Alena Dvořáková Knihy

Fotografický projekt dokumentující život a poslání českých misií ve světě je vynikajícím, humanisticky orientovaným dílem celosvětového významu. Kniha je završením několikaleté práce, za kterou autoři získali řadu prestižních ocenění.

Rychlé a originální řešení každodenních problémů. Praktický pomocník do vaší domácnosti.

Jak by se vám líbilo za stále vzrůstajícího světového nepokoje zůstat klidnými a vědět dopředu, co bude v dějinách následovat? Možná vám to připadá nemožné, ale vždy existovali a existují lidé, kteří vědí předem, jaká doba nastane. Je to proto, že důkladně studují proroctví Bible. Jedno z nich je proroctví z 2. kapitoly Biblické knihy Daniel o soše popisující světové říše Babylon, Médo-Persii, Řecko, Řím i rozdrobenou Evropu, a to dříve, než vůbec vznikly. Co k tomu říká historie? Naplnilo se toto proroctví přesně? Jen malá část z této dějinné předpovědi je ještě před námi. A protože historie dává přesvědčivé důkazy, můžete nyní i vy spolu s námi nahlédnout do blízké budoucnosti a poznat Toho, kdo nás nenechává ve strachu, ale s láskou a trpělivostí připomíná, že již brzy přijde ten den...

Fotografové Alena Dvořáková a Viktor Fischer přicházejí s albem Voda. Ukazuje přehlížené souvislosti a jevy prohlubující se ekologické krize. Absolventi katedry fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze spolupracují od roku 1992. Nakladatelství KANT vydalo rovněž jejich obsáhlou monografii Misie (2004). Nerozdílně jsou i držiteli řady ocenění a grantů. Uspořádali desítky autorských výstav, zúčastnili se mnoha kolektivních projektů. Vizuální symboly a zkratky užívají tak, aby zaujali diváky, ale zároveň nezužovali prostor představivosti. Výtvarný účinek nového alba je srovnatelný s předními světovými osobnostmi progresivního dokumentu.

Don De Lillo patří už několik desetiletí k nejrespektovanějším americkým spisovatelům. Dokonce bývá někdy - společně s Thomasem Pynchonem a Phillipem Rothem - považován za největšího amerického prozaika. Bílý šum je pronikavé dílo o falešném řádu, jež životu v moderní době dodává televizní kultura, informační technologie, ale třeba i akademický "establishment".

Abecední průvodce bezpečnou a zdravou výživou - Je syrová mrkev zdravější než vařená? Většina lidi si myslí, že ANO – v této knize můžete zjistit, proč to není pravda. Mimo jiné se dozvíte, čím po jídle ochráníte své zuby proti zubnímu kazu – stačí oběd či večeři zajíst sýrem. Letité babské pověry jsou tu porovnány s vědeckými výzkumy. Kniha vám také poradí, jak můžete vhodnou stravou předcházet běžným onemocněním a bolestem. Obsahuje jasné údaje o vitaminech a minerálech, o skladování potravin.... celý text

„Ať už nás svrbí co chce, jde to sem od tý řeky. To je bez debat: ta naše poskvrna, ten závan špatnosti, co u nás zamořuje vzduch, se táhne od vody. Jako že od řeky Bohane: to o ní je tu řeč. Ten zlovolnej příval černejch vod si to sem hučí až z pustin Velký Nicoty, to z tý řeky se vytřelo město a hned po ní vyfáslo jméno: Bohane.“ A že to není město ledajaké. Zalidněné barvitými postavičkami jako je Logan Hartnett alias Albín alias Čahoun, který vládne Hartnettově Parádě, jež má (skoro) celé město pod palcem, jako je Jenni Čing, jeho sedmnáctiletá parťačka ostrá jak břitva, ve vinylové bundičce a s mosaznou šlukovkou v zubech, jako je elegantní, leč vražedně nebezpečný Syčák Burke, který nikdy nemiloval nikoho než Angelinu, svoji fenu vlčáka. Kevin Barry čtenářům servíruje hostinu opulentní nejen pitoreskností postav či prostředí, ale zejména jazykem. Rytmizovaná próza využívající nespočet jazykových vrstev, od dialektů, přes vulgarismy až po novotvary, vás i díky vynikajícímu překladu Aleny Dvořákové strhne stejně rychle jako proud řeky Bohane.

Román je zpovědí vyřazené robotky jménem Klára, nadané pokročilou umělou inteligencí i pozoruhodnými pozorovacími schopnostmi. Klářiným úkolem je starat se o dospívající dítě, které si ji v obchodě vybralo, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Klára ovšem coby výjimečný robot dostává výjimečný úkol – starat se o dítě vážně nemocné, na jehož nemoc není lék. V příběhu vyprávěném jazykem poznamenaným zvláštnostmi v Klářině vnímání a vyjadřování skutečnosti potvrzuje Ishiguro opět své literární mistrovství. Díky rafinovanosti, s níž Ishiguro vtahuje čtenáře do Klářiny snahy pochopit, jak vlastně lidi fungují, přesahuje román meze pouhé společenské kritiky, satiry či alegorie. Podobně jako dřívější Ishigurova próza Neopouštěj mě patří sice i jeho nový román do žánru sci-fi, daleko víc však připomíná tu tragikomickou, tu melancholickou pohádku. Pohádku o lidském světě odkázaném na nelidské Slunce, v jehož proměnlivém světle se dospělí nejednou jeví dětinštější než děti a roboti lidštější než lidé.

V románové tvorbě britského nobelisty Kazua Ishigura představují Neutěšenci význačný předěl. Po úspěšném Soumraku dne se autor rozhodl opustit tvůrčí jistoty, které mu zajistily přední postavení na britské literární scéně. Nově se pustil do odvážného experimentu, jehož výsledkem je osobitá románová tragikomedie, která se vyrovnává s absurdní komikou Kafkova Zámku či Beckettova Čekání na Godota. Do nejmenované evropské metropole, připomínající Prahu a Vídeň, přijíždí klavírní virtuóz, od jehož vystoupení si místní slibují nejen hudební zážitek, ale i duchovní obrodu upadající obce. Hudba zde představuje médium, v němž se odehrává veškerý kulturně-politický život – od tužeb nadaných jedinců po dění na radnici a politické krize. Podaří se klavírnímu géniovi naladit místní lid na kýženou notu dřív, než bude muset na další štaci? Dokáže tento duševně labilní spasitel najít klíč k nastartování obdoby „pražského jara“ v labyrintu neznámého města? Ishiguro získal za toto dílo, které vzbudilo rozporuplné ohlasy, cenu Cheltenhamského literárního festivalu, a s odstupem času je jasné, že zcela zaslouženě.

Broukobol se točí kolem postavy Johna Lennona, člena legendární britské kapely Beatles. Zachycuje bývalého Brouka v roce 1978, na sklonku života i kariéry, a splétáním fikce a faktu vytváří jakýsi portrét umělce v neplodných letech. Je to ovšem portrét komicky zatížený osobností vypravěče. Ten se při svém putování v Lennonových stopách vypravuje do tajemných míst – včetně jednoho pustého západoirského ostrova –, v nichž je zvláštním způsobem polapena minulost: lze ji tam odkoukat a odposlouchat, a tak ji znovu prožít. Broukobol je vlastně polyfonní skladba v próze, nahrávka koncertu odposlechnutých hlasů – včetně mistrně zachyceného hlasu samotného Lennona.