John D. Barrow Knihy

Britský fyzik a kosmolog John Barrow, autor 18 knih, přináší v tomto díle zcela nový pohled na roli obrazů ve vědě a jejich vliv na kulturu a civilizaci. Kniha zkoumá nejen umělecká díla, ale také mapy, grafy, vědecké ilustrace a fotografie, které tvoří panorama dějin lidského poznání od antiky po současnost. Barrow ukazuje, jak obrazy zachycují klíčové úspěchy a zvraty ve vědě, a to s vtipem a elegancí, jak je u něj zvykem. V dnešní vizuální době jsou obrázky nejvlivnějším komunikačním kanálem, který usnadňuje porozumění složitým problémům a přispívá k rozvoji důležitých myšlenek. Autor se zaměřuje na matematiku, fyziku a astronomii, ale zahrnuje také širokou škálu dalších oborů jako anatomii, archeologii, architekturu a biologii. Výběr ilustrací a textů pokrývá různé funkce obrazů, od kreativního náčrtku po ikonické obrazy jako Vitruviánský člověk, první stopa na Měsíci či spirála DNA. Tato kniha není obyčejnou obrázkovou publikací; Barrowova odborná erudice a vypravěčské schopnosti zaručují poutavé a kvalifikované seznámení s nejvýznamnějšími vědeckými pokroky lidstva.

Konstanty přírody jsou čísla, která definují podstatu vesmíru. Zašifrovávají nejhlubší tajemství a jejich existence nám naznačuje, že příroda oplývá neviděnými pravidelnostmi. Jsme sice zručnými v měření těchto konstant, ale naše schopnost vysvětlit je či je předpovědět ukazuje, jak mnohé ještě nevíme o tom, jak vesmír funguje. Jsou přírodní konstanty skutečně konstantní? Vznikl a rozvinul by se život, kdyby byly jiné? Nejnovější astronomické objevy naznačují, že tyto konstanty měly v raném vesmíru jiné hodnoty. Mění se tedy pomalu zákony přírody? Na tyto a mnoho dalších otázek hledá odpověd známý vědec a úspěšný popularizátor. Osvětluje také, jak objev konstant ovlivnil takové vědce, jako byl Einstein, i nejnovější teorie o vícedimenzionálním vesmíru. Kniha uspokojí nejen zvídavého čtenáře, ale i profesionálního fyzika.

Propast mezi každodenním životem a jeho běžnými pojmy a světem přírodních věd se v našem století rychle prohlubuje. Matematika stojí mezi těmito exaktními vědami na nejabstraktnějším a nejméně srozumitelném konci. A přitom je to univerzální věda, v níž lze vytvářet modely pro ostatní vědecké disciplíny. Proto je Barrowův pokus přiblížit tuto „královnu věd“ a její vztah k reálnému světu tak záslužný. Čtenář se z knihy dozví mnoho jak z historie matematiky, tak řadu informací z logiky, základů matematiky a filozofie, zejména pak o faktické roli matematiky při poznávání světa.

Vzpoura a loupežné přepadení na královské lodi Bounty. Popis jedné z nejslavnějších vzpour v dějinách mořeplavby. Loď byla z Anglie vyslána roku 1787 na Tahiti pro náklad chlebovníků určených pro obživu otroků na Jamajce. Britští námořníci strávili na Tahiti, které pro ně představovalo ráj a ztělesnění idylického života, několik měsíců. Naproti tomu život u námořnictva byl pro prosté námořníky velmi tvrdý; i mírný poručík Bligh po vyplutí z Tahiti přitvrdil svůj přístup, a proto proti němu necelý měsíc po opuštění Tahiti část posádky povstala, převzala loď a Blighe i s částí jeho věrných vysadila v otevřeném člunu na moře. Vzbouřenci poté zamířili zpět na Tahiti, část jich zde zůstala, zatímco zbytek odplul hledat útočiště na Pitcairnově ostrově, neboť Fletcher Christian předpokládal, že Britové neznají jeho přesnou polohu. V lednu 1790 Bounty skutečně Pitcairnu dosáhla a vzbouřenci loď zapálili a usadili se na ostrově.

Nové, rozšířené vydání dnes již kultovní knihy, která změní váš pohled na svět. Od přírodních sil, multivesmírů a složitosti evoluce po obrazy na noční obloze, krásu váz, Bachovu hudbu a umění Jacksona Pollocka, v rozšířeném vydání knihy Vesmír plný umění se vydáváme na výzkumnou cestu úžasného záběru, na níž odhalíme, jak je naše existence a kultura utvářena a ovlivňována hlubokou fyzikální a matematickou strukturou vesmíru. Fascinující a dnes již klasická kniha Johna Barrowa, původně vydaná v roce 1995, která byla aktualizována a rozšířena, před námi odhaluje bohatě vrstvená překvapení o našem „vesmíru plném umění“.

Některé věci o světě můžeme pochopit jen prostřednictvím matematiky. Kupodivu se to netýká jen exotických objektů typu černých děr, ale i záležitostí zcela všedních. Tato knížka vám dá odpovědi na sto takových otázek. Zjistíte, jaké paradoxy mohou nastat při výběru dezertu, proč obvykle čekáte v delší frontě nebo pomalejším dopravním pruhu. Co všechno může komplikovat tak banální proces, jako je práce s kopírkou a změna velikosti stránky? Dojde na loterie, sázení na dostizích, dělení majetku při rozvodu, na účetní triky i klopotné cesty opilců. Dozvíte se něco o Shakespearově slovní zásobě i o fungování vyhledávače Google a navrch ještě získáte několik tipů pro investování, ovšem pokud se vám podaří získat stroj času. Nebo vám matematika může alespoň některé empiricky známé jevy zdůvodnit? Třeba proč mají etnicky nebo jinak smíšená společenství automaticky vyšší tendenci k segregaci, jak vzniká davová panika či proč přírodní výběr nezařídil, aby byli lidé chytřejší.

Proč se diamanty třpytí? Proč jsou vejce vejčitá? Proč se nejlépe zpívá ve sprše? V již třetí knize z oblíbené řady Sto věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte) nám britský fyzik a matematik John D. Barrow nabízí ve stovce kapitol sto originálních pohledů na každodenní svět okem matematika. Tentokrát se zaměřuje na svět umění a ukazuje nám, že se i sochařství, literatura, architektura, hudba a tanec řídí matematickými zákony. Máte-li kladný vztah k umění nebo k matematice (i kdybyste to druhé nesnášeli), tato kniha vás pobaví, potěší ? a možná i pomůže najít zálibu v tom, co jste dosud nemuseli mít.

Matematika je nejen jedním z pilířů vědeckého bádání, ale dokáže nám osvětlit i mnoho zdánlivě všedních jevů z každodenního života. Matematické a fyzikální zákonitosti mají překvapivé uplatnění i v říši sportovních výkonů. A totéž platí i pro umění a kulturu – i tady hraje matematika důležitou, a leckdy nečekanou roli. Víte, jak lze pomocí Archimedova zákona snadno usvědčit padělatele šperků? Proč připomíná vlajka Nepálu polovinu vánočního stromečku? Víte, proč Cageova slavná skladba, při níž nezazní jediný tón, trvá právě 4 minuty a 33 sekund? John D. Barrow nám odhaluje skryté souvislosti světa čísel a vzorců a světa umění. U mnoha obrazově či zvukově libých objektů či jevů bychom matematické pozadí vůbec nečekali; umění máme přece jen spojené spíš s inspirací, náhlými vnuknutími, fantazií a spontaneitou. A o to je čtení zajímavější.

Podtitul: Stručný průvodce světem bez hranic, počátku a konce Otázka konečnosti či nekonečnosti vzrušovala lidstvo odedávna. Nekonečno je nepochybně ta nejpodivnější idea, jež lidstvo znepokojuje neustále. Autor ve své knize seriózně a s jistou hravostí mu vlastní odpovídá na všechny otázky, i ty rozumem těžko uchopitelné, které v sobě myšlenka nekonečna, jež přitahovala pozornost velkých myslitelů všech dob – od Aristotela a Zenona po velké mozky dneška, skrývá. Odkud se myšlenka nekonečnosti vzala a co nám může říct o vesmíru? Skutečně existují nekonečna? Nebo je nekonečno jen jakási nálepka pro něco, co je nedosažitelné? Je vesmír nekonečný? Je nekonečně starý a bude existovat navěky? Lze v konečné době vykonat nekonečně věcí? Nekonečno je však také místo, kde se věci zároveň dějí i nedějí. Nekonečný vesmír charakterizují paradoxy a fantazie.

Kniha anglického profesora se věnuje fyzikálním teoriím a hledá odpovědi na provokativní otázky jako například: Kolik rozměrů má prostor? – Může čas začít a zase skončit? – Může vzniknout umělý život? apod. Zabývá se také červími dírami mezi světy, černými dírami, povahou času, filosofií matematiky a vědou obecně.