Hned po osvobození Varšavy se vracejí válkou rozmetaní obyvatelé do zničeného města. Setkávají se rodiny, příbuzní, známí - mnozí však nacházejí jen prostý kříž na sutinách, zmizelou stopu. Všichni se dávají horečně do práce,stavějí město, budují jeho i svůj nový život.
Novolipky je jméno ulice v lidových čtvrtích někdejší Varšavy, smutného prostředí bezvýrazně šedých domů s několika řadami tzv. oficin, tj. zadních traktů, oddělených od budov průčelních malými, špinavými dvorečky. Byl to svět pro sebe, svět bídy a odříkání, kam jen vzdáleným echem doléhal rušný život hlavních městských tepen. Děj románu představuje životní růst a vývin malého kolektiva děvčat, vyžívajících tu příběhy dětských strastí a radostí, nepokoje dospívání, pubertální krize, iluse i desiluze zakřiknutého života. Z lidských zárodků vyrůstají různé individuality, které se buď přizpůsobují svému prostředí, nebo se odhodlávají k zoufalým pokusům, aby se mu vymkly a padají nazpět se zlámanými křídly. (Podle K. Krejčího.) Děj počíná v období kolem r. 1905 a končí uprostřed 1. svět. války.