Louis Ginzberg Knihy

Legendy Židů jsou nedílnou součástí světové literatury, prezentovány jako „příběhy, jež v Bibli nenajdete“. Ginzberg exceloval v absorpci stovek příběhů a jejich verzí v původních jazycích, přičemž identifikoval rozdíly, které ukazují na původní a odvozené příběhy. Jeho dílo stále slouží jako základ pro studium biblických legend a jeho závěry byly potvrzeny i pozdějšími nálezy, jako jsou svitky od Mrtvého moře. Českému čtenáři tak poskytuje možnost poprvé nahlédnout do textů, které se formovaly po tisíce let a souvisejí s pojmem „ústní Tóra“. Tóra, psaná s velkým písmenem, není pouze učení nebo pět knih Mojžíšových, ale i synonymem pro Tanach, celou židovskou Bibli. Tóra je živá bytost, která předchází stvoření člověka a světa, a její podvojný charakter – písemný a ústní – je zásadní. Písemná forma je vnějším projevem Tóry, zatímco ústní Tóra vznikala souběžně. Ačkoliv první ucelené písemné vyjádření ústní Tóry je rabínská Mišna z 3. století po Kr., příběhy, které v Bibli nenajdeme, nejsou výmyslem rabínů, ale vznikaly synchronně s písemným textem. Písemné zaznamenání ústní Tóry bylo motivováno až po zničení Chrámu v roce 70 po Kr., což vedlo k duchovnímu uchování Tóry.

O vrcholné důležitosti ústní Tóry, bez níž by Tóra nikdy nebyla celá, vypovídá jedna kouzelná chasidská historka, kterou zmiňuje novodobý izraelský filosof a historik Gershom Scholem. Měl-li slavný Jisrael ben Eliezer, zvaný Baal Šem Tov, zařídit cosi veledůležitého ve prospěch veškerého stvoření, odebral se na konkrétní místo v lese, rozdělal oheň a pohroužil se do hluboké meditace. Když skončil s modlitbami, vrátil se domů a shledal, že přání bylo vyslyšeno. Když měl o generaci později učinit totéž Magid z Mezriče, známý jako Dov Ber, rovněž zamířil na ono místo v lese. Rozdělávat oheň už nesměl, ale devekut ovládal a v duchu se dovedl bezprostředně spojit s nebeskou mocí. I to přineslo kýžený výsledek. Poté, opět o generaci později, se potřeboval stejného úkolu zhostit rabi Moše Leib ze Sasova. Oheň rozdělávat nemohl a tajné meditační techniky, bez nichž se modlitba neobejde, už neovládal. Znal však ono místo v lese – a kupodivu stačilo i to. Na svém zámku, o další generaci později, usedl pak na zlatou stolici rabi Jisrael z Rižinu a vážně se zamyslel. Uvědomoval si, že oheň rozdělávat nesmí, modlit se neumí a tajné místo v lese nezná, leč řekl si, že je o tom schopen vyprávět. A zjistil, že to funguje také. Druhý díl Legend Židů je ze čtveřice nejkratší. Vypráví převážně o osudech Židů v Egyptě. Nejprve nás seznámí s Josefem, jenž se z otroka vypracuje na mocného správce země egyptské, poté nám vylíčí strastiplný zápas Jóbův a nakonec i celou egyptskou anabázi Mojžíšovu, završenou slavným odchodem Židů z Egypta.

Třetí díl Legend Židů pojednává o „Mojžíšovi na poušti“. Louis Ginzberg v něm uplatnil i své mimořádné znalosti židovské symboliky. Sám říká: V době, kdy lid Izraele vyšel z Egypta – když se dům Jákobův odpoutal od lidu mluvícího cizí řečí –, stal se „Jákob svatostánkem Jeho a Izrael Jeho panstvím“. Židovská legenda se pokouší popsat, jak Boží svatostánek, náboženství Izraele a Jeho panství, tj. počátky Izraele jako národa, postupně vznikaly v období mezi exodem a vstupem do Svaté země. Mojžíš zde není popisován jen jako největší náboženský vůdce Izraele, ale i jako první vůdce národní; je „nejmoudřejším z moudrých, otcem proroků“, ale též „králem v zemi Ješurún, když shromažďovali se představitelé lidu spolu s izraelskými kmeny“. Odtud pramení Mojžíšovo jedinečné postavení v židovské legendě, na něž si nemůže činit nárok ani Abraham, přítel Boží, ani Šalomoun, nejmoudřejší z lidí, ani Elijáš, pomocník v čase nouze. Velké náboženské a národní instituce, jako šabat, svatostánek a mnoho dalších „Božích přikázání zjevených Mojžíšovi“, jsou s jeho životem a dílem bytostně svázány. Skrze zázrak s manou se posvěcení šabatu stalo Mojžíšovi existenční záležitostí a byl to v podstatě on, kdo vztyčil první svatostánek, stan setkávání. Mojžíšovo působení se proto ani zdaleka neomezuje na minulost, ale nedílně se pojí s každodenním během národního života. Je zřejmé, že lidová představivost využívá k propojování stávajícího stavu věcí s minulými událostmi nejpřirozenější možnou metodu – symboliku. V tomto svazku proto předkládáme množství symbolických výkladů konkrétních pravidel (např. symbolický význam svatostánku), jež tak docela do sféry legend nepatří. Leč život Mojžíšův, jak pojímán jest legendou židovskou, by byl žalostně neúplný, kdybychom hranici mezi legendou a symbolismem rozlišovali příliš přísně. S touto jedinou výjimkou se však tento díl způsobem uspořádání a prezentace materiálu neliší od předchozích svazků ničím.

Čtvrtý díl Legend Židů přináší fascinující příběhy, proroctví a teologické úvahy, které mnozí znalci Písma dosud neznali. Obsahuje například příběh o Jozuovi, který byl pozřen velrybou, a o Mojžíšovi, jenž použil kouzla k posílení Jozuova intelektu. Izraelští zvědové jsou zde zobrazeni jako andělé, kteří se objevují a mizí podle své vůle. Vize Kenaze, že svět bude existovat jen sedm tisíc let, a město Lúz, které zůstalo nedotčeno Sancheríbem a Nebúkadnésarem, jsou dalšími zajímavými tématy. Dále se dozvídáme, že proroci se rodili svým matkám v sedmém měsíci těhotenství, a že Abnérova matka viděla Samuela, ale neslyšela jeho slova. Příběhy obsahují také zajímavé detaily o Šalomounovi, jehož vláda zahrnovala nejen lidi, ale i zvířata a duchy. Po zasvěcení Chrámu se poprvé nedostavily deště, které bičovaly zemi od Potopy. Kniha končí příběhem královny Ester, jejíž činy vrhají světlo do temných období dějin Izraele. Židé za Achašveróšových časů se ocitali v nebezpečí, čelili Hamanovým výzvám k vyhlazení, a přesto se snažili najít bezpečí a naději.

Trieste Publishing specializes in high-quality reproductions of classic literature, both fiction and non-fiction, sourced from libraries and private collections worldwide. Their extensive catalog aims to replicate the original reading experience, addressing common issues like blurred text and missing pages found in older editions. Each title undergoes rigorous quality control to ensure it meets high standards, providing readers with a faithful reproduction of the original work. Additionally, bulk purchasing options are available for those interested.

The book is a facsimile reprint of a scarce antiquarian work, preserving its original content despite potential imperfections like marks and flawed pages. Emphasizing its cultural significance, this edition aims to protect and promote literary heritage by providing an affordable, high-quality reproduction that remains true to the original text.

Rabbi Elijah ben Solomon Zalman, known as the Vilna Gaon, was one of the most important Jewish thinkers and scholars of the modern era. In this illuminating address, Louis Ginzberg pays tribute to the Gaon's life and work, exploring his contributions to the development of Jewish law, philosophy, and mysticism.