Robinson Jeffers Knihy

Poéma Cawdor vznikla roku 1928 a patří k vrcholným dílům Jeffersova úsilí obnovit v moderní podobě na obrazech soudobých morálních a společenských konfliktů mohutnou účinnost antické tragédie. Podle Jeffersova pojetí se pohled na extrémní utrpení v tragédii stává očistným procesem, při němž si člověk uvědomuje, jak leckdy svým jednáním, třebas nijak krutým, balancuje, aniž tuší, na pokraji propasti. Ale prostřednictvím tragédie se můžeme dobrat pochopní záhad v lidské pýše, a tak se tragédie může stát výstražným momentem a regulátorem našeho jednání. Jméno pro svého hrdinu zvolil Jeffers ze Shakespeara. V Macbethu je zemský dvorec Cawdor Castle, ležící v severním Skotsku u Nairnu. Ústřední postava však není starší, sveřepý farmář Cawdor, ale mladičká Fera, dcera životního ztroskotance. Je z rodu Médy, Kasandry, Elektry i lady Macbeth. Lpí na ní kletba pošpiněného smutného dětství, ale je v ní už i moderní konfúzní sobectví. Je až neuvěřitelné, kolik bohatého děje dokázal autor vtěsnat do svého komorního díla, kolik vášně, bolesti i lidského utrpení do něho vložil a jak se přitom vypořádal se základními otázkami lidských vztahů.

Výbor z básní u nás víc než kde jinde ve světě chápaného a uznávaného básníka a dramatika, jenž založením samotář se od člověka zdánlivě oddaloval, ale svým dílem prokázal, jak hluboce k němu lnul a jak se chvěl o osud jeho i celého lidstva. Knihu obohacuje zasvěcená studie, básníkův životopis a mikrodeska s přednesem básní a výjevu z divadelní hry Medea.

Baladická báseň přenesená ze Skotska na kalifornské pobřeží – příběh velkého sebeobětování, příběh pasačky Klárky, dívky, která miluje všechny věci, všechny lidi víc než sama sebe.

Výběr z poezie Robinsona Jefferse. Verše vybrala, sv. uspoř., vysvětl., kalendáriem a ediční poznámkou doplnila Emilie Bednářová. Přehled čes. kniž. vydání Jeffersovy poezie.

Z myšlenkově bohatého díla amerického básníka současné doby je ve svazku přeloženo šest desítek básní. Jejich základními rysy jsou údiv nad majestátem přírody, mužný humanismus a nenávist k válce. Z anglických originálů vybral, přebásnil, doslov a poznámky napsal Kamil Bednář.

Titánská poema slavného amerického básníka je vážným varováním před mesianismem, blouznivou zaujatostí a velikášstvím, které za sebou vždy zanechávají mrtvé. Ústřední postavou je člověk, který šel hlásat pod vlivem zla, rozpoutaného první světovou válkou, nové náboženství, založené na neomezeném uvolnění primitivních pudů. Strhl za sebou v kalifornských horách celé zástupy vyznavačů, ale nakonec pod tíhou vlastních bludů zešílel a skončil bídně jako zvíře v zapomenuté šachtě dolů. Báseň útočí proti chátrající civilizaci, v níž byla možná válka a volá po novém zvážení starých hodnot. Tato vážná a tragická báseň je do jisté míry i satirou lidské domýšlivosti.

Epická báseň Mara je příběhem člověka hledajícího pravdu, kterou pak ovšem není schopný unést. Hlavní postavou je farmář Bruce Ferguson, který žije společně s otcem umírajícím na rakovinu, žárlivou matkou, bratrem Allenem a svou snoubenkou Srnkou. Ta je však společnou láskou obou bratrů a Bruce se jednoho dne v hospodě dozvídá, že ho Srnka podvádí, nemá však odvahu pátrat dál.Za nějakou dobu se Bruceovi začíná zjevovat přízrak Mara, který s ním rozmlouvá, a lidé z jeho okolí o něm začínají mluvit jako o bláznovi....Na pozadí příběhu v Evropě začíná druhá světová válka.

Tři básnické povídky významného představitele moderní americké poezie, který ve svých dílech, často plných symbolů, odráží tíhu a problémy současného světa. První je baladicky laděný příběh rodinné tragédie, dílo, jež autor nazval „básní o oklamaném žárlivém muži, kterýřval o pravdu a nevydržel ani nejslabší její záblesk". Druhá je rovněž baladicky laděný příběh, zachycující “vztah muže — demoralizovaného opilce — a trýzněné ženy, která nakonec chladně přihlíží jeho smrti pod kopyty ušlechtilého hřebce. Třetí je příběh pohádkový, vyprávějící o věčné a marné touze člověka zvítězit nad smrtí, a je výrazem básníkova smíření nad ztrátou milované ženy.

Dvě dramatické básně jednoho z největších amerických básníků tohoto století. První, baladicky laděný příběh Hřebec grošák (1925), je ostrou psychologickou studií muže – demoralizovaného opilce – a trýzněné ženy, která nakonec chladně přihlíží jeho smrti pod kopyty ušlechtilého hřebce. Druhá, pohádkový příběh o věčné a marné touze člověka zvítězit nad smrtí Silák Hungerfield (1954), je výrazem básníkova smíření nad ztrátou milované ženy.