Jean-Jacques Rousseau Pořadí knih (chronologicky)

The book features essential writings from influential political theorists Thomas Hobbes, John Locke, and Jean-Jacques Rousseau, delving into critical discussions on political legitimacy and authority. Through their distinct perspectives, the text examines the foundations of social contract theory and its implications for governance and individual rights, offering readers insights into the evolution of political thought and the principles that underpin modern political systems.

The collection showcases the influential writings of Jean-Jacques Rousseau, highlighting his political philosophy, essays, letters, and autobiographical pieces. It offers a deep dive into his profound thoughts and literary contributions, making it an essential resource for understanding his impact on modern thought and literature.

Im Jahr 1776 begann Rousseau, seine autobiografischen „Rêveries du promeneur solitaire“ zu schreiben. Diese reflektieren sein Leben, seine Hoffnungen und Ansichten über die Menschen. Die Spaziergänge sind Zwiegespräche mit sich selbst und dem Leser, in denen Rousseau Resilienz und den Wert der inneren Zuflucht entdeckt.

Návrh korsické ústavy (1764–1765) je fragmentárním spisem, který za Rousseauova života nikdy nevyšel. Pro Rousseaua přesto šlo ve věci korsické nezávislosti o záležitost, která mu ležela na srdci, jak je zřejmé z péče, s níž rukopis uchovával, i z naděje, kterou po jistou dobu vkládal do možnosti se k tématu vrátit. První český překlad Rousseauova Návrhu korsické ústavy doprovází rozsáhlá úvodní studie, která spis zasazuje do kontextu autorova života a díla i do historického a politického vývoje Evropy a tehdejšího boje Korsičanů o nezávislost. Ukazuje, že textu patří významné místo v rámci Rousseauových politických děl, neboť zajímavým způsobem rozvíjí teze dalších jeho politických spisů, nejen Společenské smlouvy. Tím potvrzuje jednotnost Rousseauova pohledu na politické záležitosti a zároveň poukazuje na důležitost, kterou přisuzoval praktické politice.

This publication focuses on reproducing historical works in large print, catering specifically to individuals with impaired vision. Megali, the publishing house behind this initiative, aims to enhance accessibility and ease of reading for a wider audience while preserving the integrity of the original texts.

This book is a reproduction of a historical work, published by Megali, a house dedicated to producing large print editions. The focus on accessibility aims to assist readers with impaired vision, ensuring that important texts remain available to a wider audience.

Im Juni 2012 feiern wir den 300. Geburtstag von Jean-Jacques Rousseau und das Erscheinen seines Hauptwerks „Vom Gesellschaftsvertrag“. Dieses bedeutende Werk der Aufklärung gilt als Grundlage moderner Demokratietheorien und beeinflusste die Französische Revolution. Die durchgesehene Übersetzung wird von einem umfassenden Kommentar begleitet.

Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi (1755) tvoří spolu se Společenskou smlouvou (1762) jádro Rousseauovy politické teorie, která zásadním způsobem ovlivnila novověké politické myšlení a revoluce 18. století. Toto vydání přináší první úplný překlad Rozpravy o nerovnosti (včetně dosud česky neotištěných doprovodných textů) a po více než sedmdesáti letech i nový překlad Společenské smlouvy. Oba texty doplňuje bohatý komentář, který spisy zasazuje jak do kontextu autorova života a díla, tak do soudobého historického a politického kontextu, čímž umožňuje lépe pochopit originalitu Rousseauova myšlení a jeho význam pro současnost.

Rousseau explores the concept of a human state of nature, presenting it as a hypothetical thought exercise that examines the origins of inequality among people. He delves into the idea of human perfectibility, suggesting an early notion of progress and evolution in society. Through this philosophical work, he challenges existing social structures and encourages readers to reflect on the implications of inequality and the potential for human advancement.

The book explores the concept of a social contract, arguing against the legitimacy of a state that oppresses its citizens. It proposes that true freedom arises when individuals collectively agree to surrender an equal number of rights and responsibilities, ensuring fairness and equality among all members of society. This philosophical examination challenges traditional notions of authority and governance, advocating for a system where freedom is preserved through mutual consent and shared obligations.

Jean-Jacques Rousseau, der große Philosoph der französischen Aufklärung, ist den meisten heute als Denker des »Gesellschaftsvertrags« bekannt. Doch stellte er sich zeitlebens auch die scheinbar alltägliche Frage, was es heißt, gut zu leben. Als von der Gesellschaft Verstoßener bewegte sich Rousseau jenseits der bürgerlichen Vorstellungen vom guten Leben; daher beschäftigte er sich gerade in seinem Spätwerk intensiv mit dieser Frage. Die ausgewählten und kommentierten Passagen schaffen Einblicke in seine »Kunst zu leben« und machen dabei die Grundsteine Rousseau'schen Denkens zugänglich.

La collection Connaître une oeuvre vous offre la possibilité de tout savoir des Rêveries du promeneur solitaire de Jean-Jacques Rousseau, grâce à une fiche de lecture aussi complète que détaillée. La rédaction, claire et accessible, a été confiée à un spécialiste universitaire. Cette fiche de lecture répond à une charte qualité mise en place par une équipe d'enseignants. Ce livre contient la biographie de Jean-Jacques Rousseau, la présentation de l'autobiographie, le résumé détaillé (chapitre par chapitre), les raisons du succès, les thèmes principaux et l'étude du mouvement littéraire de l'auteur.

Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti. Impulsem pro vznik Úvah byla žádost vzbouřených polských konfederátů o sepsání reformy polské ústavy. Rousseau této žádosti vyhověl pod podmínkou, že jeho spis nebude zveřejněn, ilegální kopie díla však v Paříži kolovaly již rok po jeho dokončení. Rousseau v tomto spisu řeší možnost přežití polského národa ve chvíli ohrožení státní existence Polska. Předjímá tak národnostní hnutí 19. století a opět se ukazuje jako bytostně originální myslitel. Úvahy o polské vládě svými četnými odkazy na Společenskou smlouvu potvrzují jednotu autorova politického myšlení i to, že Rousseau ani v pozdní fázi svého života neztratil nic ze síly své výřečnosti a svého přesvědčení. Překlad je doplněn vysvětlivkami překladatelky, rejstříkem, seznamem literatury a doslovem zasazujícím tento spis do dobových reálií.

Excerpt from OEuvres Completes de J. J. Rousseau, Vol. 19: Mises dans un Nouvel Ordre, Avec des Notes Historiques Et des Eclaircissements; Correspondance, Tome Second Observation. L'expose des Opinions religieuses rend cette lettre remarquable, ainsi que sa tolerance qui le faisait vivre avec les incredules et les athees sans pouvoir souffrir leur doctrine; ce qui ne l'empechait pas de les aimer beaucoup. About the Publisher Forgotten Books publishes hundreds of thousands of rare and classic books. Find more at www.forgottenbooks.com This book is a reproduction of an important historical work. Forgotten Books uses state-of-the-art technology to digitally reconstruct the work, preserving the original format whilst repairing imperfections present in the aged copy. In rare cases, an imperfection in the original, such as a blemish or missing page, may be replicated in our edition. We do, however, repair the vast majority of imperfections successfully; any imperfections that remain are intentionally left to preserve the state of such historical works.

Culturally significant, this reproduction preserves the integrity of the original artifact, including copyright references and library stamps. It serves as a vital piece of civilization's knowledge base, reflecting scholarly recognition and the historical context of its importance. The work aims to provide an authentic experience for readers interested in the original text and its contributions to literature and history.

'No true Democracy has ever existed, nor ever will exist.' In this selection from The Social Contract, Rousseau asserts that a state's only legitimate political authority comes from its people. One of 46 new books in the bestselling Little Black Classics series, to celebrate the first ever Penguin Classic in 1946. Each book gives readers a taste of the Classics' huge range and diversity, with works from around the world and across the centuries - including fables, decadence, heartbreak, tall tales, satire, ghosts, battles and elephants.

In dem aus vier Büchern bestehenden »Contract Social« entwickelt Rousseau seine Vorstellungen eines Idealstaates, dessen Grundsätze auf dem Gemeinwohl und eines für alle Menschen gleichen Freiheitsverständnisses beruhen. Während das Werk zur damaligen Zeit höchst umstritten war, gilt es heute als Wegbereiter der modernen Demokratie. »Der Mensch ist frei geboren und überall liegt er in Ketten « (Jean-Jacques Rousseau)

Few philosophers have been the subject of as much or as intense debate, yet almost everyone agrees on one thing: Jean-Jacques Rousseau is among the most important and influential thinkers in the history of political philosophy. This book brings together fresh translations of three of Rousseau's works.

Comment se forment les sociétés? Qu'est-ce qui détermine une organisation sociale juste? Rousseau recourt à l'hypothèse d'un état de nature pour reconstituer leur formation. Car au fondement d'une société il y a toujours un pacte social, contracté par tous avec tous, par lequel chacun renonce à sa liberté naturelle pour gagner une liberté civile. Ce contrat social a pour principe fondamental la souveraineté du corps politique, que Rousseau appelle le " peuple ".

Considers the issues of liberty and law, freedom and justice, arriving at a view of society that has seemed to some a blueprint for totalitarianism, to others a declaration of democratic principles.

Paru en 1762, le Contrat social, en affirmant le principe de souveraineté du peuple, a constitué un tournant décisif pour la modernité et s'est imposé comme un des textes majeurs de la philosophie politique. Il a aussi acquis le statut de monument, plus célèbre que connu, plus révéré - ou honni - qu'interrogé. Retrouver, dans les formules fameuses et les pages d'anthologie, le mouvement de la réflexion et les questions vives qui nourrissent une œuvre beaucoup plus problématique qu'affirmative, c'est découvrir une pensée qui se tient au plus près des préoccupations d'aujourd'hui : comment intégrer les intérêts de tous dans la détermination de l'intérêt commun? Comment lutter contre la pente de tout gouvernement à déposséder les citoyens de la souveraineté? Comment former en chacun ce sentiment d'obligation sans lequel le lien social se défait?

Sind Intelligenz und Kreativität des Menschen nicht etwas Gutes? Bringen sie der Menschheit nicht Fortschritt auf allen Gebieten? Oder ist der Mensch nur ein Störfaktor in der Welt? Vor über 250 Jahre äußerte Rousseau in seiner berühmten Rede erstmals diesen Verdacht und läutete auf diese Weise die Geburtsstunde des modernen Kulturpessimismus ein. Die europäische Aufklärung beförderte den modernen Fortschrittsglauben, aber Rousseau übernahm die Rolle ihres schlechten Gewissens. Die vollständige neue Übersetzung bietet zusätzlich zu dem französischen Originaltext einen genauen Kommentar und ein hilfreiches Nachwort. Sprachen: Deutsch, Französisch

Jean-Jacques Rousseaus 1762 erschienener »Gesellschaftsvertrag« gilt bis heute als Schlüsseltext der europäischen Aufklärung und der Staatsphilosophie überhaupt. In den vier Büchern seines brillanten Hauptwerks betrachtet der berühmte französische Denker den Staat als eine von seinen Bürgern in absoluter Freiheit getroffene Übereinkunft: Freiwillig ordnen die Einzelnen sich in ihrem Streben dem Gesamtwillen des Gemeinwesens unter. Laut Rousseau ist es jedoch von entscheidender Wichtigkeit, dass die dazu nötige staatliche Gewalt die unveräußerliche Freiheit des Individuums nicht unrechtmäßig und über Gebühr beschneidet.

Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo pokrytectvo, falošná zdvorilosť, "ozajstná skazenosť", s nezvyčajnou odvahou hádže rukavicu aj spisovateľom a podčiarkuje neresti civilizovanej spoločnosti, ktoré vládnu v literárnych salónoch. V prvej časti spracúva témy z filozofického a historického hľadiska, uvádza konkrétne príklady a dochádza k záveru, že sa treba vzdať úsilia "vymaniť sa zo šťastnej nevedomosti, ktorú nám vyhradila večná múdrosť". V druhej časti analyzuje proces skazenosti mravov v dôsledku vzdelanostnej úrovne, pokúša sa odhaliť jeho pôvod a načrtnúť celý vývoj, upozorňuje na pochybný predmet poznania a na nebezpečenstvo jeho štúdia, odsudzuje záhaľku a prepych ako najväčšie zlo ženúce vedcov a umelcov do záhuby

Fenris es un elfo muy especial. Tiene grandes poderes y, en las noches de luna llena, una fuerza inexplicable le arrastra hasta convertirlo en un ser asombroso. El amor por Shi-Mae y su enfrentamiento con personajes poderosos en el Reino de los Elfos van a determinar su futuro. Aquí comienza su viaje hasta la Torre, situada en el Valle de los Lobos.

Paru en 1755, le Discorns sur l'origine et les fondements de l'inégalité parmi les hommes peut être considéré comme la matrice de l'oeuvre morale et politique de Rousseau : il y affirme sa stature de philosophe, l'originalité de sa voix, la force de son "système". Résoudre le problème posé par l'Académie de Dijon, "quelle est la source de l'inégalité parmi les hommes et si elle est autorisée par la loi naturelle ?" en d'autres termes expliquer que riches et puissants dominent leurs semblables sur lesquels ils n'ont pas de réelle supériorité, exige aux yeux de Rousseau de poser à nouveaux frais la question "qu'est-ce que l'homme ?". Pour cela, il faut comprendre comment s'est formée sa "nature actuelle", si éloignée de ce que serait son état de nature : "Si je me suis étendu si longtemps sur la supposition de cette condition primitive, c'est qu'ayant d'anciennes erreurs et des préjugés invétérés à détruire, j'ai cru devoir creuser jusqu'à la racine..."

Dopis d'Alembertovi neboli Dopis o divadle vznikl jako reakce na D'Alembertovo heslo Ženeva, jež vyšlo 10. října 1757 v 7.dílu francouzské encyklopedie. D'Alembert se v něm zmiňuje o absenci stálého divadla, které v Ženevě tamní konzistoř zrušila. Pro Rousseaua je tato zmínka ovšem podnětem ke kritice: jak divadla, které vyvolává v publiku nemístné vášně, tak tehdejší společnosti, a zejména samotných encyklopedistů, kteří s divadlem počítali jako s nástrojem výchovy. Spis vydaný poprvé v roce 1758 vzbudil velký ohlas a přispěl k definitivnímu rozchodu Rousseaua s osvícenci, jejichž odpůrci pak dílo často využívali v polemické argumentaci.

A cinquante ans, pendant la période la plus tourmentée de sa vie, Rousseau entreprend ce livre " sans exemple ", et qui, croyait-il, " n'aurait jamais d'imitateur ". Montrer à ses semblables un homme dans toute sa vérité. Et cet homme, ce serait lui. Grâce à ses Confessions, à leur charme et à leur vitalités inouïs, Rousseau devient Jean-Jacques pour son lecteur. Ses années d'apprentissage sont celles d'un quasi-orphelin malmené, d'un vagabond malheureux, pas toujours honnête, du protégé de Madame de Warens, une aventurière un peu espionne et dévergondée qui lui offre quelques années délicieuses. Le récit de cette initiation intellectuelle et morale donne le vertige. Personne, avant Jean-Jacques, ne s'est confié avec autant de franchise, d'impudeur, de délectation raffinée. Au point de susciter encore, à plus de deux siècles de distance, admiration effarée et intérêt passionné.

Rejecting the view that anyone has a natural right to wield authority over others, Rousseau argues instead for a pact, or 'social contract', that should exist between all the citizens of a state and that should be the source of sovereign power

Francúzsky osvietenský filozof, hlásateľ slobody a rovnosti, no predovšetkým myšlienky návratu k prírode. Svojím najznámejším románom Emil alebo O výchove sa stal tvorcom modernej európskej pedagogiky. Rozvíja v ňom myšlienku prirodzenej výchovy, ktorou položil základ nového chápania dieťaťa a jeho výchovy založenej na slobode, rešpekte a úcte k nemu. Utopický výchovný román však obsahuje aj ďalšie myšlienky o človeku, kultúre a spoločnosti a predstavuje vyústenie autorových filozofických názorov na svet a cesty humanizácie človeka. Svojím filozoficko-pedagogickým dielom Rousseau ovplyvnil celú osvietenskú pedagogiku. Mnohé jeho myšlienky sú živé a aktuálne aj v súčasnosti.

Rousseau ne voulait pas qu'un portrait de lui figure en tête de ses OEuvres. Son vrai portrait, le seul qui ne mentirait pas, c'est en lisant ses Confessions qu'on l'aurait sous les yeux : « Je veux montrer à mes semblables un homme dans toute la vérité de la nature ; et cet homme, ce sera moi. » Mais quelle identité assigner à ce moi qui déclare : « Je suis autre » ? Autre que tous les autres, et pourtant leur semblable. Perpétuellement autre que soi, et pourtant toujours même. « Bizarre et singulier assemblage » d'identifications multiples où Narcisse et Caton, Alceste et Céladon, Mentor et le petit Jésus, Socrate et la cigale, Orphée et la fourmi, le rat des villes, celui des champs, le berger extravagant, l'agneau immaculé et le bouc émissaire tiennent tour à tour le devant de la scène, sans nuire pour autant à l'unité d'action, « tant tout se tient, tout est un dans mon caractère ». Au lecteur d'en juger.

" Je veux montrer à mes semblables un homme dans toute la vérité de la nature ; et cet homme ce sera moi. "

" Je sentis avant de penser ", avoue Rousseau dès le premier livre. Mourant en le mettant au monde, sa mère avait laissé des romans que le père et le fils liront après le dîner. " En peu de temps, j'acquis, par cette dangereuse méthode, non seulement une extrême facilité à lire et à m'entendre, mais une intelligence unique à mon âge sur les passions. Je n'avais aucune idée des choses, que tous les sentiments m'étaient déjà connus. Je n'avais rien conçu, j'avais tout senti. " Cette sensibilité exacerbée fera le malheur du " pauvre Jean-Jacques ". Il se croira aimé, détesté, méprisé, attaqué et voudra se justifier en révélant les détails les plus intimes de sa vie familiale, amoureuse et sociale. Cette sensibilité fera aussi sa force. Par elle, il atteint la vérité de l'homme, l'homme naturel, sans masque, tel qu'il serait si la société ne le pervertissait pas. Stendhal et Chateaubriand s'inspirèrent de cette démarche étonnante : tout dire de soi-même, ses chutes comme ses espérances.

Cette nouvelle collection propose les grandes oeuvres des auteurs au programme des classes des lycées, de la Seconde à la Terminale. Elle souhaite renouveler leur lecture, en recherchant une alliance étroite entre le texte et le commentaire. Introduites par une analyse historique précisant leur contexte intellectuel, les œuvres sont éclairées par un dossier documentaire qui suggère différents prolongements. A l'intérieur de l'ouvrage, plusieurs " pages-fenêtres " balisent le parcours de la lecture, offrant : - des synthèses sur les thèmes et les structures ; - des études sur les textes, prenant la forme de lectures méthodiques ou de commentaires composés ; - des rapprochements avec d'autres textes littéraires. La découverte de l'œuvre s'accompagne d'exercices permettant la maîtrise des épreuves du baccalauréat. Chaque volume offre ainsi la matière d'un entraînement méthodologique riche et varié.

Je n'ai pas promis d'offrir au public un grand personnage ; j'ai promis de me peindre tel que je suis ; et, pour me connaître dans mon âge avancé, il faut m'avoir bien connu dans ma jeunesse.

Présente le texte intégral annoté, des questionnaire bilan et d'analyse de l'oeuvre, des questions d'observation et des travaux d'écriture, une présentation de Rousseau et de son époque et la place de l'oeuvre dans l'histoire littéraire

A comprehensive 1997 anthology of Rousseau's work containing The Social Contract, his most famous single work.

Rousseau établit que toute légitimité politique se fonde sur la communauté et la volonté générale. Ainsi, si nul n'a le droit d'aliéner au profit d'un autre sa liberté morale et civique, il est souhaitable que les hommes concluent entre eux un pacte, un contrat : l'individu renonce à une liberté absolue et se soumet aux règles dictées par l'intérêt général. En échange, la communauté garantit la sécurité de chacun et le respect des règles et des droits ainsi établis. Rousseau s'inspire en partie des idées de Montesquieu et des théories de Hobbes et Locke. Le Contrat Social est essentiel dans l'histoire des idées politiques: les révolutionnaires, comme Robespierre ou Saint-Just y trouveront une source d'inspiration, ainsi que la déclaration des Droits de l'homme et du citoyen de 1789. -- from http://www.alalettre.com (Nov. 27, 2015)

Die beste Regierungsform, die das Volk, der Souverän dieses allgemeinen Willens, delegieren kann, so der Denkimpuls des Verfassers, ist die Demokratie, ein Gedanke, mit dem Rousseau bis an die Schwelle unserer Zeit ein Gegenstand lebendiger Auseinandersetzung geblieben ist.

Penguin 60 excerpt from 'Reveries of a Solitary Walker'.

Ce volume contient : À M. d'Alembert - Projet concernant de nouveaux signes pour la musique - Dissertation sur la musique moderne - Lettre sur l'opéra italien et français - Lettre à M. Grimm, au sujet des remarques ajoutées à sa lettre sur Omphale - Lettre d'un symphoniste de l'académie royale de musique à ses camarades de l'orchestre - Lettre sur la musique française - L'Origine de la mélodie - Examen de deux principes avancés par M. Rameau - Essai sur l'origine des langues - Lettre à M. Burney et fragments d'observations sur l'Alceste de Gluck - Extrait d'une réponse du petit faiseur sur l'Orphée de Gluck - Sur les richesses, sur le goût - Textes historiques - Textes scientifiques - Dictionnaire de musique . Appendices : De l'imitation théâtrale - Traduction de l'Apokolokintosis de Sénèque - Traduction du premier livre de l'Histoire de Tacite - Essai de traduction du Chant I du Tasse - Olinde et Sophronie tiré du Tasse - Traduction de divers fragments de Platon.

In den beiden Streitschriften Über Kunst und Wissenschaft (1750) und Über den Ursprung der Ungleichheit unter den Menschen (1755) entwickelt Rousseau den Grundgedanken seiner radikalen Kultur- und Zivilisationskritik. Die Entfaltung des Verstandes und die Entstehung des Eigentums brandmarkt er als Ursachen für die Ausbildung der gesellschaftlichen Ungleichheit unter den Menschen und setzt so ein erstes Signal für die Freiheits- und Gleichheitsforderungen der Revolution von 1789.

Autobiografisch getinte essays van de Franse pedagoog en wijsgeer (1712-1778).

«Pourquoi craindrais-je de dire ce que je pense ? Ce recueil avec son gothique ton convient mieux aux femmes que les livres de philosophie. Il peut même être utile à celles qui dans une vie déréglée ont conservé quelque amour pour l'honnêteté. Quant aux filles, c'est autre chose. Jamais fille chaste n'a lu de Romans ; et j'ai mis à celui-ci un titre assez décidé pour qu'en l'ouvrant on sût à quoi s'en tenir. Celle qui, malgré ce titre, en osera lire une seule page, est une fille perdue : mais qu'elle n'impute point sa perte à ce livre ; le mal était fait d'avance. Puisqu'elle a commencé, qu'elle achève de lire : elle n'a plus rien à risquer.»

"Qu'y a-t-il de naturel en l'homme ? Jean-Jacques Rousseau, dans son Discours sur l'origine et les fondements de l'inégalité parmi les hommes, publié en 1755, imagine l'humanité dans sa condition primitive, à une époque où elle ne vivait encore que d'après sa constitution première. Le tableau qu'il dresse de cet état de nature originel fait ressortir l'existence de différences physiques mais d'aucune distribution inégale de droits entre les hommes. C'est l'institution sociale et l'invention du droit qui fera naître les inégalités. Rousseau nous raconte l'enchaînement des circonstances qui dut conduire le genre humain à s'éloigner de son heureuse condition originelle et à devoir recourir à l'autorité d'un État pour sauvegarder la vie et la liberté de chacun.Au cours de l'histoire, l'homme se socialise, apprend à parler, à aimer ; il s'humanise en s'éloignant de sa première condition, simple, heureuse mais quasi animale. Une manière pour Rousseau de formuler la contradiction de la condition humaine : historique, insatisfaite, mais aussi hantée par le rêve de la nature et du bonheur. "E. Balturi

In his pioneering treatise on education, the French philosopher Jean-Jacques Rousseau presents concepts that had influence on the development of pedagogy in the eighteenth century. Here, Rousseau asserts his main thesis that human beings are by nature good; it is only the distorting influences of civilization that have corrupted them.

Pojednání o původu jazyků Jeana-Jacquesa Rousseaua (1712-1778) vychází v českém překladu poprvé. Text sám byl objeven až v autorově pozůstalosti a patří mezi nejvýznamnější na dané téma v dané epoše. Především ve Francii a v Německu se toto téma těšilo pozornosti mnoha předních intelektuálů, přičemž vedle Rousseaua bývá nejčastěji zmiňována trojice J. G. Hamann, J. G. Herder a W. von Humboldt. Rousseauův esej se navíc dostal do centra zájmu díky novodobým interpretacím J. Derridy. U Rousseaua je pravidlem, že jeho díla nejsou psána v akademickém či odborném stylu, a jsou proto snadno přístupná širokému okruhu zájemců. Rousseau se ve svém eseji zamýšlí nad škálou otázek spojených se základním lidským dorozumívacím prostředkem - jazykem. Zároveň polemizuje s názory svých současníků: o vzniku jazyka, vztahu jazyka a podnebí, o rozdílech mezi jazyky, o písmu, o zvukové stránce jazyka a jeho vztahu k hudbě. Rousseauův text jsme doplnili poznámkami, které jej zasazují do dobového kontextu. Knihu uzavírá doslov z pera profesora Miroslava Petříčka.

Jean-Jacques Rousseau: Julie oder Die neue Heloise. Briefe zweier Liebender aus einer kleinen Stadt am Fuße der Alpen Julie ou la Nouvelle Héloïse. Erstdruck: Amsterdam, Verlag von Marc-Michel Rey, 1761. Hier in der deutschen Übersetzung von Gustav Julius, Leipzig, Otto Wigand, 1859 (Erstdruck: 1843). Dieses Buch folgt in Rechtschreibung und Zeichensetzung obiger Textgrundlage. Neuausgabe. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2017. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Pierre Samuel Louis Joyeux, F. G. Wexelberg: Chillon, Schloss, von Südosten; Das Kind versinkt im Wasser, die Frauen zeigen Gebärden des Schreckens und der Hilflosigkeit, Julie springt ins Wasser. Gesetzt aus der Minion Pro, 11 pt.

J. J. Rousseaus Individualität und Leistung decken sich mit geschichtlichen Tendenzen seiner Zeit so sehr, dass jeder Interessierte wohl bestimmte Begriffe sicher mit seinem Namen verbindet, die Details seiner Tätigkeit hingegen kaum kennt. Den Musiker und Musikästhetiker betrifft das in besonderem Maße. Angesichts der vielfältigen und nachhaltigen Wirkung auf die Zeitgenossen erscheint es paradox, dass die meisten seiner Schriften zur Musik erst hier erstmals in deutscher Übersetzung vorgelegt werden - unter ihnen der „Brief über die französische Musik“ und der „Essay über den Ursprung der Sprache“, welche beide bei ihrem Erscheinen Aufsehen erregt und Geschichte gemacht haben, und dazu wichtige Stichworte aus dem „Wörterbuch der Musik“, dem jahrzehntelang meistbenutzten Nachschlagewerk seiner Art. Hinzu kommen Polemiken aus dem Buffonistenstreit, das Libretto des folgenreichen Monodrame „Pygmalion“ und Betrachtungen zu Gluck - allesamt Zeugnisse eines Stilwandels in der Zeit der Aufklärung.

Complete with interpretive and biographical information and clarificaion on many previously obscure references in the text, this critical edition of Rousseau's On the Social Contract also contains translations of Political Economy and the Geneva Manuscript.

K dvoustému výročí autorova úmrtí vycházejí vedle úvodní studie V. Čecháka, vykládající a hodnotící autorovo dílo, tři základní autorovy práce, tj. Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, Rozprava o politické ekonomii a O společenské smlouvě neboli o základech státního práva.