John David Barrow (29. listopadu 1952 Londýn, Spojené království – 26. září 2020, Cambridge) byl anglický kosmolog, teoretický fyzik, matematik, spisovatel a dramatik. Působil jako profesor matematických věd na Univerzitě v Cambridgi.
Proč se diamanty třpytí? Proč jsou vejce vejčitá? Proč se nejlépe zpívá ve sprše? V již třetí knize z oblíbené řady Sto věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) nám britský fyzik a matematik John D. Barrow nabízí ve stovce kapitol sto originálních pohledů na každodenní svět okem matematika. Tentokrát se zaměřuje na svět umění a ukazuje nám, že se i sochařství, literatura, architektura, hudba a tanec řídí matematickými zákony. Máte-li kladný vztah k umění nebo k matematice (i kdybyste to druhé nesnášeli), tato kniha vás pobaví, potěší ? a možná i pomůže najít zálibu v tom, co jste dosud nemuseli mít.
Matematika je nejen jedním z pilířů vědeckého bádání, ale dokáže nám osvětlit i mnoho zdánlivě všedních jevů z každodenního života. Matematické a fyzikální zákonitosti mají překvapivé uplatnění i v říši sportovních výkonů. A totéž platí i pro umění a kulturu – i tady hraje matematika důležitou, a leckdy nečekanou roli. Víte, jak lze pomocí Archimedova zákona snadno usvědčit padělatele šperků? Proč připomíná vlajka Nepálu polovinu vánočního stromečku? Víte, proč Cageova slavná skladba, při níž nezazní jediný tón, trvá právě 4 minuty a 33 sekund? John D. Barrow nám odhaluje skryté souvislosti světa čísel a vzorců a světa umění. U mnoha obrazově či zvukově libých objektů či jevů bychom matematické pozadí vůbec nečekali; umění máme přece jen spojené spíš s inspirací, náhlými vnuknutími, fantazií a spontaneitou. A o to je čtení zajímavější.
Matematika a sport souvisí na první pohled jen vzdáleně. Ale opravdu jen na první pohled. V nové knize Johna D. Barrowa se můžete přesvědčit, že matematika stojí nejen za špičkovými výkony, ale i za losováním zápasů, sestavováním tabulek vítězů, výběrem olympijských sportů… zkrátka za všemi aspekty sportu. Uvidíte v novém světle temná mysteria běhu, skoku, plavání, střílení branek či odpalování míčů napříč všemi sportovními odvětvími. Ať už jste sportovcem aktivním a počítáte svoje sekundy a metry, nebo se rozumně věnujete počítání sekund a gólů někoho jiného v pohodlí svého gauče, určitě vás bude zajímat, co za tím vším je a jaké tajemné síly umožňují vítězi zvítězit. Budete fascinováni zjištěním, proč většina skokanů skáče do výšky Fosburyho flopem, jak mohl Usain Bolt zlomit svůj rekord, přestože neběžel o nic rychleji, proč Velká Británie nehraje na olympiádě fotbal, jak fungují (zakázané) hydrofobní plavky nebo jak je možné, že některé míče zdánlivě porušují fyzikální zákony. Tento čtenářský zážitek potěší každého, kdo miluje sport nebo půvabné matematické úlohy – a také mu pomůže jeho koníček intenzivněji prožít.
Matematika a sport souvisí na první pohled jen vzdáleně. Ale opravdu jen na první pohled. V nové knize Johna D. Barrowa se můžete přesvědčit, že matematika stojí nejen za špičkovými výkony, ale i za losováním zápasů, sestavováním tabulek vítězů, výběrem olympijských sportů... zkrátka za všemi aspekty sportu. Uvidíte v novém světle temná mysteria běhu, skoku, plavání, střílení branek či odpalování míčů napříč všemi sportovními odvětvími. Ať už jste sportovcem aktivním a počítáte svoje sekundy a metry, nebo se rozumně věnujete počítání sekund a gólů někoho jiného v pohodlí svého gauče, určitě vás bude zajímat, co za tím vším je a jaké tajemné síly umožňují vítězi zvítězit. Budete fascinováni zjištěním, proč většina skokanů skáče do výšky Fosburyho flopem, jak mohl Usain Bolt zlomit svůj rekord, přestože neběžel o nic rychleji, proč Velká Británie nehraje na olympiádě fotbal, jak fungují (zakázané) hydrofobní plavky nebo jak je možné, že některé míče zdánlivě porušují fyzikální zákony. Tento čtenářský zážitek potěší každého, kdo miluje sport nebo půvabné matematické úlohy - a také mu pomůže jeho koníček intenzivněji prožít.
Některé věci o světě můžeme pochopit jen prostřednictvím matematiky. Kupodivu se to netýká jen exotických objektů typu černých děr, ale i záležitostí zcela všedních. Tato knížka vám dá odpovědi na sto takových otázek. Zjistíte, jaké paradoxy mohou nastat při výběru dezertu, proč obvykle čekáte v delší frontě nebo pomalejším dopravním pruhu. Co všechno může komplikovat tak banální proces, jako je práce s kopírkou a změna velikosti stránky? Dojde na loterie, sázení na dostizích, dělení majetku při rozvodu, na účetní triky i klopotné cesty opilců. Dozvíte se něco o Shakespearově slovní zásobě i o fungování vyhledávače Google a navrch ještě získáte několik tipů pro investování, ovšem pokud se vám podaří získat stroj času. Nebo vám matematika může alespoň některé empiricky známé jevy zdůvodnit? Třeba proč mají etnicky nebo jinak smíšená společenství automaticky vyšší tendenci k segregaci, jak vzniká davová panika či proč přírodní výběr nezařídil, aby byli lidé chytřejší.
Systematický přehled různých modelů vesmíru od antiky po dnešek, s důrazem na stav poznání po Einsteinovi, jasně rozlišuje, které z nich mohou aspirovat na model pozorovaného vesmíru a které vznikly jen jako zajímavé matematické konstrukce. Zabývá se i různými bizarními představami, jež vzešly z teorie strun a dalších současných směrů ve fyzice.
Tajemno vanoucí z představ, že žijeme v jednom zákoutí nekonečně mnohotvárného vesmíru, je vzrušující a ne nepodobné mysteriím sci-fi, autor se však zaměřuje především na filozofické pozadí těchto myšlenek a střízlivě hodnotí jejich úlohu při vytváření našeho pohledu na svět, ve kterém žijeme.
Britský fyzik a kosmolog John Barrow je autorem 18 knih určených většinou širšímu okruhu čtenářů. Vesmírná galerie je však v jeho díle něčím naprosto novým a neočekávaným. Autor ji věnuje úloze, kterou měly pro vývoj vědy a pro její vliv na kulturu a civilizaci obrazy. Nejde ovšem jen o díla s převládajícím uměleckým záměrem, ale i o mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie, záznamy experimentů, číselná schémata. Kniha podává panorama dějin lidského poznání od antiky až po dnešek, jehož největší úspěchy a zvraty byly obvykle nejlépe vystiženy a zapsaly se do lidské paměti v podobě obrazu. Autor – jak je u něho obvyklé – i zde plně projevuje svou vědeckou erudici a schopnost podávat nesnadnou problematiku s vtipem a elegancí. Žijeme ve vizuálním věku: obrázky jsou dnes zdaleka nejvlivnějším komunikačním kanálem, umožňují okamžitý vhled do složitého problému, mnohé důležité myšlenky by bez nich vůbec nevznikly nebo zůstaly nepochopené. Známý anglický matematik, fyzik a popularizátor vědy vzdává v této knize hold roli obrazu ve vědě. Díky své specializaci klade hlavní důraz samozřejmě na matematiku, fyziku a astronomii, stranou však nezůstane ani pestrá škála dalších oborů: anatomie, archeologie, architektura, biologie, geodézie, hudba... Výběr ilustrací a doprovodných textů pokrývá široké spektrum funkcí obrazu v rozvoji lidského poznání: od fáze kreativní, kdy náčrtek umožňuje první vhled do dosud neznámé krajiny, až po obrazové ikony milníků myšlení: Vitruviánský člověk Leonarda da Vinciho, první stopa člověka na Měsíci, Einsteinův obličej, jaderný výbuch, spirála DNA... V žádném případě však nedržíte v ruce tuctovou obrázkovou knihu, jakých najdete na pultech knihkupectví desítky: Barrowova odborná erudice a zkušenost vypravěče zaručuje, že se rychle, kvalifikovaně a přitom poutavě seznámíte s tím nejdůležitějším, čeho lidstvo na poli vědy dosáhlo.
Britský fyzik a kosmolog John Barrow, autor 18 knih, přináší v této publikaci zcela nový pohled na roli obrazů ve vědě a jejich vliv na kulturu a civilizaci. Kniha se nezaměřuje pouze na umělecká díla, ale zahrnuje také mapy, grafy, vědecké ilustrace, fotografie a experimentální záznamy. Barrow představuje dějiny lidského poznání od antiky po současnost, přičemž zdůrazňuje, jak obrazy zachycují klíčové úspěchy a zvraty v historii vědy. Jeho vědecká erudice a schopnost podávat složité témata s vtipem a elegancí jsou v této práci opět patrné.
Žijeme v době, kdy obrázky dominují jako nejvlivnější komunikační kanál, usnadňující pochopení složitých problémů. Barrow ctí význam obrazu v různých oborech, přičemž se zaměřuje na matematiku, fyziku a astronomii, ale zahrnuje také anatomii, archeologii, architekturu, biologii a hudbu. Výběr ilustrací pokrývá široké spektrum funkcí obrazů, od kreativních náčrtků po ikonické momenty, jako je Vitruviánský člověk, první stopa na Měsíci, Einsteinův obličej či spirála DNA.
Tato kniha není běžnou obrázkovou publikací; Barrowova odborná erudice a vypravěčské dovednosti zajišťují, že se čtenáři rychle a poutavě seznámí s klíčovými milníky vědeckého poznání.
Podtitul: Stručný průvodce světem bez hranic, počátku a konce
Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále. Autor ve své knize seriózně a s jistou hravostí mu vlastní odpovídá na všechny otázky, i ty rozumem těžko uchopitelné, které v sobě myšlenka nekonečna, jež přitahovala pozornost velkých myslitelů všech dob – od Aristotela a Zenona po velké mozky dneška, skrývá. Odkud se myšlenka nekonečnosti vzala a co nám může říct o vesmíru? Skutečně existují nekonečna? Nebo je nekonečno jen jakási nálepka pro něco, co je nedosažitelné? Je vesmír nekonečný? Je nekonečně starý a bude existovat navěky? Lze v konečné době vykonat nekonečně věcí? Nekonečno je však také místo, kde se věci zároveň dějí i nedějí. Nekonečný vesmír charakterizují paradoxy a fantazie.
Konstanty přírody jsou čísla, která definují podstatu vesmíru. Zašifrovávají nejhlubší tajemství a jejich existence nám naznačuje, že příroda oplývá neviděnými pravidelnostmi. Jsme sice zručnými v měření těchto konstant, ale naše schopnost vysvětlit je či je předpovědět ukazuje, jak mnohé ještě nevíme o tom, jak vesmír funguje. Jsou přírodní konstanty skutečně konstantní? Vznikl a rozvinul by se život, kdyby byly jiné? Nejnovější astronomické objevy naznačují, že tyto konstanty měly v raném vesmíru jiné hodnoty. Mění se tedy pomalu zákony přírody? Na tyto a mnoho dalších otázek hledá odpověd známý vědec a úspěšný popularizátor. Osvětluje také, jak objev konstant ovlivnil takové vědce, jako byl Einstein, i nejnovější teorie o vícedimenzionálním vesmíru. Kniha uspokojí nejen zvídavého čtenáře, ale i profesionálního fyzika.