Jiří Mlíkovský Knihy

Tato kniha nabízí vhled do fascinující oblasti historie naší kultury a lékařství: do léčitelského umění čarodějnic, k „alternativním“ praktikám zakázaným, zavrhovaným, potlačovaným státem i církví. Čarodějná medicína je bouřlivá, nekontrolovatelná a vzpírá se tradičním pořádkům. Nahání strach, neboť rozhoduje o životě či smrti. Čarodějná medicína je kultem – šamanským léčitelským kultem, týkajícím se posvátných, tj. účinných bylin. Přináší uzdravení a ještě mnohem více: radost a poznání, opojení a mystické vhledy. Spolu s autory podnikneme výpravu, jejíž pátrání nás zavede k prapůvodu léčitelského umění – skrze antickou mytologii k léčitelce lidstva, uznané církevními úřady, a odsud dál ke ztělesnění smyslnosti a nakonec k travičce. Kniha otevírá dveře ke skryté a potlačované moudrosti čarodějné medicíny a ukazuje cesty, jak znovu využít léčivé rostliny našich předků. V nakl. Volvox Globator vyšlo pod názvem Čarodějná medicína.

Konopný manifest se týká dvou rozdílných záležitostí, jejichž směšování už způsobilo mnoho problémů. Jak konopí, tak marihuana patří ke stejnému rostlinnému druhu, Cannabis sativa. To však ještě neznamená, že je to jedna a táž rostlina. Vezměte si třeba jezevčíka a bernardýna - oba patří ke druhu Cannis familiaris, ale svým vzhledem a svými schopnostmi se od sebe výrazně liší. Stejně je to i s konopím a marihuanou. Konopí je štíhlé obilí, které se pěstuje už po tisíciletí pro vlákno a jedlá semena. Rozhodně se jím nemůžete zfetovat. Marihuana je keřovitá forma téhož druhu, která se pro své psychoaktivní a léčivé vlastnosti pěstuje stejně dlouho. Konopí a marihuana jsou dvě různé rostliny, které se od sebe natolik liší, že se je za dvě minuty naučí bezpečně rozeznávat i státní policista. Aby se předešlo nedorozumění, soustřeďuje se první část knihy na konopí bez psychoaktivních vlastností a na způsoby, kterými už pomohlo, kterými pomáhá nebo kterými může pomoci světu. Druhá část se věnuje marihuaně. Tyto dvě rostliny se od sebe liší, takže klidně můžete zcela podporovat jednu a zároveň být odpůrcem druhé. Na Cannabis sativa je však nejpozoruhodnější, že jedna její forma slouží utilitárním potřebám lidstva, zatímco druhá působí na naší duchovní a intelektuální podstatu. Proto je záhodno uctít dvojí podstatu této prastaré rostliny v jedné knize.

Publikace vznikla ve spolupráci se sedmdesáti pěti odborníky a podařilo popsat celkem 496 z pohledu autorů nejvýznamnějších u nás se vyskytujících nepůvodních druhů (251 rostlin, 245 živočichů). Každý druh je popsán strukturovaně v členění: latinský a český název, taxonomické zařazení, původ, stručný popis, rozšíření, rozšíření v ČR, nároky na prostředí, charakter české populace, interakce, analýza rizika, literatura a adresa autora. Jde o vůbec první soupis těchto druhů v České republice.

Autorka shromáždila recepty, jež lze použít při přípravě chutných, zdravých a nápaditých pokrmů v kuchyni: indonéské tyčinky z moučných červů, vosí koláče, paštika z ploštic ad. obohatí kuriózním způsobem jídelníček.

Útlý svazek obsahuje na necelých šedesáti stranách formátu A6 devět krátkých textů Gustava Meyrinka, jednoho z představitelů magického realismu. Ve výboru vydavatelství Volvox Globator se mísí texty magické a realistické, u kterých je otázka, nakolik je lze považovat za autobiografické. Tyto krátké povídky se vztahují, byť někdy jen okrajově, k Praze. Meyrink je napsal na sklonku života. Celý soubor ukazuje magický svět okultismu, alchymie, východních náboženských praktik atd. Z těchto spíše esejů nebo úvah vybočuje „Hodinář" jako čistě fantastická povídka, která má onu správnou pitoreskní a makabrózní atmosféru. Doslov Nikolaj Savický.

„Strašlivá hrůza, kterou je Golem naplněn, mi nikdy nevymizí z paměti.“ — Jorge Luis Borges Meyrinkův slavný román připomíná bolestnou zpověď člověka, který je přesvědčen, že mu bylo v životě strašlivě, nespravedlivě ublíženo. Hlavní postavu – Athanasia Pernatha, rytce drahokamů žijícího v židovském ghettu – pronásleduje jedna noční můra za druhou. Jako by ho řídily temné bytosti, ovíjela neproniknutelná chapadla úřední moci a pronásledovali zasvěcenci tajných spiknutí. Pod pláštěm tmy působí záhadné a neproniknutelné síly, z tajemných důvodů sledují hrdinu cizí osoby, dochází k matoucím děsivým setkáním. Životní události jsou připravovány a řízeny bytostmi, jež rozum nedokáže analyzovat. Před očima běží expresionistické melodrama, hororová evokace magické Prahy a jejího ghetta, jež navštěvují duchové; snová próza se proplétá po dláždění temných, úzkých uliček. Pernath přitahuje groteskní zážitky jako můry jdoucí za smrtí v plamenu svíčky. Všude kolem je archaický svět alchymistů, mystiků a podivných tvorů, již se dávají bezvládně unášet životem. Pro čtenáře jednadvacátého století pořídil zcela nový český překlad Hanuš Karlach, text provázejí kongeniální ilustrace Hugo Steinera.

Sbírka Alchymistické povídky obsahuje tři poměrně rozsáhlé příběhy spojené hlavním tématem, totiž odvěkou touhou po alchymistické přeměně obyčejných kovů ve zlato. Základní kostra povídek je podobná - skutečný zasvěcenec odhaluje své umění a předá zájemci část esence měnící kov ve zlato. Pak už je pouze na dotyčném, jak tento dar využije, většinou mu ale žádné štěstí nepřinese...