Johannes Robert Becher Pořadí knih

Výbor Držíce v drzých držkách cigarety představuje poezii expresionismu, moderního uměleckého směru, který se v nejčistší podobě projevil v Německu a Rakousku v letech 1910–1920. Tento směr odráží životní postoj generace konfrontované s rychlým rozvojem Berlína, jeho továrnami, automobily, biografy a rušným nočním životem. V atmosféře očekávání vznikaly apokalyptické vize Georga Heyma, grotesky Jakoba van Hoddise a Alfreda Lichtensteina, stejně jako šokující básně-pitevní protokoly Gottfrieda Benna. Expresionistické desetiletí přineslo množství literárních talentů a rozmanitou literární produkci, jejíž část nyní představujeme českému čtenáři. Antologie se zaměřuje na raný velkoměstský expresionismus a na autory, kteří si zaslouží samostatné výbory v češtině. Druhá část přináší nejznámější a nejpozoruhodnější básně, které toto hnutí obohatilo o významné tematické okruhy. Mezi autory patří Jakob Van Hoddis, Georg Heym, Alfred Lichtenstein, Gottfried Benn a další významné osobnosti, které formovaly expresionistickou poezii.

Výbor ze statí. Autor se v nich vyrovnává s literárními problémy, s podstatou poetična, se vztahem poezie a politiky, s otázkami blízkými básnictví apod. Výbor uspořádala a doslovem opatřila Erika Hinckelová. Přeložil a poznámky napsal Bohumil Franěk. 1.vydání.

Výbor básní německého básníka je průřezem jeho lyrické tvorby od expresivního obdoví až k veršům se současnou problematikou.

Částečně románově zpracovaná autobiografie na pozadí událostí roků 1935 až 1938 prožitých v Paříži a Moskvě

Ve svazku je podán výbor z volně řazených esejí pokrokového německého básníka, který byl od r. 1954 do své smrti r. 1958 ministrem kultury NDR. Vypořádává se s dědictvím fašismu, promýšlí odkaz staré kultury i úkoly soudobé literatury a zaníceně hlásá obnovu poezie, kterou chápe jako"nekonečné spění člověka vzhůru.

Výbor z poesie německého komunistického básníka je uveden expresionisticky laděnými verši z mládí, aby později nalezl Becher definitivně svou nejvlastnější vyjadřovací polohu, v níž dovede s plnou uměleckou silou zobrazit a rozeznít subjektivní i objektivní skutečnost a podat synthetickýobraz bojové sociální poesie. Silou vzpomínky oživuje v sobě básník-emigrant krásu německé přírody, život rodného lidu a velikost německých dějin, ostře protestuje proti barbarství nacismu. Vyznává se ze své lásky k Sovětskému svazu a odkazu Leninovu, stává se básníkem mírového budování své vlasti. Jeho dílem je i text k nové národní hymně NDR a celá řada jeho písňových textů znárodněla.