Kristin Ross Knihy

Vysoce oceňovaná kniha Kristin Ross o myšlení a kultuře Pařížské komuny z roku 1871 rezonuje s motivacemi a akcemi mnoha současných protestů, jako byly akce na náměstí Tahrír, Syntagma, hnutí Occupy či Indignados. Tyto protesty se projevovaly obsazováním veřejných prostor, kde se kultivoval společný zájem o politiku. Ross, na základě důkladného výzkumu, znovu zkoumá slova a činy jednotlivých komunardů a komunardek z pařížského povstání, jejich myšlenky o internacionalismu, vzdělání, budoucnosti práce, umění, ženské otázce a ekologii. Kniha se snaží vymanit naše porozumění Pařížské komuně z dominantních historiografií, které ji dříve definovaly: oficiálních státněkomunistických a francouzských národně-republikánských. Přináší originální analýzu a oživuje svět pracujících, kteří se stali revolucionáři, a význam, který přisuzovali svému boji. Dále se věnuje politické imaginaci Pařížské komuny po jejím konci, jak u přeživších aktérů, tak u jejích podporovatelů, jako byli Karel Marx, Petr Kropotkin nebo William Morris. Pařížská komuna byla laboratoří politické vynalézavosti, jak připomíná Marx, a kniha umožňuje čtenářům nahlédnout do složitého fungování tohoto výjimečného experimentu.

Reclaiming the legacy of the Paris Commune for the twenty-first century

Exploring the concept of the commune, a prominent radical historian examines its global revival and potential as a means of liberation. The book delves into the historical and contemporary significance of communes, analyzing their role in fostering freedom and social change. Through insightful perspectives, it invites readers to consider how these communal spaces can challenge existing power structures and promote collective empowerment.

Using the concept of the everyday as a lever for social transformation

The 1870s in France - Rimbaud’s moment, and the subject of this book - is a decade virtually ignored in most standard histories of France. Yet it was the moment of two significant spatial events: France’s expansion on a global scale, and, in the spring of 1871, the brief existence of the Paris Commune - the construction of revolutionary urban space. Arguing that space, as a social fact, is always political and strategic, Kristen Ross has written a book that is at once history and geography of the Commune’s anarchist culture - its political language and social relations, its values, strategies, and stances. Central to her analysis of the Commune as social space and oppositional culture is a close textual reading of Arthur Rimbaud’s poetry. His poems - a common thread running through the book - are one set of documents among many in Ross’s recreation of the Communard experience. Rimbaud, Paul Lafargue, and the social geographer Elisee Reclus serve as emblematic figures moving within and on the periphery of the Commune; in their resistance to the logic and economy of a capitalist conception of work, in their challenge to work itself as a term of identity, all three posed a threat to the existing order. Ross looks at these and other emancipator notions as aspects of Communard life, each with an analogous strategy in Rimbaud’s poetry. Applying contemporary theory to a wealth of little-known archival material, she has written a fresh, persuasive, and original book.

Zu Beginn des dritten Jahrtausends ist die Situation der Demokratie paradox: Einerseits sind mehr Staaten denn jemals zuvor demokratisch verfaßt, andererseits nehmen die Krisensymptome in den Staaten, die einstmals so etwas wie eine demokratische Avantgarde bildeten, zu: Die Wahlbeteiligung sinkt, schillernde Persönlichkeiten wie Silvio Berlusconi oder Nicolas Sarkozy gewinnen an Bedeutung, Wahlkämpfe geraten zu schalen Marketingkampagnen. Colin Crouch hat all diese Trends in dem Band „Postdemokratie“ präzise auf den Punkt gebracht. In diesem Band setzen sich nun acht herausragende politische Denkerinnen und Denker mit dem Zustand und den Perspektiven der am wenigsten schlechten aller Regierungsformen (Winston Churchill) auseinander, die tageszeitung sprach von einem »Who's who der internationalen linken Theorie«. Der Diskussionsband enthält Beiträge von Giorgio Agamben, Alain Badiou, Daniel Bensaïd, Wendy Brown, Jean-Luc Nancy, Jacques Rancière, Kristin Ross und Slavoj Žižek.