Blanka Stárková Knihy

V románu Výherci Cortázar skládá a zase rozhazuje a přeskupuje kamínky mozaiky tvořené osudy skupiny lidí, kteří se jakousi tajemnou náhodou (výhrou v poněkud podivné loterii) ocitli na palubě zaoceánské lodi, na níž mají absolvovat zábavnou výletní plavbu bez jasného cíle a trasy. Život na lodi se svévolnými příkazy a omezeními může připomenout úzkostnou existenci v absurdním totalitním režimu, z něhož není úniku, ačkoli Cortázar sám jakékoli alegorické vyznění odmítal. V zárodku tu najdeme všechna typická cortázarovská témata –⁠ snahu o úplné postižení skutečnosti ve všech okamžicích a se všemi detaily, zachycení měňavých sklíček kaleidoskopu světa v jejich pestrobarevné, mnohotvárné nestálosti a ze všech možných úhlů, ale zároveň i hravost, humor a ironické glosování argentinství, typického snobství i burantství různých společenských vrstev.

Monografie přináší pohled na sociální pedagogiku jako na historicky zformovaný a aktuálně rozvíjený systém vědy, praxe a profese. Seznamuje čtenáře s klíčovými teoreticko-praktickými koncepty sociální pedagogiky a objasňuje genezi jejího vědního i profesního profilu. V návaznosti na to nastiňuje aktuální rozvoj sociální pedagogiky v ČR a v dalších zemích. Pozornost věnuje procesu socializace a oblastem, ve kterých se rozvíjí sociálně pedagogická praxe – informální výchově, sociokulturní animaci, práci s mládeží, lidovému vzdělávání dospělých, komunitní škole a školní sociální pedagogice. V neposlední řadě objasňuje význam principů, na kterých je založen sociálně pedagogický přístup k práci s lidmi, a seznamuje s profesí sociálního pedagoga v českém i v mezinárodním kontextu. Výběr z posudků: „Předkládaná monografie nemá v České republice obdobu svým obsahovým záměrem ani šíří zpracování znalostní a dovednostní báze dané vědecké oblasti. V kontextu ČR se jedná o práci, která má potenciál stát se základním profilujícím dílem oboru sociální pedagogika a snese srovnání i s významnými mezinárodními publikacemi.“ doc. Radim Šíp „Kvalitní a tvořivé zpracování monografie prokazuje v plné míře autorčinu kompetentnost a profesionalitu na poli sociální pedagogiky a představuje nejen fundovaný zdroj pro studium sociální pedagogiky, ale především značné obohacení sociálně pedagogického myšlení v Česku.“ doc. Věra Poláčková

Nejznámějším Posseho dílem je román Psi z ráje (Los perros del paraíso), za níž obdržel cenu Premio Rómulo Gallegos a který byl přeložen již do 13 jazyků (česky Odeon, Praha, 1993). Tento postmoderní román o čtyřech dílech popisuje „alternativní historii“ objevení amerického kontinentu a vzniku novověku. Vystupuje zde Kryštof Kolumbus, Ferdinand II. Aragonský, Isabela Kastilská, Aztékové a Inkové, ale také několik postav (či jejich karikatur) z pozdějších období dějin. „Psi z ráje“ – neškodní holí psíci – zde symbolicky stojí v protikladu k zuřivým ovčákům conquistadorů. Román tak nepřímo poukazuje na genocidu původního latinskoamerického obyvatelstva.

Všechny domy uchovávají historii těch, kteří v nich žijí. Tenhle stojí na kraji zapadlé španělské vesnice a jeho stěny vyprávějí o hlasech, jež se ozývají pod postelí, a o zmizeních, která se možná nikdy nevysvětlí. Sousedé se obou obyvatelek straní. Babička tráví dny rozhovory se stíny, které přebývají za zdmi a uvnitř skříní. Vnučka se do domu vrací po incidentu s místní nejbohatší rodinou. Při rozplétání tajuplného děje se do mysli vkrádá podezření, že postavy, dům i samotné vyprávění se rozpadají, jako by je rozežíral červotoč. V ohromujícím debutu kombinuje autorka černý humor s folklórem a katolickou tradicí. Babičce s vnučkou propůjčuje silné hlasy, které nám střídavě líčí příběh o odplatě, násilí a třídním boji.

Soubor sedmi povídek přináší texty ze šedesátých a ze začátku sedmdesátých let. I zde samozřejmě nacházíme reálné i fantastické Macondo, jemuž García Márquez zaručil nesmrtelnost románem Sto roků samoty, a řadu známých motivů, které v toku vyprávění nabývají nejrůznějších podob, avšak vždy nesou pečeť autorova mistrovství a humoru.

Déle než 51 let čekal Florentino Ariza na novou příležitost, aby mohl Fermině Dazové vyznat nekonečnou lásku, na chvíli, až její 80letý manžel, slovutný lékař, zemře. Tehdy přichází chvíle pro kdysi opuštěného milence. Než se oba staří lidé spolu vypraví po řece Magdaleně, aby nedotčeni zlobou světa vpluli do elysia své lásky, stáčí se autorův pohled do jejich minulosti plné všedních věcí i nepravděpodobné krásy. Geniální vypravěč sestupuje do nížin triviální literatury a líčí své postavy v rozmanitých podobách lásky, lásky romantické i domestikované, lásky „osamělých lovců“ i lásky manželské. Na sentimentální příběh z lidové četby navěšuje vlastní vzpomínky a sny.

I v tomto díle nacházíme reálné i fantastické Macondo, jemuž García Márquez zaručil nesmrtelnost románem Sto roků samoty, a řadu známých motivů, které v toku vyprávění nabývají nejrůznějších podob, avšak vždy nesou pečeť autorova mistrovství a humoru. Titulní povídka vypráví o Velké matce, jež byla "jedinou a svrchovanou panovnicí Království macondského" a která určovala chod věcí veřejných i soukromých. S notnou dávkou nadsázky spisovatel líčí, jak na její pohřeb přijel prezident státu i papež, ministři a generálové, ale i královna zelené tykve, moučné juky či královna gujávových plodů. Závěr je mnohem realističtější i relativizující: sotva samotný pohřeb začne a průvod se dá do pohybu, ulice se zaplní smrdutými odpadky a příbuzní se začnou dohadovat o majetek Soubor osmi povídek, datovaných r. 1962, přináší texty známé i povídky publikované česky poprvé. R. 1979 vyšel výbor pod názvem V tomhle městečku se nekrade. Současné vydání představuje autorovu tvorbu v původním rozsahu.

Vyprávění sedmileté holčičky o každodenních trampotách s vychovatelkou, o příhodách s kamarádkami, o jejích hračkách. Nechybí ani dětské legrácky.

Každý rok v srpnu se Ana Magdalena plaví trajektem na ostrov, kde je pohřbena její matka, aby navštívila její hrob. Tyto cesty se nakonec stanou neodolatelnou pozvánkou k tomu, aby se na jednu noc v roce stala jiným člověkem. Je šťastně vdaná a rozhodně nemá důvod rozbíjet svět, který si vytvořila se svým mužem a dětmi. A přesto se znovu vydává na cestu, aby se setkala s náhodným milencem. Poslední dílo nalezené v pozůstalosti slavného spisovatele je hymnou života, oslavou radosti navzdory uplývajícímu času a ódou na ženskou touhu.

Světoznámý román o španělské občanské válce. Součástí knihy je i doslov Jana Hlouška a jím sestavená chronologie událostí a rejstřík zúčastněných osob - politiků, novinářů, spisovatelů.