Klíčový román kontroverzní postavy současné francouzské literatury Christine Angot. Román, který však nemá nic společného s fikcí. Angot totiž nevytváří fiktivní svět, nýbrž vtahuje skutečnost do knihy. A pozoruje ji neúprosným pohledem. Od začátku do konce s autorkou prožíváme její drásavou citovou krizi, v níž se ocitla, když se uprostřed dospělosti, jako matka dorůstající dcery, zamilovala do ženy. Tento lesbický vztah prožívá velmi bouřlivě a nevyrovnaně. Z textu, v němž autorka zcela bezohledně vůči sobě samé obnažuje veškerá svá tajemství do nejintimnějších detailů vyplývá, že příčinou její sebenenávisti a neschopnosti prožívat vztah s uspokojením je její incestní vztah v době puberty s vlastním otcem, jehož za to nyní oprávněně nenávidí. Autorka je k sobě v textu naprosto nelítostná, exhibuje nejen svou intimitu, ale i všechny své chyby, bolesti, hysterické výlevy i touhy, zároveň však dokáže mít od svého psaní odstup, komentuje a uvažuje nejen důsledky, které pro ni její psaní má, ale i styl, jímž píše. Výsledný produkt přesto působí více jako nástroj záměrné sebetrýzně, než jako způsob léčby či očištění.
