Hugh A. Aplin Knihy

Satirizující divadelní hra popisuje tragické vyústění života Alexandra Sergejeviče Puškina a zkoumá manipulační praktiky vládnoucího systému, zosobněného tajnou policií. Historické souvislosti se odvíjejí od milostné avantýry Puškinovy manželky, což osvětluje okolnosti básníkovy smrti. Puškin, legendární postava ruské literatury, je v Bulgakovově hře zobrazen jako politicky angažovaný šlechtic, jehož sympatie k děkabristům ovlivnily jeho společenské postavení. Jeho excentrické chování se nesetkávalo s pochopením v konvencemi svázaném dvorském prostředí. Hra, napsaná v roce Bulgakovova skonu, se soustředí na konflikt, který vedl k Puškinovu smrtelnému souboji v roce 1837. Autor, žijící pod stalinskou diktaturou, vkládá do příběhu konspirační prvky, které naznačují, jak byla rodinná záležitost využita k likvidaci básníka. Děj se odehrává mezi carskými donašeči a špicly, přičemž pozornost je věnována i obyčejným lidem, kteří obdivují Puškina nejen pro jeho emotivní tvorbu, ale i pro jeho sociální cítění. Bulgakov ironicky reflektuje, jak může být básník nepohodlný, i když už není naživu.

Jedno z velkých děl ruské emigrantské literatury 20. století, Temné aleje, představuje vrchol celoživotního úsilí Ivana Bunina o neúnavné zpochybnění sovětského dogmatu. Napsáno mezi lety 1938 a 1944 a zasazeno do kontextu ruských kulturních a historických krizí předchozích desetiletí, tato sbírka povídek se soustředí na temné, erotické vztahy. Láska v jejích mnoha různých podobách je sjednocujícím motivem v bohatém spektru narativů, charakterizovaných evokativní, elegickou a elegantní prozou, pro kterou je Bunin právem uznáván.

Profesor V. I. Persikov vynalezne paprsek, který urychluje buněčný růst a množení. Ve stejnou chvíli v Rusku pomřou všechny slepice. Jeden člověk, který se jmenuje Osud, chce použít paprsku k namnožení slepic z dovezených vajec. Profesor Persikov to však nechce dovolit, paprsek se musí zkoumat. Chce to zkoumat na plazech a na pštrosech. Omylem se zamění zásilky slepičích a plazích vajíček a jelikož Osud není biolog a nepozná rozdíl, začne množit hady a pštrosy. Ty narostou do obřích rozměrů a mají velmi rychlou schopnost množit se. Nikdo si s tím neví rady, vojsko prohrává bitvy proti plazům…...

Povídky: Zápisky na manžetách, Osudná vejce, Diaboliáda, Dům č. 13, Mrtvé duše