Erazim Kohák Knihy

Orbis Bene Vivendi neboli svět dobrého života. Pod tímto názvem se skrývá čítanka textů předního českého myslitele Erazima Koháka. Do knihy editoři vybrali jeho úvahy nad všehomírem, zemí a člověkem, které vybrali z Kohákových novinových a časopiseckých článků, rozhlasových a televizních promluv a také z jeho knih. Orbis bene vivendi a Orbis pictus. Dva světy dvou moudrých mužů. Ne náhodou si jsou oba názvy tak blízké. Čítanku textů Erazima Koháka provázejí ilustrace - staré rytiny právě z Komenského Světa v obrazech. Knihu vydal Junák - svaz skautů a skautek ČR ve spolupráci s nakladatelstvím Skauting Liberec. Výběr textů sestavil a předmluvou opatřil Roman Šantora.

O smyslu života v zrcadle dějin. Kapitoly z dějin morální filozofie.

„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

Sborník přibližuje základní směry současné ekologické filozofie. Sborníku obsahuje texty například od: Rachel Carson, Kristin S. Shrader-Frechett, Bill Deval, Gary Snyder, Ame Naess, Michael Pollan, Henryk Skolimowski, Erazim Kohák, J. Baird Callicott, George Sessions, Albert Schweitzer atd.

Jedna z prvních knih, které Erazim Kohák vydal doma po návratu z exilu. Ve čtrnácti přednáškách komentuje problémy, jimž lidé ve své době čelili a jimž se věnovali myslitelé od „počátku lidství“ až po naši současnost. Autor označoval knížku jako „skripta“, což znamenalo nejen to, že vychází z univerzitních přednášek, ale především to, že nejsou dogmatem, konečným závěrem myšlení. Řečeno vlastními slovy autora, zachycují jen jeden moment v pokračujícím, nikdy nekončícím zápolení člověka s mnohotvárností lidských možností. Své teze z roku 1992 (vydané poprvé 1993) předkládá spíš jako něco, o čem chce debatovat, než jako něco, co by chtěl obhajovat. „Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“

Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

Publikovaný přepis Kohákových rozhlasových promluv pro Svobodnou Evropu z osmdesátých let.

Kdysi americký, nyní český filosof a religionista mluví v této populární knížce nevážně o vážných námětech a „staví otázky všedního dne pod zorný úhel posvátna“. Úvahy původně vycházely v časopise Mladý svět jako reakce na otázky čtenářů; forma otázky a odpovědi zůstala zachována.

Reedice jedné z nejžádanějších a samotným autorem z jeho díla nejvíce ceněných knížek, v níž v krátkých brilantních úvahách staví proti moderní lhostejnosti a sobectví zaujaté hledání dobra, pravdy a smyslu života. Tato útlá knížka se může stát opravdu moderním desaterem pro všechny, kdo mají zájem o filozofii a ekologickou etiku a komu není lhostejný osud této planety.

Kniha rozhovorů by měla nabídnout originální setkání se třemi rovinami zpřítomněnými v životě Erazima Koháka. V té "nejsvrchnější" jde o jeho názory - filozofické, ekologické, pedagogické. Ve střední jde o jeho osobní zkušenost s demokracií - s jejím fungováním, nemocemi i nadějemi - a to jak v bývalém Československu před emigrací, tak zejména v USA a poté opět u nás. Autoři ho představují nejen jako teoretika, ale hlavně jako svědka, který se umí dívat, reflektovat a angažovat se tam, kde je třeba. Srovnání americké demokracie s tou "naší" pak přináší řadu inspirací. A konečně kniha poskytuje ucelenější pohled i na osobní příběh E. Koháka a skrze něj umožňuje zahlédnout, jak jím prozařuje Boží záměr - pokud je člověk ochoten nechat se jím vést.