Jaromír Loužil Pořadí knih

Náš výbor chce zprostředkovat dnešním českým čtenářům myšlenkový odkaz velkého osvícenského učence a kazatele. Překlad se snaží uchovávat ráz svébytného řečnického projevu z první čtvrtiny 19. století, určeného tehdy hlavně studující mládeži, v té míře, aby byl sdělný pro současného čtenáře. I vzhledem k tomu volíme u citací biblických pasáží ekumenické vydání (Praha 1991). Na několika místech, kde naše textová předloha Bibli necituje, ale k biblickému textu explicitně odkazuje, jsme citaci do našeho vydání doplnili.

Vrcholné dílo klasika světové filozofie kriticky zkoumá základní principy dosavadního vědeckého i metafyzického poznání. Analýza matematického a přírodovědeckého poznání se stává východiskem pro hledání podmínek poznání metafyzického. Význam metafyziky v lidském poznání je nezpochybnitelný. Vědecké poznání se opírá o apriorní schopnosti rozumu, neboť má své kořeny v tzv. syntetických soudech a priori, které umožňuje aktivita rozumu. Vědu umožňuje pouze důkaz apriorní podmínky poznání: nemůže se tudíž nikdy zabývat realitou, nýbrž jejími jevy, formulovanými naší vlastní zkušeností a aktivitou rozumu. Vědecké poznání vytváří vlastní realitu... Toto východisko slouží k rozboru podstaty metafyzického poznání. Celá dosavadní metafyzika oceňovala realitu „věcí o sobě“, avšak Kant zdůrazňuje reálnou neprokazatelnost, jelikož představují pouhou syntézu rozumových aktivit. Metafyzika se proto musí stát kritikou úlohy rozumu. Kantovo základní filosofické dílo v českém překladu J. Loužila ve spolupráci s J. Chotašem a I. Chvatíkem.

Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu.

Rozbor některých ústředních myšlenek Hegelovy filozofie.

Sborník příspěvků o česko-německých vztazích.

K rehabilitaci ctnosti – K ideji člověka – O studu a pocitu studu

Kniha představuje klasické dílo evropské metafyzické tradice.

Zahrnuje všechny významnější Bolzanovy stati a projevy týkající se pojetí filozofie, ontologie, etických a sociálně filozofických názorů. Většina prací za řazených do sborníku je v češtině publikována poprvé. Textům předchází úvodní studie, která hodnotí vyznam Bolzanova díla provývoj teoretické matematiky, pro dějiny logiky, teorii vědy i pro sociální filozofii.

Bernard Bolzano (5. října 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl český matematik, filozof a kněz německé národnosti. Kniha podrobně rozebírá Bolzanův život a dílo. V závěru přináší ukázky z Bolzanova díla.