Johannes Robert Becher Knihy

Výbor Držíce v drzých držkách cigarety představuje poezii expresionismu, moderního uměleckého směru, který se v nejčistší podobě projevil v Německu a Rakousku v letech 1910–1920. Tento směr odráží životní postoj generace konfrontované s rychlým rozvojem Berlína, jeho továrnami, automobily, biografy a rušným nočním životem. V atmosféře očekávání vznikaly apokalyptické vize Georga Heyma, grotesky Jakoba van Hoddise a Alfreda Lichtensteina, stejně jako šokující básně-pitevní protokoly Gottfrieda Benna. Expresionistické desetiletí přineslo množství literárních talentů a rozmanitou literární produkci, jejíž část nyní představujeme českému čtenáři. Antologie se zaměřuje na raný velkoměstský expresionismus a na autory, kteří si zaslouží samostatné výbory v češtině. Druhá část přináší nejznámější a nejpozoruhodnější básně, které toto hnutí obohatilo o významné tematické okruhy. Mezi autory patří Jakob Van Hoddis, Georg Heym, Alfred Lichtenstein, Gottfried Benn a další významné osobnosti, které formovaly expresionistickou poezii.

Výbor básní německého básníka je průřezem jeho lyrické tvorby od expresivního obdoví až k veršům se současnou problematikou.

Částečně románově zpracovaná autobiografie na pozadí událostí roků 1935 až 1938 prožitých v Paříži a Moskvě

Výbor ze statí. Autor se v nich vyrovnává s literárními problémy, s podstatou poetična, se vztahem poezie a politiky, s otázkami blízkými básnictví apod. Výbor uspořádala a doslovem opatřila Erika Hinckelová. Přeložil a poznámky napsal Bohumil Franěk. 1.vydání.

Výbor z poesie německého komunistického básníka je uveden expresionisticky laděnými verši z mládí, aby později nalezl Becher definitivně svou nejvlastnější vyjadřovací polohu, v níž dovede s plnou uměleckou silou zobrazit a rozeznít subjektivní i objektivní skutečnost a podat synthetickýobraz bojové sociální poesie. Silou vzpomínky oživuje v sobě básník-emigrant krásu německé přírody, život rodného lidu a velikost německých dějin, ostře protestuje proti barbarství nacismu. Vyznává se ze své lásky k Sovětskému svazu a odkazu Leninovu, stává se básníkem mírového budování své vlasti. Jeho dílem je i text k nové národní hymně NDR a celá řada jeho písňových textů znárodněla.

Ve svazku je podán výbor z volně řazených esejí pokrokového německého básníka, který byl od r. 1954 do své smrti r. 1958 ministrem kultury NDR. Vypořádává se s dědictvím fašismu, promýšlí odkaz staré kultury i úkoly soudobé literatury a zaníceně hlásá obnovu poezie, kterou chápe jako"nekonečné spění člověka vzhůru.

In der Silvesternacht 1899/1900 gelobt Hans Gastl, Spross eines Staatsanwalts aus geordneten bürgerlichen Verhältnissen, dass alles anders werde. Angesichts des Anbruchs einer neuen Zeit nimmt er sich vor, zum >>guten Menschen<< zu reifen. Er will sich aus dem Trott der Zeit, dem allgemeinen >>Dahindämmern<< der Gesellschaft verabschieden und sich auch in einem Befreiungsschlag von der Übermacht des autoritären Vaters lösen, der das Bestehende fanatisch verteidigt. Gastl muss sich zwischen >>Strammstehen<< und >>Standhaft bleiben<< entscheiden. Das aber macht ihn verführbar; er verbündet sich gegen seinen besten Freund, Arbeitersohn Hartinger, was in brutaler Gewalt gegen den >>Hungerleider<< gipfelt. Seiner Grossmutter, der stillen Verbündeten, stiehlt er Geld. Wegen des Verdachts, Gastl habe ein Verhältnis mit einem Dienstmädchen, zwingt ihn der Vater in die Obhut einer Internatsschule, wo er zum Untertanen dressiert werden soll. Nach gescheiterter Karriere als Schwimmer flüchtet er sich in die Bücher, um so viel Wissen wie möglich aufzusaugen. Einen Seelenverwandten findet er im >>Jüdlein<<, einem progressiven Geist, der ihn mit den Ideen des Sozialismus bekannt macht. An den Besuchen und Kontakten in einem Künstlercafé wachsen Gastls poetische Versuche. Er verweigert entgegen allgemeiner Kriegseuphorie den Dienst an der Front und wird vom Vater verstossen. >>Sie werden Ihr Leben als Dichtung fortsetzen<<, prophezeit ihm der Dichter Sack.