Erazim Kohák Pořadí knih

Jedna z prvních knih, které Erazim Kohák vydal doma po návratu z exilu. Ve čtrnácti přednáškách komentuje problémy, jimž lidé ve své době čelili a jimž se věnovali myslitelé od „počátku lidství“ až po naši současnost. Autor označoval knížku jako „skripta“, což znamenalo nejen to, že vychází z univerzitních přednášek, ale především to, že nejsou dogmatem, konečným závěrem myšlení. Řečeno vlastními slovy autora, zachycují jen jeden moment v pokračujícím, nikdy nekončícím zápolení člověka s mnohotvárností lidských možností. Své teze z roku 1992 (vydané poprvé 1993) předkládá spíš jako něco, o čem chce debatovat, než jako něco, co by chtěl obhajovat. „Tyto přednášky představují cosi jako pokus o kulturní sebenazření v zrcadle dějin v údobí radikálního zpochybnění našich samozřejmostí. Ač se dějinami zabývají, nejde v nich o dějiny samé, nýbrž o nahlédnutí problémů a možností lidského bytí pro nás, dědice a nositele evropské civilizace.“

Slavná kniha Erazima Koháka představuje významný vklad do diskuse o ekologické etice. Začíná pohledem na vztah lidstva k ostatním obyvatelům země, „zvířatům“, ve vší jeho krutosti, něze a dvojznačnosti. Z rozboru těchto vztahů přechází autor k zamyšlení nad vztahem lidstva k přírodě jako celku. Provádí čtenáře soudobými představami o přírodě a její hodnotě. Kniha dále obsahuje přehled strategií ekologického aktivismu – jak strategií „subjektivizujících“ (praktické „flanelové“ přístupy, hlubinná ekologie atd.), tak „objektivizujících“, které hledají kořen krize v objektivních podmínkách života na Zemi (teorie GAIA, sociobiologie, systémová teorie). V závěrečné kapitole čtenář nalezne osobní názory a vyznání autora.

Kniha vzájemné korespondence mezi filosofem Erazimem Kohákem a teologem Karlem Skalickým pokrývá období let 1978–2011. Přináší jedinečné svědectví o životě dvou významných osobností v exilu a po jejich návratu do vlasti. Sto šestnáct dopisů vypráví příběh mužů, kteří odešli za svobodou do Spojených států amerických a Itálie, aby mohli naplnit své sny a ideály, a tehdy, kdy zaslechli Boží volání, se vrátili domů. Jejich dopisy ukazují všední tvář křesťansky orientovaného exilu, v němž bylo přátelství jedním z nejcennějších darů.

Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

„Jak se rýmuje život, svět a mé místo v nich?“ „Jak vstupuje do světa Dobro a jak může být i Zlo?“ To jsou jedny z otázek, které si profesor Erazim Kohák klade ve své meditativní knize Oheň a hvězdy. Její původ sahá až do roku 1984, kdy v americkém exilu vydal knihu Embers and the Stars, která vzbudila velký ohlas. K českým čtenářům se její části dostávaly v samizdatovém překladu. Současná kniha Oheň a hvězdy však není pouhým překladem původního díla, ale spíše jakýmsi převodem, obohaceným o osobní zkušenost dalších 32 let života. Je o něco méně „vědecká“, ale o to více naplněná hledáním moudrosti a pro vnímavého čtenáře plná silných podnětů. Veškeré úvahy jsou rámovány životem v přírodě, odrážejí se od žhnoucích uhlíků pohostinného ohniště, zrcadlí se v záři hvězdné oblohy – takové, kterou ve městech nikdy neuvidíme, neboť civilizace nám mnohé dala (například noční osvětlení), ale i vzala (hvězdnou oblohu, která je zastíněna světelným smogem). Příroda je mu místem hlubokého otevření se světu, životu, lásce a porozumění. Erazim Kohák, jeden z nejvýznamnějších představitelů ekologické etiky, však nikdy nemoralizuje a nevidí věci černobíle; to, co hledá, je vzájemný respekt, rovnováha mezi moderním životem a přírodou.

Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti. Přesvědčivě ukazuje, že novodobá česká filosofie se zdaleka nevyčerpává jmény Masaryka a Patočky, nýbrž vyrůstá z práce celé řady myslitelů, kteří ve vzájemném dialogu i tvůrčím osamění formovali její hlavní témata a celkové zaměření.

Kniha přibližuje důležité myšlenky a aktivity Martina Luthera Kinga: významné osobnosti hnutí za občanská práva, bojovníka proti rasismu a nositele Nobelovy ceny míru. Přináší také nedávno zveřejněné unikátní fotografie; je určena odborné i širší veřejnosti.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních. Úvodní esej "Kdo jsme? Kam kráčíme?" předjímá témata čtyř částí knihy: věnují se národní filosofii, smyslu filosofování, českému postavení v Evropě a úvahám o demokracii. Jedná se o statě na různých úrovních, od odborně filosofických po politické komentáře. Soubor uzavírá autorovo české přepracování eseje "Dary noci" z jeho nejčtenější knihy v angličtině, The Embers and the Stars. Sborník poskytuje čtenáři souborný pohled na myšlení tohoto soudobého českého filosofa.

Kniha je bilancí dvou století novodobé české národní totožnosti s důrazem na filosofické myšlení a dějinný počin.