Jaromír Loužil Knihy

Náš výbor chce zprostředkovat dnešním českým čtenářům myšlenkový odkaz velkého osvícenského učence a kazatele. Překlad se snaží uchovávat ráz svébytného řečnického projevu z první čtvrtiny 19. století, určeného tehdy hlavně studující mládeži, v té míře, aby byl sdělný pro současného čtenáře. I vzhledem k tomu volíme u citací biblických pasáží ekumenické vydání (Praha 1991). Na několika místech, kde naše textová předloha Bibli necituje, ale k biblickému textu explicitně odkazuje, jsme citaci do našeho vydání doplnili.

Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu.

Ve svém stěžejním díle, Kritice čistého rozumu (1781, 1787², česky 1930, 2001, 2020), vykládá Kant podmínky možnosti poznání a stanovuje jeho možný rozsah. Do tohoto rozsahu patřil dříve též Bůh, duše a celek světa, jimiž se zabývaly příslušné obory metafyziky. Podle Kanta se Bůh, duše a celek světa nacházejí mimo hranice možného poznání, v rámci poznání však mají nezbytnou funkci regulativních idejí rozumu. Jedná se o základní spis moderní filosofie. Předložený svazek je upraveným vydáním českého překladu spisu z roku 2020. Obsahuje kompletní text druhého vydání spisu včetně všech pasáží z prvního vydání, které Kant do druhého vydání nepřevzal. Do svazku byly rovněž zařazeny Kantovy rukopisné poznámky z jeho příručního exempláře prvního vydání Kritiky čistého rozumu.

K rehabilitaci ctnosti – K ideji člověka – O studu a pocitu studu

Rozbor některých ústředních myšlenek Hegelovy filozofie.

Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice.

Bernard Bolzano (5. října 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl český matematik, filozof a kněz německé národnosti. Kniha podrobně rozebírá Bolzanův život a dílo. V závěru přináší ukázky z Bolzanova díla.

Bernard Bolzano (5. října 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl český matematik, filozof a kněz německé národnosti. Kniha podrobně rozebírá Bolzanův život a dílo. V závěru přináší ukázky z Bolzanova díla.

Ignác Jan Hanuš (28. listopadu 1812 Praha – 19. května 1869 Praha), byl český filozof, odborník na slovanskou mytologii a knihovník. Monografie o českém hegelovci zároveň s líčením životního osudu univerzitního profesora ve Lvově, Olomouci a Praze vystihuje i obsah jeho filosofické koncepce ajejí historické předpoklady a hranice. Stošedesátistránkový výběr úryvků z Hanušových prací i jen ojediněle uvedených celých děl je reprezentativní a osciluje kolem témat vztahu myšlení a bytí, historie, dějin filosofie a postavení filosofie v lidském životě.