Tento autor inicioval jednu z prvních hnutí za reformu v oblasti péče o duševní zdraví ve Spojených státech. Jako bývalý pacient, který strávil tři roky v ústavu, se zasloužil o celostátní i mezinárodní snahy o zlepšení péče v ústavech, odbourání stigmatu duševních onemocnění a podporu duševního zdraví. Jeho práce vedla k zásadnímu posunu v postojích k duševním chorobám a k zavedení poradců do amerických škol. Jako bývalý pacient, který sám zažil útrapy, se jeho psaní vyznačuje hlubokým pochopením pro ty, kteří trpí, a naléhavou výzvou k lidštějšímu a informovanějšímu přístupu k duševní péči.
V knize píše autor historii svých mladých let, z nichž tři zvláštně trudná prožil v ústavech pro duševně nemocné. Líčí život a poměry v amerických blázincích, jak se jevily zrakům nemocného a rekonvalescenta. Nic nepřidává, nepřehání - nic neokrašluje, nezamlčuje.
In 1905, after suffering a relapse and spending a few months at The Hartford Retreat, Clifford Whittingham Beers elected to write a book about his experiences living with mental illness and being subject to cruel treatment and physical abuse while being institutionalized. Titled, A Mind That Found Itself, the 1908 autobiography told the story of a young man who had suffered a life full of personal tragedy, leading to feelings of intense anxiety, paranoia and depression. Slowly being engulfed by intrusive thoughts and hallucinations, Beers found himself struggling with suicidal ideation and commitment by his well-intentioned family to a series of mental health institutions, each one seemingly worse than the last. Unique in its presentation of both self-awareness and the difficult reality of working towards recovery; the book paved the way for the American mental hygiene movement and removed the stigma of mental illness among the general public.