Záhadný příběh ze staropražského ghetta, vyprávěný Gustavem Meyrinkem a ilustrovaný Hugo Steinerem
Asi nejznámější autorův román a zároveň jeho románová prvotina. Odehrává se kolem roku 1890 v Praze – v oblasti mizejícího židovského města. V románu se prolíná současnost a mystická minulost rudolfínské Prahy. Vypravěč příběhu je na základě náhodné změny klobouku přenesen ve snu o několik desítek let zpět a prožívá během jediné noci část života rytce kamejí Pernatha. Tento umělec, který prodělal těžkou duševní nemoc, při níž ztratil paměť, se s pomocí mudrce Hillela prodírá spletí záhad a dobrodružství v pražském židovském městě.
Josef Musílek (1885-1941) patří zcela jistě mezi nejvýznamnější české ornitology první poloviny 20. století. Do historie české ornitologie se zapsal především jako neúnavný organizátor a popularizátor ornitologického dění, spoluzakladatel Československé ornitologické společnosti, její dlouholetý jednatel, sběratel ptačích vycpanin i vajec a autor četných příspěvků především o avifauně východních Čech. V publikaci vychází poprvé nejen celý Musílkův text o ptácích Sibiře včetně jeho barevných kreseb, ale také další unikátní a dosud nepublikované materiály. Podrobně je zde popsána jeho životní dráha a především mládí, publikován je zkrácený přepis jeho terénních deníků z let 1915-1920 a podrobný soupis jeho sbírky ptáků, kterou přivezl domů z pětileté legionářské cesty kolem světa.
Publikace vznikla ve spolupráci se sedmdesáti pěti odborníky a podařilo popsat celkem 496 z pohledu autorů nejvýznamnějších u nás se vyskytujících nepůvodních druhů (251 rostlin, 245 živočichů). Každý druh je popsán strukturovaně v členění: latinský a český název, taxonomické zařazení, původ, stručný popis, rozšíření, rozšíření v ČR, nároky na prostředí, charakter české populace, interakce, analýza rizika, literatura a adresa autora. Jde o vůbec první soupis těchto druhů v České republice.
Tato kniha nabízí vhled do fascinující oblasti historie naší kultury a lékařství: do léčitelského umění čarodějnic, k „alternativním“ praktikám zakázaným, zavrhovaným, potlačovaným státem i církví. Čarodějná medicína je bouřlivá, nekontrolovatelná a vzpírá se tradičním pořádkům. Nahání strach, neboť rozhoduje o životě či smrti. Čarodějná medicína je kultem – šamanským léčitelským kultem, týkajícím se posvátných, tj. účinných bylin. Přináší uzdravení a ještě mnohem více: radost a poznání, opojení a mystické vhledy. Spolu s autory podnikneme výpravu, jejíž pátrání nás zavede k prapůvodu léčitelského umění – skrze antickou mytologii k léčitelce lidstva, uznané církevními úřady, a odsud dál ke ztělesnění smyslnosti a nakonec k travičce. Kniha otevírá dveře ke skryté a potlačované moudrosti čarodějné medicíny a ukazuje cesty, jak znovu využít léčivé rostliny našich předků. V nakl. Volvox Globator vyšlo pod názvem Čarodějná medicína.
Útlý svazek obsahuje na necelých šedesáti stranách formátu A6 devět krátkých textů Gustava Meyrinka, jednoho z představitelů magického realismu. Ve výboru vydavatelství Volvox Globator se mísí texty magické a realistické, u kterých je otázka, nakolik je lze považovat za autobiografické. Tyto krátké povídky se vztahují, byť někdy jen okrajově, k Praze. Meyrink je napsal na sklonku života.
Celý soubor ukazuje magický svět okultismu, alchymie, východních náboženských praktik atd. Z těchto spíše esejů nebo úvah vybočuje „Hodinář" jako čistě fantastická povídka, která má onu správnou pitoreskní a makabrózní atmosféru.
Doslov Nikolaj Savický.
Autorka shromáždila recepty, jež lze použít při přípravě chutných, zdravých a nápaditých pokrmů v kuchyni: indonéské tyčinky z moučných červů, vosí koláče, paštika z ploštic ad. obohatí kuriózním způsobem jídelníček.
Konopný manifest se týká dvou rozdílných záležitostí, jejichž směšování už způsobilo mnoho problémů. Jak konopí, tak marihuana patří ke stejnému rostlinnému druhu, Cannabis sativa. To však ještě neznamená, že je to jedna a táž rostlina. Vezměte si třeba jezevčíka a bernardýna - oba patří ke druhu Cannis familiaris, ale svým vzhledem a svými schopnostmi se od sebe výrazně liší. Stejně je to i s konopím a marihuanou. Konopí je štíhlé obilí, které se pěstuje už po tisíciletí pro vlákno a jedlá semena. Rozhodně se jím nemůžete zfetovat. Marihuana je keřovitá forma téhož druhu, která se pro své psychoaktivní a léčivé vlastnosti pěstuje stejně dlouho. Konopí a marihuana jsou dvě různé rostliny, které se od sebe natolik liší, že se je za dvě minuty naučí bezpečně rozeznávat i státní policista. Aby se předešlo nedorozumění, soustřeďuje se první část knihy na konopí bez psychoaktivních vlastností a na způsoby, kterými už pomohlo, kterými pomáhá nebo kterými může pomoci světu. Druhá část se věnuje marihuaně. Tyto dvě rostliny se od sebe liší, takže klidně můžete zcela podporovat jednu a zároveň být odpůrcem druhé. Na Cannabis sativa je však nejpozoruhodnější, že jedna její forma slouží utilitárním potřebám lidstva, zatímco druhá působí na naší duchovní a intelektuální podstatu. Proto je záhodno uctít dvojí podstatu této prastaré rostliny v jedné knize.
Sbírka Alchymistické povídky obsahuje tři poměrně rozsáhlé příběhy spojené hlavním tématem, totiž odvěkou touhou po alchymistické přeměně obyčejných kovů ve zlato. Základní kostra povídek je podobná - skutečný zasvěcenec odhaluje své umění a předá zájemci část esence měnící kov ve zlato. Pak už je pouze na dotyčném, jak tento dar využije, většinou mu ale žádné štěstí nepřinese...