Petr Horák Knihy

Tato kniha je o parazitech… a lidech, samozřejmě. Hned na úvod si musíme něco ujasnit: tato planeta je planetou parazitů a parazitický způsob života je nejrozšířenější životní strategií na Zemi. Přesto se zdá, že jsou paraziti vzácní, ale to je tím, že žijí skrytě v tělech svých hostitelů. Proč nás paraziti tak moc zajímají? Proč se lidé parazitů bojí? A existuje vůbec důvod mít z parazitů strach? Na tyto a další otázky odpovídá tato kniha. Představuje lidské i zvířecí parazity a způsob jejich života z různých úhlů, od lékařského a veterinárního přes biologický až po historický a umělecký. Život ohrožující paraziti se na našem území vyskytují vzácně, ti méně nebezpeční jsou však stále běžní a mít vlastního cizopasníka není žádná vzácnost: většina dětí se nakazí vešmi a i roupi jsou v dětských kolektivech častí, přibližně pětina populace je infikována prvokem toxoplasmou. V tropech a subtropech jsou paraziti dodnes velmi vážným zdravotním problémem, na druhé straně se uvažuje i o jejich pozitivním přínosu pro naše zdraví a imunitu, a dokonce se používají k léčbě. Máme se jich tedy bát? Nepřeceňujeme je nebo nepodceňujeme? Nejdůležitější je náležitá informovanost a právě o tom je tato kniha. O parazitech… a lidech, samozřejmě.

Parazitismus patří k nejčastějším životním strategiím živých organismů. V popředí našeho zájmu stojí především paraziti napadající člověka a domácí či hospodářská zvířata. Mezi parazity patří i řada přenašečů infekčních chorob. Ačkoli by se zdálo, že nebezpečí těchto infekcí hrozí zejména v tropech a subtropech, setkáváme se s nimi často i v mírném klimatickém pásmu. Díky novým, zejména molekulárně biologickým technikám je parazitologie moderním a bouřlivě se rozvíjejícím oborem. Nová učebnice základů tohoto oboru je zaměřena především na biologii parazitů (např. morfologii, anatomii, fyziologii, životní cykly, interakce parazita s hostitelem), s nezbytnými základními informacemi o průběhu parazitárních onemocnění, epidemiologii a léčbě.

Kniha Pojednání o toleranci, kterou napsal Jean Arouet de Voltaire jako jedno ze svých nejznámějších děl, se řadí k vrcholným dílům evropského osvícenství druhé půle 18. století. Voltaire napsal toto své pojednání na pozadí konkrétního projevu náboženské nesnášenlivosti, jakým byla justiční vražda francouzského hugenota Jeana Calase, k níž došlo ve městě Toulouse roku 1762. Voltaire využil tohoto smutného případu, aby v souvislosti se záležitostí Jeana Calase, nespravedlivě odsouzeného a hrůzně umučeného, a s mnoha podobnými případy náboženského pronásledování, podnikl na svou dobu pozoruhodné historické a filosofické zdůvodnění přednosti náboženské tolerance před jejím opakem v dějinách a ve své současnosti. Voltairova kniha, ústící ve vášnivou obhajobu tolerance a svobody vyznání, zaznamenala hned v době svého vydání veliký úspěch a měla celoevropský ohlas. Patří nepochybně mezi ta díla evropského osvícenství, jež měla praktický dopad. Její morální étos není jistě zanedbatelný ani dnes, v době jiných projevů nesnášenlivosti, než jakým čelil Voltaire a jeho současníci, zůstává ovšem rovněž pozoruhodným svědectvím o osobnosti, odvaze, publicistické schopnosti a intelektuálním rozměru svého autora.

Kniha vznikla z Foucaultových přednášek na College de France v akademickém roce 1975–1976 a znamená důležitý okamžik ve vývoji jeho vlastních badatelských zájmů. Foucault zkoumá, jak se rodí v novodobém historickém diskurzu téma vnitřního nebezpečí, jež údajně ohrožuje civilizovanou společnost, ať už v podobě nepřítele rasového, třídního nebo jiného, zejména takového, který ohrožuje její zdraví, který představuje cosi zlověstně nemocného na jinak „zdravém těle“ společnosti. Tento nepřítel musí být alespoň podroben kontrole (lékařské, zdravotní, policejní apod.), má-li být společností úspěšně zvládnut. Ve zrodu tak zvané biomoci, pozoruhodného spojení politické moci se zájmem o zdravotní stav populace, vidí Foucault rozhodující moment pro vznik pocitu strachu před nebezpečím, jemuž vystavuje společnost vnitřní nepřítel.

Sborník textů je konkrétním výsledkem spolupráce brněnské katedry filozofie FF MU a Department de Philosophie pařížské Sorbonny. Nabízí čtenářům svědectví o tom, co naši a francouzští autoři považují za živá filozofická témata současnosti - texty od filozofie dějin přes logiku, ontologii, reflexi vědy a techniky až po axiologii a etiku.

Sex a umění. Pět výprav za erotickými motivy ve starších dějinách výtvarné kultury.

Životní příběh Karla Párala, bývalého politického vězně č. 010378

Sedmnáct kriminálních povídek od českých autorů.

Obsah sborníku: Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla) Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma) Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu Martin Kučera: Hostina života Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka