Miloš Urban Pořadí knih

Když v roce 2011 zmizel tvůrce bitcoinu, kterého svět zná pod jménem Satoshi Nakamoto, nastalo ticho, dlouhé a nesnesitelné. Zbyl jenom vzkaz, přání, pár řádků v počítači… Proč se Satoshi už nikdy více neozval a co se tenkrát stalo? Za jednoduchými otázkami vyvstala nekončící řada úvah a článků v našich i celosvětových médiích. To podstatné a základní však nevyslovil nikdo, tedy: Kdo je onen tajemný muž a jaký byl jeho skutečný osud? Unikátní kniha Josefa Habase Urbana, Pavla Koláře a Iva Krátkého přináší jasné odpovědi.

Důchodce Gustav Molitor, bývalý nakladatelský redaktor, je vyrozuměn lékařem o své počínající progresivní demenci. Ve hře je Alzheimerova choroba, ale Gustav, přestože ví, že „začíná blbnout“, si začne psát poznámky o příznacích v přesvědčení, že jeho diagnóza je snad jiná. Aaby si cvičil mozek a oddálil neodvratný konec, rozhodne se napsat vše, na co je schopen si ještě vzpomenout. Sám pak s překvapením zjišťuje, kolik se v trapných a smutných vzpomínkách může skrývat humoru.

Je zavražděná žena opravdu mrtvá? Je vaše sousedka tak šťastná, jak vypadá? A co lékař – je tím, za koho se vydává? Splní vám děti vaše sny? Kdo je ta cizí osoba v obýváku? Jaké tajemství skrývá vytoužený muž? A může vás dřív zabít nastávající tchyně, nebo bývalá milenka?Renomovaní autoři a autorky napsali o tématu překvapivých životních situací, nečekaných odhalení a osudových zvratů jedenáct povídek, jejichž hrdinové dostávají na zmíněné i další otázky často šokující odpovědi.

Sbírka pětadvaceti naturalistických povídek o světě plném děsivých děr. Jak si povšimla Donna Tarttová, přední americká spisovatelka současnosti, titulní povídka je také hororová, ale v těch ostatních je hrozba více skrytá a ne zcela jednoznačná. Až má čtenář někdy zprvu pocit, jako by se postavám nic vážného nedělo – a potom mu dojde, jak strašný je jejich dosavadní život, nebo teprve bude v důsledku toho, co se jim právě při hodilo. Povídky jako Elizabeth, Sedm druhů víceznačnosti, Květinová zahrada nebo Můj život s R. H. Macym ukazují obyčejné lidi konfrontované s nezájmem, snobismem, rasismem nebo neschopností vybočit ze zajetých kolejí či se vymanit z vlastních nereálných fantazií. Často v nich zajiskří černý humor.

Inženýr Leon Hebvábný je stejně výstřední jako jméno, které nese, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu. Vystudovaný technik, který stál u počátků neonového rozsvěcení Prahy ve 20. letech 20. století, je pro svou tvořivost a činorodost zlákán zdánlivě jiným oborem: má vylepšovat společenský obraz Ústředních pražských jatek. Těm totiž vymyslí přezdívku „továrna na maso“, která se chytne nejdřív v pozitivním, později ale v čím dál negativnějším smyslu. Největší jatka ve střední Evropě jsou neohrozitelná a jejich pověst je čištěna a bělena Leonovým šarmem a důvtipem, když tu přijde do podniku nová zaměstnankyně a obrátí Leonův svět naruby. Jako by nestačilo, že v kafilerii na Maninách byly mezi zvířecími objeveny i lidské kosti…

Zcela neopakovatelné, uchvacující, krásné i děsivé. Snad takto lze pár slovy popsat zážitek z pusté Prahy během karantény, která postihla všechna města a místa nejen v naší zemi. Nezažil to nikdo z naší generace, ani z generace našich rodičů a prarodičů. Snad to mine naše děti a my jim to budeme moci zprostředkovat jen jako vzpomínku, a to díky této knize zcela unikátních černobílých fotografií. Pavel Hroch v nich zachytil naši metropoli, když na pár chvil byla jen sama pro sebe a sama sebou. Projděte se spolu s ním prázdnými ulicemi, postůjte na pustých náměstích, prohlédněte si její architektonické skvosty, jindy skryté za clonou všudypřítomného hlučícího davu. Průvodcem vám bude i osobitý text spisovatele Miloše Urbana. Stalo se to vůbec? Možná to byl jen sen…

Říká se, že první láska je los, který nevyhrává, ale celý život si pamatujeme jeho číslo. Hrdinové Zamilovaných povídek Michala Viewegha, Petry Soukupové nebo Petra Šabacha o tom vědí své – a hořkosladkými příběhy jistě v mnohých rozdmýchají nostalgii. Protože kdo se nikdy nezakoukal do učitele nebo neprožil románek na letním táboře? A komu se v tanečních neroztřásly nohy při pohledu na člověka, který byl tenkrát jediný na světě? Sbírka ukazuje krásu i úskalí mladé lásky, na kterou se nezapomíná, přestože nám z ní většinou nezůstane nic než zlomené srdce…

V Karlových Varech dojde k obludné vraždě: žena roztrhá muže svými zuby a pak spáchá sebevraždu. Nebylo prokázáno, že by se ti dva znali. Po nějaké době se stane událost podobná: na golfovém hřišti zabije muž ženu její vlastní odpalovací holí, uhryže a pozře její prsa a poté vběhne pod auto. Nikdy předtím se neviděli. Do Varů, svého rodného města, se po dlouhé době vrací Julián Uřídil. Ne na stálo a ne jako lázeňský host, ale na anonymní pozvání jako autor knih, v kterých se odehrávají podobné zločiny. Minulost, na niž chtěl zapomenout, když kdysi odešel do Prahy, se mu však ve Varech spolu s dalšími kousavými vraždami vrací jako bumerang. Souvislost mezi množícími se případy nenachází, zato se nepochopitelně ocitá v jejich bezprostřední blízkosti. Tak, jak byl pozván on, teď musí pozvat do varů na pomoc člověka, kterého už nikdy nechtěl vidět.

Prý je to syndrom doby. Ženy a muži, kteří se nikterak neženou do svatby a společného života, o potomcích ani nemluvě. Ale vlastně ani dlouhodobější vztah není to, co hledají... ale ví to oni sami, co by chtěli? Žijí singl. A taky se tomu říká syndrom Sexu ve městě. Soubor povídek jedněch z nejpopulárnějších současných českých autorů.

Raná poválečná léta, slunná Kalifornie. Roger Lindahl je obyčejný člověk své doby – má obchod s televizí, ženu, syna, auto, dům na předměstí. Nudu jeho predměstské existence naruší až vyjížďka do synovy školy, kde se seznámí s matkou synova spolužáka, roztržitou Liz Bonnerovou. Řetězec událostí, které následují, připomíná zpomalený záběr autohavárie – vše nevyhnutelně směřuje ke zničující kolizi, ale nikdo jí není schopen zastavit.