Jaromír Loužil Knihy

Vrcholné dílo klasika světové filozofie kriticky zkoumá základní principy dosavadního vědeckého i metafyzického poznání. Analýza matematického a přírodovědeckého poznání se stává východiskem pro hledání podmínek poznání metafyzického. Význam metafyziky v lidském poznání je nezpochybnitelný. Vědecké poznání se opírá o apriorní schopnosti rozumu, neboť má své kořeny v tzv. syntetických soudech a priori, které umožňuje aktivita rozumu. Vědu umožňuje pouze důkaz apriorní podmínky poznání: nemůže se tudíž nikdy zabývat realitou, nýbrž jejími jevy, formulovanými naší vlastní zkušeností a aktivitou rozumu. Vědecké poznání vytváří vlastní realitu... Toto východisko slouží k rozboru podstaty metafyzického poznání. Celá dosavadní metafyzika oceňovala realitu „věcí o sobě“, avšak Kant zdůrazňuje reálnou neprokazatelnost, jelikož představují pouhou syntézu rozumových aktivit. Metafyzika se proto musí stát kritikou úlohy rozumu. Kantovo základní filosofické dílo v českém překladu J. Loužila ve spolupráci s J. Chotašem a I. Chvatíkem.

Náš výbor chce zprostředkovat dnešním českým čtenářům myšlenkový odkaz velkého osvícenského učence a kazatele. Překlad se snaží uchovávat ráz svébytného řečnického projevu z první čtvrtiny 19. století, určeného tehdy hlavně studující mládeži, v té míře, aby byl sdělný pro současného čtenáře. I vzhledem k tomu volíme u citací biblických pasáží ekumenické vydání (Praha 1991). Na několika místech, kde naše textová předloha Bibli necituje, ale k biblickému textu explicitně odkazuje, jsme citaci do našeho vydání doplnili.

Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu.

K rehabilitaci ctnosti – K ideji člověka – O studu a pocitu studu

Rozbor některých ústředních myšlenek Hegelovy filozofie.

Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice.

Bernard Bolzano (5. října 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl český matematik, filozof a kněz německé národnosti. Kniha podrobně rozebírá Bolzanův život a dílo. V závěru přináší ukázky z Bolzanova díla.

Bernard Bolzano (5. října 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl český matematik, filozof a kněz německé národnosti. Kniha podrobně rozebírá Bolzanův život a dílo. V závěru přináší ukázky z Bolzanova díla.

Ignác Jan Hanuš (28. listopadu 1812 Praha – 19. května 1869 Praha), byl český filozof, odborník na slovanskou mytologii a knihovník. Monografie o českém hegelovci zároveň s líčením životního osudu univerzitního profesora ve Lvově, Olomouci a Praze vystihuje i obsah jeho filosofické koncepce ajejí historické předpoklady a hranice. Stošedesátistránkový výběr úryvků z Hanušových prací i jen ojediněle uvedených celých děl je reprezentativní a osciluje kolem témat vztahu myšlení a bytí, historie, dějin filosofie a postavení filosofie v lidském životě.