Robinson Jeffers Pořadí knih

Jeffersovy verše přebásnil Kamil Bednář - bibliofilské vydání 200 číslovaných výtisků.

Výběr z poezie Robinsona Jefferse. Verše vybrala, sv. uspoř., vysvětl., kalendáriem a ediční poznámkou doplnila Emilie Bednářová. Přehled čes. kniž. vydání Jeffersovy poezie.

Poéma Cawdor vznikla roku 1928 a patří k vrcholným dílům Jeffersova úsilí obnovit v moderní podobě na obrazech soudobých morálních a společenských konfliktů mohutnou účinnost antické tragédie. Podle Jeffersova pojetí se pohled na extrémní utrpení v tragédii stává očistným procesem, při němž si člověk uvědomuje, jak leckdy svým jednáním, třebas nijak krutým, balancuje, aniž tuší, na pokraji propasti. Ale prostřednictvím tragédie se můžeme dobrat pochopní záhad v lidské pýše, a tak se tragédie může stát výstražným momentem a regulátorem našeho jednání. Jméno pro svého hrdinu zvolil Jeffers ze Shakespeara. V Macbethu je zemský dvorec Cawdor Castle, ležící v severním Skotsku u Nairnu. Ústřední postava však není starší, sveřepý farmář Cawdor, ale mladičká Fera, dcera životního ztroskotance. Je z rodu Médy, Kasandry, Elektry i lady Macbeth. Lpí na ní kletba pošpiněného smutného dětství, ale je v ní už i moderní konfúzní sobectví. Je až neuvěřitelné, kolik bohatého děje dokázal autor vtěsnat do svého komorního díla, kolik vášně, bolesti i lidského utrpení do něho vložil a jak se přitom vypořádal se základními otázkami lidských vztahů.

Triptych básnických povídek zpodobujících drama lidských vztahů ve farmářské rodině (Mara), příběh indiánské míšenky, jež si oblíbila ušlechtilého hřebce (Hřebec grošák), a osud dívky, která milovala věci a lidi více než sebe samu (Pastýřka putující k dubnu).

Tři básnické povídky významného představitele moderní americké poezie, který ve svých dílech, často plných symbolů, odráží tíhu a problémy současného světa. První je baladicky laděný příběh rodinné tragédie, dílo, jež autor nazval „básní o oklamaném žárlivém muži, kterýřval o pravdu a nevydržel ani nejslabší její záblesk". Druhá je rovněž baladicky laděný příběh, zachycující “vztah muže — demoralizovaného opilce — a trýzněné ženy, která nakonec chladně přihlíží jeho smrti pod kopyty ušlechtilého hřebce. Třetí je příběh pohádkový, vyprávějící o věčné a marné touze člověka zvítězit nad smrtí, a je výrazem básníkova smíření nad ztrátou milované ženy.

Poslední básně Verše z pozůstalosti amerického básníka (1880–1962), předznamenané blízkostí smrti a přitom i intenzivním pocitem života. Verše vyjadřující pocit sounáležitosti s lidem, i když je těmto lidem třeba nastavovat nelichotivé zrcadlo. Verše, v nichž se vyjadřuje obava o zánik civilizace, obava, zda se podaří zabránit atomové válce. Z anglického orig. přel., doslov a pozn. napsal Kamil Bednář.

Titánská poema slavného amerického básníka je vážným varováním před mesianismem, blouznivou zaujatostí a velikášstvím, které za sebou vždy zanechávají mrtvé. Ústřední postavou je člověk, který šel hlásat pod vlivem zla, rozpoutaného první světovou válkou, nové náboženství, založené na neomezeném uvolnění primitivních pudů. Strhl za sebou v kalifornských horách celé zástupy vyznavačů, ale nakonec pod tíhou vlastních bludů zešílel a skončil bídně jako zvíře v zapomenuté šachtě dolů. Báseň útočí proti chátrající civilizaci, v níž byla možná válka a volá po novém zvážení starých hodnot. Tato vážná a tragická báseň je do jisté míry i satirou lidské domýšlivosti.

Výbor z básní u nás víc než kde jinde ve světě chápaného a uznávaného básníka a dramatika, jenž založením samotář se od člověka zdánlivě oddaloval, ale svým dílem prokázal, jak hluboce k němu lnul a jak se chvěl o osud jeho i celého lidstva. Knihu obohacuje zasvěcená studie, básníkův životopis a mikrodeska s přednesem básní a výjevu z divadelní hry Medea.

Baladická báseň přenesená ze Skotska na kalifornské pobřeží – příběh velkého sebeobětování, příběh pasačky Klárky, dívky, která miluje všechny věci, všechny lidi víc než sama sebe.