Jean-Jacques Rousseau Knihy

Rozprava o původu a základech nerovnosti mezi lidmi (1755) tvoří spolu se Společenskou smlouvou (1762) jádro Rousseauovy politické teorie, která zásadním způsobem ovlivnila novověké politické myšlení a revoluce 18. století. Toto vydání přináší první úplný překlad Rozpravy o nerovnosti (včetně dosud česky neotištěných doprovodných textů) a po více než sedmdesáti letech i nový překlad Společenské smlouvy. Oba texty doplňuje bohatý komentář, který spisy zasazuje jak do kontextu autorova života a díla, tak do soudobého historického a politického kontextu, čímž umožňuje lépe pochopit originalitu Rousseauova myšlení a jeho význam pro současnost.

K dvoustému výročí autorova úmrtí vycházejí vedle úvodní studie V. Čecháka, vykládající a hodnotící autorovo dílo, tři základní autorovy práce, tj. Pojednání o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi, Rozprava o politické ekonomii a O společenské smlouvě neboli o základech státního práva.

Pojednání o původu jazyků Jeana-Jacquesa Rousseaua (1712-1778) vychází v českém překladu poprvé. Text sám byl objeven až v autorově pozůstalosti a patří mezi nejvýznamnější na dané téma v dané epoše. Především ve Francii a v Německu se toto téma těšilo pozornosti mnoha předních intelektuálů, přičemž vedle Rousseaua bývá nejčastěji zmiňována trojice J. G. Hamann, J. G. Herder a W. von Humboldt. Rousseauův esej se navíc dostal do centra zájmu díky novodobým interpretacím J. Derridy. U Rousseaua je pravidlem, že jeho díla nejsou psána v akademickém či odborném stylu, a jsou proto snadno přístupná širokému okruhu zájemců. Rousseau se ve svém eseji zamýšlí nad škálou otázek spojených se základním lidským dorozumívacím prostředkem - jazykem. Zároveň polemizuje s názory svých současníků: o vzniku jazyka, vztahu jazyka a podnebí, o rozdílech mezi jazyky, o písmu, o zvukové stránce jazyka a jeho vztahu k hudbě. Rousseauův text jsme doplnili poznámkami, které jej zasazují do dobového kontextu. Knihu uzavírá doslov z pera profesora Miroslava Petříčka.

Není mnoho filozofů, jako byl francouzský myslitel Jean Jacques Rousseau, kteří již za svého života výrazně ovlivnili myšlení a chování lidí, není mnoho prací, nevelkých rozsahem, jako je jeho spis O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva, které měly nejen značný dobový význam, ale staly se zároveň díly nadčasovými. Především touto svojí knihou se natrvalo zařadil mezi klasiky právního, politického a sociální myšlení.

Úvahy o polské vládě (1771) jsou posledním Rousseauovým politickým dílem, vznikly v době, kdy se Rousseau po mnohých peripetiích vrátil v červnu 1770 do Paříže a věnoval se psaní biografických děl, která podle autorova přání vyšla až po jeho smrti. Impulsem pro vznik Úvah byla žádost vzbouřených polských konfederátů o sepsání reformy polské ústavy. Rousseau této žádosti vyhověl pod podmínkou, že jeho spis nebude zveřejněn, ilegální kopie díla však v Paříži kolovaly již rok po jeho dokončení. Rousseau v tomto spisu řeší možnost přežití polského národa ve chvíli ohrožení státní existence Polska. Předjímá tak národnostní hnutí 19. století a opět se ukazuje jako bytostně originální myslitel. Úvahy o polské vládě svými četnými odkazy na Společenskou smlouvu potvrzují jednotu autorova politického myšlení i to, že Rousseau ani v pozdní fázi svého života neztratil nic ze síly své výřečnosti a svého přesvědčení. Překlad je doplněn vysvětlivkami překladatelky, rejstříkem, seznamem literatury a doslovem zasazujícím tento spis do dobových reálií.

Dopis d'Alembertovi neboli Dopis o divadle vznikl jako reakce na D'Alembertovo heslo Ženeva, jež vyšlo 10. října 1757 v 7.dílu francouzské encyklopedie. D'Alembert se v něm zmiňuje o absenci stálého divadla, které v Ženevě tamní konzistoř zrušila. Pro Rousseaua je tato zmínka ovšem podnětem ke kritice: jak divadla, které vyvolává v publiku nemístné vášně, tak tehdejší společnosti, a zejména samotných encyklopedistů, kteří s divadlem počítali jako s nástrojem výchovy. Spis vydaný poprvé v roce 1758 vzbudil velký ohlas a přispěl k definitivnímu rozchodu Rousseaua s osvícenci, jejichž odpůrci pak dílo často využívali v polemické argumentaci.

Francouzský filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712–1778) ve svých Vyznáních, která představují mezník v literatuře, odhaluje svou pravou povahu. I přes více než dvě stě padesát let od svého vzniku tato kniha stále fascinuje čtenáře po celém světě. Považována za počátek moderní autobiografie, vypráví autor román svého života, evokuje vzpomínky na dětství a mládí, líčí životní zápasy a zpytuje svůj citový život, včetně intimních a choulostivých témat. Jeho cílem není popisovat vnější události, ale napsat „dějiny své duše“ a přiblížit čtenářům své nitro. Rousseau je prvním moderním evropským autorem, který prolomil hranici mezi literaturou a osobním životem. V jeho autobiografii se odráží přesvědčení o významu individuální existence, která si zaslouží literární zpracování. Na rozdíl od Augustina, jehož život je exemplární cestou k Bohu, Rousseau se zaměřuje na otevřené líčení vlastního života a zúčtování s ním, přičemž se neustále ptá: Kdo jsem? Co znamená říkat pravdu? Rousseauova vzpomínková rekonstrukce, i když chronologická, je založena na vnitřní logice citů. Vyznání nejsou pouhým vyprávěním, ale snahou o vynalezení vlastního já. Po téměř čtyřicetileté odmlce se českým čtenářům dostává do rukou jedno z nejdůležitějších děl světové literatury, doplněné fundovaným doslovem Josefa Fulky.

V době kdy Rousseau začal psát své Dumy samotářského chodce jako pokračování Vyznání a Rozmluv, věděl, že už nebude dlouho žít a že už od lidí nemůže nic očekávat. „Tak jsem zde sám na zemi, nemaje již bratra, bližního, přítele, společnosti, jen sama sebe.“ Tráví své dny v rozjímání, snění a vzpomínkách a ukládá je do „procházek“ po bývalém blaženém životě. Vzpomíná na kouzelné dny u jezera Bienneského, na příhodu s dánským psem, z níž sotva vyvázl životem a umožnil veřejnosti, aby rozšířila zprávu o jeho úmrtí, vyznává se ze své lásky k přírodě, jedinému příteli, který dovede konejšit a dávat zapomnění, odporuje nactiutrhačům, kteřé ho nařkli z nelásky k dětem. Poslední, „procházku desátou“, věnovanou první dobrodince, madame de Warens, k padesátému výročí jejich seznámení, již nedopsal. Autor ve své útlé knížečce zanechal svým čtenářům hrst bolestí a radostí z života, který miloval, ale opouštěl rád.

Návrh korsické ústavy (1764–1765) je fragmentárním spisem, který za Rousseauova života nikdy nevyšel. Pro Rousseaua přesto šlo ve věci korsické nezávislosti o záležitost, která mu ležela na srdci, jak je zřejmé z péče, s níž rukopis uchovával, i z naděje, kterou po jistou dobu vkládal do možnosti se k tématu vrátit. První český překlad Rousseauova Návrhu korsické ústavy doprovází rozsáhlá úvodní studie, která spis zasazuje do kontextu autorova života a díla i do historického a politického vývoje Evropy a tehdejšího boje Korsičanů o nezávislost. Ukazuje, že textu patří významné místo v rámci Rousseauových politických děl, neboť zajímavým způsobem rozvíjí teze dalších jeho politických spisů, nejen Společenské smlouvy. Tím potvrzuje jednotnost Rousseauova pohledu na politické záležitosti a zároveň poukazuje na důležitost, kterou přisuzoval praktické politice.

Autor vybral a odborně komentoval z díla slavného francouzského filosofa 19. století. Obsahuje výňatky a rozbory z jeho Rozprav, Nové Heloisy, Vyznání a dalších.

Inspired by ancient Greek city states, Rousseau searched for a way which states of his day could be equally representative Holding men in wretched subservience, feudalism–alongside religion–was a powerful force in the eighteenth century. Self-serving monarchic social systems, which collectively reduced common people to servitude, were now attacked by Enlightenment philosophers, of whom Rouseau was a leading light. His masterpiece, The Social Contract, profoundly influenced the subsequent development of society and remains provocative in a modern age of continuing widespread vested interest. This is the most comprehensive paperback edition available, with introduction, notes, index and chronology of Rousseau's life and times.

A comprehensive 1997 anthology of Rousseau's work containing The Social Contract, his most famous single work.

Complete with interpretive and biographical information and clarificaion on many previously obscure references in the text, this critical edition of Rousseau's On the Social Contract also contains translations of Political Economy and the Geneva Manuscript.

Few philosophers have been the subject of as much or as intense debate, yet almost everyone agrees on one thing: Jean-Jacques Rousseau is among the most important and influential thinkers in the history of political philosophy. This book brings together fresh translations of three of Rousseau's works.

Penguin 60 excerpt from 'Reveries of a Solitary Walker'.

In A Discourse on Inequality, Rousseau sets out to demonstrate how the growth of civilization corrupts man’s natural happiness and freedom by creating artificial inequalities of wealth, power and social privilege. Contending that primitive man was equal to his fellows, Rousseau believed that as societies become more sophisticated, the strongest and most intelligent members of the community gain an unnatural advantage over their weaker brethren, and that constitutions set up to rectify these imbalances through peace and justice in fact do nothing but perpetuate them. Rousseau’s political and social arguments in the Discourse were a hugely influential denunciation of the social conditions of his time and one of the most revolutionary documents of the eighteenth-century. For more than seventy years, Penguin has been the leading publisher of classic literature in the English-speaking world. With more than 1,700 titles, Penguin Classics represents a global bookshelf of the best works throughout history and across genres and disciplines. Readers trust the series to provide authoritative texts enhanced by introductions and notes by distinguished scholars and contemporary authors, as well as up-to-date translations by award-winning translators.

Considers the issues of liberty and law, freedom and justice, arriving at a view of society that has seemed to some a blueprint for totalitarianism, to others a declaration of democratic principles.

'No true Democracy has ever existed, nor ever will exist.' In this selection from The Social Contract, Rousseau asserts that a state's only legitimate political authority comes from its people. One of 46 new books in the bestselling Little Black Classics series, to celebrate the first ever Penguin Classic in 1946. Each book gives readers a taste of the Classics' huge range and diversity, with works from around the world and across the centuries - including fables, decadence, heartbreak, tall tales, satire, ghosts, battles and elephants.

Jean-Jacques Rousseau was a French philosopher, novelist and essayist whose ideas in the areas of science, art, nature, morality, among many others, greatly influenced the late eighteenth century's Romantic Naturalism movement. His philosophies explored the virtue of human beings as being good by nature, the corruption of civil society, individual freedom, and in the case of his 1762 treatise on education, "Emile", allowing children to develop naturally and without the constraint of social conditions. Emile is an imaginary student put forth by Rousseau to illustrate his idea of "negative education", in other words, education in harmony with a child's natural capacity through a process of autonomous discovery. Rousseau removes the authoritative, domineering teacher figure, and instead wants mothers to encourage children's natural tendencies, without coddling or spoiling them. The work was controversial in its own time, but later inspired a new national system of education during the French Revolution, and to some has earned Rousseau the title of "father of modern education". This edition is printed on premium acid-free paper and follows the translation of Barbara Foxley.

In his pioneering treatise on education, the French philosopher Jean-Jacques Rousseau presents concepts that had influence on the development of pedagogy in the eighteenth century. Here, Rousseau asserts his main thesis that human beings are by nature good; it is only the distorting influences of civilization that have corrupted them.

Rousseau explores the concept of a human state of nature, presenting it as a hypothetical thought exercise that examines the origins of inequality among people. He delves into the idea of human perfectibility, suggesting an early notion of progress and evolution in society. Through this philosophical work, he challenges existing social structures and encourages readers to reflect on the implications of inequality and the potential for human advancement.

The book explores the concept of a social contract, arguing against the legitimacy of a state that oppresses its citizens. It proposes that true freedom arises when individuals collectively agree to surrender an equal number of rights and responsibilities, ensuring fairness and equality among all members of society. This philosophical examination challenges traditional notions of authority and governance, advocating for a system where freedom is preserved through mutual consent and shared obligations.

The book features essential writings from influential political theorists Thomas Hobbes, John Locke, and Jean-Jacques Rousseau, delving into critical discussions on political legitimacy and authority. Through their distinct perspectives, the text examines the foundations of social contract theory and its implications for governance and individual rights, offering readers insights into the evolution of political thought and the principles that underpin modern political systems.

This publication focuses on reproducing historical works in large print, catering specifically to individuals with impaired vision. Megali, the publishing house behind this initiative, aims to enhance accessibility and ease of reading for a wider audience while preserving the integrity of the original texts.

This book is a reproduction of a historical work, published by Megali, a house dedicated to producing large print editions. The focus on accessibility aims to assist readers with impaired vision, ensuring that important texts remain available to a wider audience.

The collection showcases the influential writings of Jean-Jacques Rousseau, highlighting his political philosophy, essays, letters, and autobiographical pieces. It offers a deep dive into his profound thoughts and literary contributions, making it an essential resource for understanding his impact on modern thought and literature.

Culturally significant, this reproduction preserves the integrity of the original artifact, including copyright references and library stamps. It serves as a vital piece of civilization's knowledge base, reflecting scholarly recognition and the historical context of its importance. The work aims to provide an authentic experience for readers interested in the original text and its contributions to literature and history.

Rejecting the view that anyone has a natural right to wield authority over others, Rousseau argues instead for a pact, or 'social contract', that should exist between all the citizens of a state and that should be the source of sovereign power

One of the most respected translations of this key work of 18th-century philosophy, this text includes a brief introduction to the two works as well as abundant notes that range from simple explanations to speculative interpretations.

In den beiden Streitschriften Über Kunst und Wissenschaft (1750) und Über den Ursprung der Ungleichheit unter den Menschen (1755) entwickelt Rousseau den Grundgedanken seiner radikalen Kultur- und Zivilisationskritik. Die Entfaltung des Verstandes und die Entstehung des Eigentums brandmarkt er als Ursachen für die Ausbildung der gesellschaftlichen Ungleichheit unter den Menschen und setzt so ein erstes Signal für die Freiheits- und Gleichheitsforderungen der Revolution von 1789.

Fenris es un elfo muy especial. Tiene grandes poderes y, en las noches de luna llena, una fuerza inexplicable le arrastra hasta convertirlo en un ser asombroso. El amor por Shi-Mae y su enfrentamiento con personajes poderosos en el Reino de los Elfos van a determinar su futuro. Aquí comienza su viaje hasta la Torre, situada en el Valle de los Lobos.

Discorso sulle scienze e sulle arti Discorso sull'origine e i fondamenti della disuguaglianza Discorso sull'economia politica

Les Confessions. Tome 2 / J.-J. Rousseau; avec une preface par Marc-Monnier; treize eaux-fortes par Ed. HedouinDate de l'edition originale: 1881Collection: Petite bibliotheque artistiqueCe livre est la reproduction fidele d'une oeuvre publiee avant 1920 et fait partie d'une collection de livres reimprimes a la demande editee par Hachette Livre, dans le cadre d'un partenariat avec la Bibliotheque nationale de France, offrant l'opportunite d'acceder a des ouvrages anciens et souvent rares issus des fonds patrimoniaux de la BnF.Les oeuvres faisant partie de cette collection ont ete numerisees par la BnF et sont presentes sur Gallica, sa bibliotheque numerique.En entreprenant de redonner vie a ces ouvrages au travers d'une collection de livres reimprimes a la demande, nous leur donnons la possibilite de rencontrer un public elargi et participons a la transmission de connaissances et de savoirs parfois difficilement accessibles.Nous avons cherche a concilier la reproduction fidele d'un livre ancien a partir de sa version numerisee avec le souci d'un confort de lecture optimal. Nous esperons que les ouvrages de cette nouvelle collection vous apporteront entiere satisfaction.Pour plus d'informations, rendez-vous sur www.hachettebnf.frhttp: //gallica.bnf.fr/ark: /12148/bpt6k58134950

Jean-Jacques Rousseaus 1762 erschienener »Gesellschaftsvertrag« gilt bis heute als Schlüsseltext der europäischen Aufklärung und der Staatsphilosophie überhaupt. In den vier Büchern seines brillanten Hauptwerks betrachtet der berühmte französische Denker den Staat als eine von seinen Bürgern in absoluter Freiheit getroffene Übereinkunft: Freiwillig ordnen die Einzelnen sich in ihrem Streben dem Gesamtwillen des Gemeinwesens unter. Laut Rousseau ist es jedoch von entscheidender Wichtigkeit, dass die dazu nötige staatliche Gewalt die unveräußerliche Freiheit des Individuums nicht unrechtmäßig und über Gebühr beschneidet.

Jean-Jacques Rousseau, der große Philosoph der französischen Aufklärung, ist den meisten heute als Denker des »Gesellschaftsvertrags« bekannt. Doch stellte er sich zeitlebens auch die scheinbar alltägliche Frage, was es heißt, gut zu leben. Als von der Gesellschaft Verstoßener bewegte sich Rousseau jenseits der bürgerlichen Vorstellungen vom guten Leben; daher beschäftigte er sich gerade in seinem Spätwerk intensiv mit dieser Frage. Die ausgewählten und kommentierten Passagen schaffen Einblicke in seine »Kunst zu leben« und machen dabei die Grundsteine Rousseau'schen Denkens zugänglich.

Cette nouvelle collection propose les grandes oeuvres des auteurs au programme des classes des lycées, de la Seconde à la Terminale. Elle souhaite renouveler leur lecture, en recherchant une alliance étroite entre le texte et le commentaire. Introduites par une analyse historique précisant leur contexte intellectuel, les œuvres sont éclairées par un dossier documentaire qui suggère différents prolongements. A l'intérieur de l'ouvrage, plusieurs " pages-fenêtres " balisent le parcours de la lecture, offrant : - des synthèses sur les thèmes et les structures ; - des études sur les textes, prenant la forme de lectures méthodiques ou de commentaires composés ; - des rapprochements avec d'autres textes littéraires. La découverte de l'œuvre s'accompagne d'exercices permettant la maîtrise des épreuves du baccalauréat. Chaque volume offre ainsi la matière d'un entraînement méthodologique riche et varié.

" Je veux montrer à mes semblables un homme dans toute la vérité de la nature ; et cet homme ce sera moi. "

Je n'ai pas promis d'offrir au public un grand personnage ; j'ai promis de me peindre tel que je suis ; et, pour me connaître dans mon âge avancé, il faut m'avoir bien connu dans ma jeunesse.

Jean-Jacques Rousseau: Julie oder Die neue Heloise. Briefe zweier Liebender aus einer kleinen Stadt am Fuße der Alpen Julie ou la Nouvelle Héloïse. Erstdruck: Amsterdam, Verlag von Marc-Michel Rey, 1761. Hier in der deutschen Übersetzung von Gustav Julius, Leipzig, Otto Wigand, 1859 (Erstdruck: 1843). Dieses Buch folgt in Rechtschreibung und Zeichensetzung obiger Textgrundlage. Neuausgabe. Herausgegeben von Karl-Maria Guth. Berlin 2017. Umschlaggestaltung von Thomas Schultz-Overhage unter Verwendung des Bildes: Pierre Samuel Louis Joyeux, F. G. Wexelberg: Chillon, Schloss, von Südosten; Das Kind versinkt im Wasser, die Frauen zeigen Gebärden des Schreckens und der Hilflosigkeit, Julie springt ins Wasser. Gesetzt aus der Minion Pro, 11 pt.

«Pourquoi craindrais-je de dire ce que je pense ? Ce recueil avec son gothique ton convient mieux aux femmes que les livres de philosophie. Il peut même être utile à celles qui dans une vie déréglée ont conservé quelque amour pour l'honnêteté. Quant aux filles, c'est autre chose. Jamais fille chaste n'a lu de Romans ; et j'ai mis à celui-ci un titre assez décidé pour qu'en l'ouvrant on sût à quoi s'en tenir. Celle qui, malgré ce titre, en osera lire une seule page, est une fille perdue : mais qu'elle n'impute point sa perte à ce livre ; le mal était fait d'avance. Puisqu'elle a commencé, qu'elle achève de lire : elle n'a plus rien à risquer.»

Sind Intelligenz und Kreativität des Menschen nicht etwas Gutes? Bringen sie der Menschheit nicht Fortschritt auf allen Gebieten? Oder ist der Mensch nur ein Störfaktor in der Welt? Vor über 250 Jahre äußerte Rousseau in seiner berühmten Rede erstmals diesen Verdacht und läutete auf diese Weise die Geburtsstunde des modernen Kulturpessimismus ein. Die europäische Aufklärung beförderte den modernen Fortschrittsglauben, aber Rousseau übernahm die Rolle ihres schlechten Gewissens. Die vollständige neue Übersetzung bietet zusätzlich zu dem französischen Originaltext einen genauen Kommentar und ein hilfreiches Nachwort. Sprachen: Deutsch, Französisch

Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo pokrytectvo, falošná zdvorilosť, "ozajstná skazenosť", s nezvyčajnou odvahou hádže rukavicu aj spisovateľom a podčiarkuje neresti civilizovanej spoločnosti, ktoré vládnu v literárnych salónoch. V prvej časti spracúva témy z filozofického a historického hľadiska, uvádza konkrétne príklady a dochádza k záveru, že sa treba vzdať úsilia "vymaniť sa zo šťastnej nevedomosti, ktorú nám vyhradila večná múdrosť". V druhej časti analyzuje proces skazenosti mravov v dôsledku vzdelanostnej úrovne, pokúša sa odhaliť jeho pôvod a načrtnúť celý vývoj, upozorňuje na pochybný predmet poznania a na nebezpečenstvo jeho štúdia, odsudzuje záhaľku a prepych ako najväčšie zlo ženúce vedcov a umelcov do záhuby

A cinquante ans, pendant la période la plus tourmentée de sa vie, Rousseau entreprend ce livre " sans exemple ", et qui, croyait-il, " n'aurait jamais d'imitateur ". Montrer à ses semblables un homme dans toute sa vérité. Et cet homme, ce serait lui. Grâce à ses Confessions, à leur charme et à leur vitalités inouïs, Rousseau devient Jean-Jacques pour son lecteur. Ses années d'apprentissage sont celles d'un quasi-orphelin malmené, d'un vagabond malheureux, pas toujours honnête, du protégé de Madame de Warens, une aventurière un peu espionne et dévergondée qui lui offre quelques années délicieuses. Le récit de cette initiation intellectuelle et morale donne le vertige. Personne, avant Jean-Jacques, ne s'est confié avec autant de franchise, d'impudeur, de délectation raffinée. Au point de susciter encore, à plus de deux siècles de distance, admiration effarée et intérêt passionné.

Francúzsky osvietenský filozof, hlásateľ slobody a rovnosti, no predovšetkým myšlienky návratu k prírode. Svojím najznámejším románom Emil alebo O výchove sa stal tvorcom modernej európskej pedagogiky. Rozvíja v ňom myšlienku prirodzenej výchovy, ktorou položil základ nového chápania dieťaťa a jeho výchovy založenej na slobode, rešpekte a úcte k nemu. Utopický výchovný román však obsahuje aj ďalšie myšlienky o človeku, kultúre a spoločnosti a predstavuje vyústenie autorových filozofických názorov na svet a cesty humanizácie človeka. Svojím filozoficko-pedagogickým dielom Rousseau ovplyvnil celú osvietenskú pedagogiku. Mnohé jeho myšlienky sú živé a aktuálne aj v súčasnosti.

« Après le dîner nous fîmes une économie. Au lieu de prendre le café qui nous restait du déjeuner, nous le gardâmes pour le goûter avec de la crème et des gâteaux qu'elles avaient apportés ; et pour tenir notre appétit en haleine, nous allâmes dans le verger achever notre dessert avec des cerises. Je montai sur l'arbre, et je leur jetais des bouquets dont elles me rendaient les noyaux à travers les branches. Une fois, Mlle Galley, avançant son tablier et reculant la tête, se présentait si bien, et je visai si juste, que je lui fis tomber un bouquet dans le sein : et de rire. Je me disais en moi-même : Que mes lèvres ne sont-elles des cerises ! Comme je les jetterais ainsi de bon cœur. »

Paru en 1755, le Discorns sur l'origine et les fondements de l'inégalité parmi les hommes peut être considéré comme la matrice de l'oeuvre morale et politique de Rousseau : il y affirme sa stature de philosophe, l'originalité de sa voix, la force de son "système". Résoudre le problème posé par l'Académie de Dijon, "quelle est la source de l'inégalité parmi les hommes et si elle est autorisée par la loi naturelle ?" en d'autres termes expliquer que riches et puissants dominent leurs semblables sur lesquels ils n'ont pas de réelle supériorité, exige aux yeux de Rousseau de poser à nouveaux frais la question "qu'est-ce que l'homme ?". Pour cela, il faut comprendre comment s'est formée sa "nature actuelle", si éloignée de ce que serait son état de nature : "Si je me suis étendu si longtemps sur la supposition de cette condition primitive, c'est qu'ayant d'anciennes erreurs et des préjugés invétérés à détruire, j'ai cru devoir creuser jusqu'à la racine..."

«Pourquoi craindrais-je de dire ce que je pense ? Ce recueil avec son gothique ton convient mieux aux femmes que les livres de philosophie. Il peut même être utile à celles qui dans une vie déréglée ont conservé quelque amour pour l'honnêteté. Quant aux filles, c'est autre chose. Jamais fille chaste n'a lu de Romans ; et j'ai mis à celui-ci un titre assez décidé pour qu'en l'ouvrant on sût à quoi s'en tenir. Celle qui, malgré ce titre, en osera lire une seule page, est une fille perdue : mais qu'elle n'impute point sa perte à ce livre ; le mal était fait d'avance. Puisqu'elle a commencé, qu'elle achève de lire : elle n'a plus rien à risquer.»

" Je sentis avant de penser ", avoue Rousseau dès le premier livre. Mourant en le mettant au monde, sa mère avait laissé des romans que le père et le fils liront après le dîner. " En peu de temps, j'acquis, par cette dangereuse méthode, non seulement une extrême facilité à lire et à m'entendre, mais une intelligence unique à mon âge sur les passions. Je n'avais aucune idée des choses, que tous les sentiments m'étaient déjà connus. Je n'avais rien conçu, j'avais tout senti. " Cette sensibilité exacerbée fera le malheur du " pauvre Jean-Jacques ". Il se croira aimé, détesté, méprisé, attaqué et voudra se justifier en révélant les détails les plus intimes de sa vie familiale, amoureuse et sociale. Cette sensibilité fera aussi sa force. Par elle, il atteint la vérité de l'homme, l'homme naturel, sans masque, tel qu'il serait si la société ne le pervertissait pas. Stendhal et Chateaubriand s'inspirèrent de cette démarche étonnante : tout dire de soi-même, ses chutes comme ses espérances.

Je forme une entreprise qui n'eut jamais d'exemple et dont l'exécution n'aura point d'imitateur. Je veux montrer à mes semblables un homme dans toute la vérité de la nature ; et cet homme ce sera moi. Moi, seul. Je sens mon cœur et je connais les hommes. Je ne suis fait comme aucun de ceux qu j'ai vus ; j'ose croire n'être fiat comme aucun de ceux qui existent. Si je ne vaux pas mieux, au moins je suis autre. Si la nature a bien ou mal fait de briser le moule dans lequel elle m'a jeté, c'est ce dont on ne peut juger qu'après m'avoir lu.

Présente le texte intégral annoté, des questionnaire bilan et d'analyse de l'oeuvre, des questions d'observation et des travaux d'écriture, une présentation de Rousseau et de son époque et la place de l'oeuvre dans l'histoire littéraire