Miloš Urban, vlastním jménem (do osmi let věku Miloš Svačina) je český spisovatel, překladatel a redaktor.
Deset krátkých próz je průřezem autorovou povídkovou tvorbou a jejími nejčastějšími náměty ze života v Irsku a v Anglii, s dětskými i dospělými hrdiny, jejichž společným údělem je osamění. Autor hledá příčinu bídy a smutku moderního člověka a nalézá ji v selhání v oblasti morálky, lásky a výchovy potomků. Z různých anglických originálů vybral a uspořádal Miloš Urban, doslov „Nevšední povídky o všedním životě“ napsal Ladislav Nagy.
Tato kniha je určena každému, kdo rád přemýšlí o tajemných jevech odehrávajících se až na samé hranici poznaného světa. Byly hlášeny případy, kdy svědkové pozorovali podivná zvířata skrývající se v horách, lesích, jezerech a oceánech. Dá se takovým zprávám věřit? Mnozí lidé tvrdí, že se setkali s duchy mrtvých. Ale existují doopravdy? Přes 100 000 lidí prohlašuje, že spatřili létající talíř. Je možné, aby se všichni mýlili? Či se nějaké UFO, neboli neidentifikovatelný létající předmět právě ted' vznáší na hlídce v zemské atmosféře? Tato kniha je vaším průvodcem po světě tajemství a záhad. Až si ji přečtete, možná, že budete na některou z předchozích otázek znát odpověd'. Kapitoly: Čo je príšera ?, Príšery v mýtoch a legendách, Staroveké Grécko, Minotauros a Medúza, Grendel, Draky, Predhistorické obludy, Objavenie dinosaurov, Vládcovia sveta, Najkrutejší tvor všetkých čias ?, Morské príšery, Hady v moriach, Záhadný kraken, Netvory dneška, Himalájsky snežný muž, ...a jeho príbuzný Sasquatch, Príšery v jazerách, Vedci skúmajú Loch Ness, Vyrobené príšery, Slovník príšer a oblúd, Kvíz o príšerách.
Překlady děl proslulého amerického židovského prozaika se už na naší literární scéně zabydlely a mezi čtenářsky nejpřitažlivější patří určitě jeho povídky. V nich se mohl uplatnit jako vynalézavý vypravěč a podat směsici příběhů o obyčejných i kuriózních lidech a věcech. Novodobě navazuje na staré lidové vypravěčství - jeho povídky mají zápletku a vyústění, udržují čtenáře v napětí a skýtají kromě děje i mnoho symbolických významů
Romantika je návrat, současnost i to , co teprve přijde. Bez ní bych těžko putoval nejhlubšími kaňony světa, těžko bych o ní mohl napsat byť jenom jediný řádek. Už jako kluk jsem se toužil vydat po stopách starých průkopníků, žít volně v pralesích jako indián, hledat si životní pravdu v nezarámovaném prostoru. A snad právě tyto představy daly mým pozdějším cestám smysl a nakonec i naplnění. Je lepší uskutečnit romantické představy, i když realita bývá mnohem velice záludnými ničiteli iluzí (peníze, čas, prohnaná konkurence). A tak se projděte po pláních zasněženého Yukonu, zasněte se na lávových příkrovech Islandu, nebo si vzpomeňte na román J. F. Coopera "Poslední Mohykán". A až budete blízko "zlaté brány" Romantiky, postůjte. Vždyť upřímně míněný návrat nemusí být jen vzpomínka, ale třeba i naše snění, a možná začátek další nové cesty. Josef Urban
Příběh skupiny chlapců bojujících nevědomky proti nacismu.
Historie jedné rodiny, jednoho města a jedné továrny na sklonku Rakouska-Uherska a v období Československé republiky je zachycena v zápiscích libeňského rodáka ing. Bertolda Neumana, které do románové podoby převedl Miloš Urban. Děj se odehrává v automobilové továrně v Libni, kde poznáváme rodinu Rudolfa Neumana, jeho ženu a dva syny. Starší Rudi, nadaný a ambiciózní, se očekává jako nástupce otce, zatímco mladší Bertold, méně talentovaný, touží po neprotekčním místě v továrně. Bertold je vypravěčem rodinné ságy. Rodina se potýká s příchodem vzdáleného příbuzného Fridricha a jeho dcery Liliany, což odhalí nepříjemnou pravdu. Rudi se vyvlékne z povinnosti a Bertold si Lilianu vezme, i když jeho srdce patří jinam. Jak pár stoupá společensky, propadá se do vztahové krize, kterou nenapraví ani narození dcery. Bertold se snaží vyrovnat s rozchodem, ale přechod na armádní výrobu a hrozba Německa ho zasáhnou. Po doporučení židovských přátel se rozhodne odejít do Anglie, přičemž si bere svou oblíbenou Pragu Piccolu a tajemný náklad. Z Londýna se snaží zachránit svou dceru a bývalou ženu, ale továrnu už zachránit nedokáže.
Zcela neopakovatelné, uchvacující, krásné i děsivé. Snad takto lze pár slovy popsat zážitek z pusté Prahy během karantény, která postihla všechna města a místa nejen v naší zemi. Nezažil to nikdo z naší generace, ani z generace našich rodičů a prarodičů. Snad to mine naše děti a my jim to budeme moci zprostředkovat jen jako vzpomínku, a to díky této knize zcela unikátních černobílých fotografií. Pavel Hroch v nich zachytil naši metropoli, když na pár chvil byla jen sama pro sebe a sama sebou. Projděte se spolu s ním prázdnými ulicemi, postůjte na pustých náměstích, prohlédněte si její architektonické skvosty, jindy skryté za clonou všudypřítomného hlučícího davu. Průvodcem vám bude i osobitý text spisovatele Miloše Urbana. Stalo se to vůbec? Možná to byl jen sen…
Důchodce Gustav Molitor, bývalý nakladatelský redaktor, je vyrozuměn lékařem o své počínající progresivní demenci. Ve hře je Alzheimerova choroba, ale Gustav, přestože ví, že „začíná blbnout“, si začne psát poznámky o příznacích v přesvědčení, že jeho diagnóza je snad jiná. Aaby si cvičil mozek a oddálil neodvratný konec, rozhodne se napsat vše, na co je schopen si ještě vzpomenout. Sám pak s překvapením zjišťuje, kolik se v trapných a smutných vzpomínkách může skrývat humoru.
Sbírka pětadvaceti naturalistických povídek o světě plném děsivých děr. Jak si povšimla Donna Tarttová, přední americká spisovatelka současnosti, titulní povídka je také hororová, ale v těch ostatních je hrozba více skrytá a ne zcela jednoznačná. Až má čtenář někdy zprvu pocit, jako by se postavám nic vážného nedělo – a potom mu dojde, jak strašný je jejich dosavadní život, nebo teprve bude v důsledku toho, co se jim právě při hodilo. Povídky jako Elizabeth, Sedm druhů víceznačnosti, Květinová zahrada nebo Můj život s R. H. Macym ukazují obyčejné lidi konfrontované s nezájmem, snobismem, rasismem nebo neschopností vybočit ze zajetých kolejí či se vymanit z vlastních nereálných fantazií. Často v nich zajiskří černý humor.
Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy hraběte Arca, jenž ztratil své oblíbené ženy a našel novou zálibu v heroinu. Praha před koncem 19. století je poznamenána násilím a vyvražďováním prostitutek v židovském ghettu. Hrabě Arco, trpící těžkou nemocí, se osobně dotýká smrt dívek a snaží se vypátrat souvislosti mezi úmrtími. V období protivládních demonstrací se do města vrací jeho bratránek Mani z Tyrol a neznámý stařec s krásnou dívkou, o níž se šušká jako o židovské princezně. Hrabě Arco ji při prvním setkání nepozná. Mezitím se objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který přináší zázračný lék proti černému kašli, plný heroické síly a nebezpečí. Hrabě se snaží získat lék a zároveň zachránit barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, zatímco soupeří s policií v odhalení vraha prostitutek. Moderní bourací stroje ničí jedno historické místo za druhým, a v ruinách Židovského Města se objevuje legendární fantom Masíčko, před jehož nožem je lepší utéct.
