvížďala doplnil rukopis o rozhovor s Josefem Škvoreckým, který 3. ledna 2012, v sedmaosmdesáti letech, zemřel v Torontu. Toto je třetí vydání, které má připomenout, že v době vládnoucí nenormality nikdo neudělal pro českou zemi víc než oni dva (Kundera) a že i v interview postavy nejlíp ožijí konverzací a situací, nikoliv popisem nebo pitvou, protože pitva se provádí jen na mrtvolách (Škvorecký).

Setkání v Torontu, s vraždou je už šestým příběhem hraběnky Anny Lomnické, majitelky kadeřnického salónu v Torontu, která – podobně jako všichni vyhlášení hrdinové detektivní literatury – stále přitahuje nejen zločin, ale také inspektora Kanadské jízdní policie Harolda Sinclaira. Podobně jako v minulých pěti příbězích zkušené autorské dvojice Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, které vydalo v letech 1999-2004 nakladatelství Ivo Železný, i v tomto nejnovějším pokračování stopy přivedou osobitou dvojici detektivů – i nás, čtenáře – do společnosti torontských Čechů. Oproti předchozím dílům série se v tomto šestém jako vypravěči střídají jen hraběnka Anna a reaktivovaný důchodce, inspektor Sinclair, takže příběh kromě nezbytné detektivní zápletky nabízí i nepřímý dialog mezi oběma hrdiny. Ani vyšší věk neubral ve vztahu hraběnky a detektiva nic z dlouholetého citového jiskření a příjemného napětí.

Detektivní epilog; v Praze, kterou po sametové revoluci navštíví Anna Lomnická s dcerou Lucií, došlo k jedné sebevraždě (?), která se ale nepozdává jak vyšetřovateli, tak Anně.

V luxusním hotelu u Stříbrného jezera hluboko v kanadských lesích dojde k vraždě. Obětí je dáma, které se v loterii podařilo vyhrát několik milionů. Motiv zločinu je tedy jasný. Nebo není? Jako v předchozích knihách, defiluje i v tomto románu galerie postav a postaviček, jejichž proplétající se osudy se odvíjejí v rychlém sledu, tentokrát na pozadí divoké kanadské přírody a viktoriánského hotelu u jezera. Dohromady vytvářejí atmosféru nabitou tajemstvím a komedií, stejně jako v předchozích detektivních příbězích z dílny slavné autorské dvojice.

V knize Setkání na konci éry, s vraždou, od klasické dvojice české literatury Zdeny Salivarové a Josefa Škvoreckého, se čtenáři opět setkají s hraběnkou Annou Lomnickou. Jako v každé správné detektivce, ani zde nechybí zločin, navíc rovnou ten nejzávažnější. Autorům se podařilo nejen dokonale vykreslit prostředí, ve kterém se děj odehrává, ale také rozehrát se čtenáři jedinečnou hru plnou napětí a překvapení.

Detektivní příběh z kanadského Toronta nás zavede do známého prostředí českých emigrantů. Od chvíle, kdy v bytě manželů Lomnických došlo k vraždě mladé dívky, uplynulo deset let. Anna a Tony stojí však znovu před vážným problémem. V okolí jejich přátel došlo ke zločinu a mezi podezřelými jsou i blízcí lidé Anny a Tonyho.

Kniha je složena z výpovědí mnoha osob, které byly uvedeny v Cibulkově seznamu a které se cítí být v tomto seznamu uvedeni neprávem. Jednotlivé osobnosti vyzvala Z. Salivarová, která se v tomto seznamu ocitla také, aby se ke svému obvinění vyjádřily. Ale kde je pravda?

Josef Škvorecký a Zdena Salivarová opět prokázali své vypravěčské mistrovství a zároveň potvrdili své výsadní postavení mezi klasickými autory novodobé české literatury. Josefu Škvoreckému se navíc podařilo úspěšně navázat na detektivky, které vydal s Janem Zábranou a které se ve své době staly literární senzací. Tentokrát nás autoři zavedou do prostředí českých exulantů a emigrantů v Torontu po roce 1968. Lyrický detektivní příběh je napsaný s jemným smyslem pro humor, v němž ale samozřejmě nechybí ani pořádná dávka napětí...

Román o českých emigrantech, kteří uprchli do Kanady po sovětské invazi do Československa (1968). Román je psán formou dopisů a vyznačuje se četnými autobiografickými prvky ze života Zdeny Salivarové a jejích přátel.

Dopisy lidí, kteří se ocitli na Cibulkových seznamech, avšak tvrdí, že neprávem. Vybrala a uspořádala Zdena Salivarová-Škvorecká. Cibulkovy seznamy jsou údajné a neúplné seznamy tajných spolupracovníků Státní bezpečnosti z řad obyvatelstva. Byly zveřejněny v roce 1992 Petrem Cibulkou a do dnešní doby jsou zdrojem zájmu a soudních sporů. Řada osob z těchto seznamů totiž s StB nikdy nespolupracovala – jsou v nich uvedena i jména lidí, které StB sice kontaktovala, ale spolupráci odmítli, a dokonce i někteří ze sledovaných. Exilové vydání. Obálku s použitím kresby „Pravda obklíčená duchy temnot“, jejímž autorem je Francisco José de Goya y Luciennes, navrhla Barbora Munzarová.

Soubor povídek exilové autorky je psán bez sentimentality, s hlubokým pochopením pro psychiku mladých lidí, pohybujících se mezi láskou a osamělostí, optimismem a tragikou. Povídky jsou psány bez zřetelného filozofování a sentimentality, s hlubokým pochopením pro psychiku lidí, kteří se pohybují na hranici malosti a velikosti vlastní i světa kolem sebe.... celý text

Rozhovor Karla Hvížďaly se Zdenou Salivarovou-Škvoreckou o psaní a o životě doma i ve světě.

Frivolní povídka o muži, který se miloval se třemi baletkami, byl jimi odhalen a potrestán. Odehrává se v 50. letech v malém pražském divadélku, které v duchu doby spojuje klasické a socialistické představy o umění.

Rozhovor přes oceán Karla Hvížďaly a Zděný Salivarové. Obsahuje též fejetony autorů nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Exilové vydání. Obálku navrh Pavel Zvěřina.

Druhé, doplněné vydání jubilejní padesáté publikace nakladatelství Sixty-Eight Publishers, která líčí vzpomínky Zdeny a Josefa Škvoreckých na vznik a historii nakladatelství, jež za dobu své existence vydalo více než 200 titulů. Kronika obsahuje zákulisní informace o některých dílech, která Škvorečtí vydali, a úryvky z dopisů čtenářů z celého světa. Po okupaci Československa v srpnu 1968 bylo zřejmé, že vydávání dalších Škvoreckého knih nebude možné. Rozhodl se proto s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, emigrovat do kanadského Toronta, kde začal na univerzitě přednášet anglickou a americkou literaturu a vyučovat tvůrčí psaní. V Torontu založili s manželkou významné nakladatelství '68 Publishers (čti Sixty Eight Publishers), kde jako první kniha vyšla Škvoreckého sžíravá satira na armádu Tankový prapor (1971). V exilovém nakladatelství dále vycházely knihy, které byly v tehdejším Československu zakázány.... celý text

Soubor osmi povídek, nevšedně křehkých příběhů mladých lidí, již se pohybují se mezi láskou a osamocením, veselostí a tragikou, malostí a velikostí. Exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Pavla Skalníka navrhl a grafickou úpravu knihy provedl Mikuláš Kravjanský.

V nezapomenutelném příběhu Jany Honzlové, neprokádrované členky souboru písní a tancí Sedmikráska, dokázala tehdy začínající autorka to, na čem ztroskotalo předtím i později mnoho slavnějších a zkušenějších spisovatelů: pro dnešní i budoucí generace věrně zachytila a spoutala do do živého tvaru frašku zvanou "budování socialismu". Román s výrazně autobiografickými prvky začala psát Zdena Salivarová ještě v Praze, dokončila jej až v Torontu, kam se po roce 1968 přestěhovala se svým manželem J. Škvoreckým.

Tři milostné příběhy o problémech dnešní lásky a složitého dorozumění mezi lidmi, jejichž cit byl otřesen krutou životní lží. Obsahuje povídky La Strada, Pánská jízda a Tma.