Seneca Knihy

Útěcha pro Marcii Útěcha pro matku Helvii Útěšný list Polybiovi O krátkosti života O stálosti mudrce O duševním klidu

Seneca pěstoval skoro všechny slovesné druhy: epigram, tragédii, satiru, řečnictví, dopis, prózu historickou a filosofickou. Jako skladatel tragédií měl významný vliv i na novověkou dramatickou tvorbu. Proslul především svou sbírkou sto dvaceti čtyř dopisů adresovaných příteli Luciliu Iuniorovi, určených však veřejnosti. V těchto dopisech vysvětluje své morální a etické zásady. Toto dílo bývá považováno za jeho nejlepší dílo.

Spis O dobrodiních napsal Seneca již ke konci svého života a zabývá se v něm společenskou morálkou, otázkami poskytování a přijímání dobrodiní, vděkem a nevděkem. Filozofické úvahy jsou zpestřeny množstvím příkladů ze života, takže se dovídáme i leccos zajímavého o způsobu života a mravech tehdejší římské společnosti.

Z latinských originálů dle vydání uvedených v poznámkách přeložil, předmluvou a poznámkami opatřil Václav Bahník. Jedna z nejznámějších a ve své době nejčtenějších útěšných úvah (konsolace) se v duchu stoické filozofie zamýšlí nad duševní vyrovnaností moudrého člověka. Dílo hluboce etické je napsáno velice srozumitelněa řadí se tak k Senecově filozofii praktického života. Téma doplňuje v tomto vydání ještě sedm drobnějších úvah. Na závěr je připojen soubor sedmi epigramů (v češtině vycházejí poprvé) a dále satira, která zesměšňuje zbožštění císaře Claudia. Dílo je opatřeno bohatým poznámkovým aparátem a zasvěcenou předmluvou. Obsahuje: O hněvu -- O blaženém životě -- O krátkosti života -- O prozřetelnosti -- O stálosti mudrce -- O duševním klidu -- O volném čase -- O laskavosti -- Epigramy -- Apokolokyntóza

Listy Luciliovi, sbírka sto dvaceti čtyř literárních dopisů adresovaných o něco mladšímu Senekovu příteli Luciliovi Iuniorovi, vznikly v posledních třech letech Senekova života a jsou považovány za jeho nejzralejší dílo. Jejich obsahem jsou nesčetné otázky etiky a praktické filozofie vůbec. Ačkoli převážná část výkladů se nese v duchu stoické nauky, neuzavírá se Seneca ani názorům jiných a předkládá je. V listech, určených širší čtenářské obci, oslovuje v osobě Luciově každého čtenáře jako přítele, který zasluhuje, aby se jeho názorům, otázkám, postojům a celému způsobu života věnoval. Senekovým cílem bylo získat čtenáře a přivést je na správnou cestu, a proto vložil do listů obratnost řečníka, znalosti filozofa, nadšení pedagoga i draze zaplacenou životní zkušenost a moudrost. Tento svazek obsahuje všechny listy nezařazené do výboru, který vyšel v r. 1969 jako 4. svazek Antické knihovny. Český čtenář tak dostává do rukou toto závažné Senekovo dílo poprvé v úplnosti.

„O krátkosti života“ (orig. De brevitate vitae) je téměř dva tisíce let starý list Lucia Seneky, adresovaný příteli. Seneca, jako jeden z nejvýznamnějších představitelů stoicismu, v tomto nadčasovém díle nás nutí přehodnotit, jak nakládáme s časem. Ukazuje, že kvalita života nezávisí na jeho délce, ale na tom, jak jej využijeme.Seneca vždy patřil a stále patří k nejoblíbenějším a nejpřekládanějším římským autorům. Během svého života stihl být vlivným řečníkem, tutorem římského císaře, podnikatelem a v jednom okamžiku i nejbohatším Římanem. Pro Senecu jako stoika bylo klíčové, jak reagovat a přijímat životní okolnosti, které nemůžeme ovlivnit, a naopak se soustředit na to, co ovlivnit můžeme. V krátkém, ale hlubokém dopisu rodinnému příteli Seneca uvádí osm klíčových důvodů, proč často nežijeme tak, jak bychom chtěli. Rozebírá, proč si mnozí neuvědomují, že čas je ve skutečnosti jejich nejvzácnější zdroj. V listu nenabízí pouze teoretické rady, ale poskytuje i praktická doporučení, jak se vyhnout promarnění života na zbytečnosti a dosáhnout opravdového štěstí a smysluplného života.

OIDIPUS — překlad a úvod: Eva Stehlíková THYESTES — překlad a úvod: Eva Stehlíková OCTAVIA (Pseudo-Seneca) — překlad a úvod: Daniela Čadková Editor: Pavel Drábek Kateřina Wewiorová

Kniha obsahuje Senecovy útěšné listy matce a přátelům a úvahu o shovívavosti určenou císaři Neronovi.

Jaký je smysl života, v čem spočívá pravé štěstí, jak dosáhnout trvalé radosti, neohrožené mysli a moudrosti, jak žít, ale také jak zemřít, to jsou základní témata a otázky nejznámějšího a nejčtenějšího Senekova díla, které vzniklo před téměř dvěma tisíci lety a které se nyní poprvé v úplnosti dostává k českému čtenáři. Jeden z nejcitovanějších autorů všech dob v něm prostřednictvím dopisů adresovaných svému příteli Luciliovi Iuniorovi odpovídá na základní otázky lidské existence a nabízí klíč k tomu, jak se stát opravdovým mudrcem a připodobnit se bohu. Vyhýbej se davu, usiluj o trvalý duševní klid, neochvějnou vyrovnanost a vnitřní autonomii, vypěstuj si nezávislost na vrtkavé a nevyzpytatelné Štěstěně, která někdy štědře obdarovává, a jindy zas bere, pohrdej bohatstvím, slávou, ale i smrtí, nepodléhej vášním a vnějším impulzům, odpoutej se od všeho pomíjivého a především se uč žít v souladu s přirozeností a neustávej v sebezdokonalování a vědomém utváření vlastního já – to jsou hlavní naučení a doporučení, která Lucius Annaeus Seneca rozpracoval a zformuloval již v letech 63 a 64 našeho letopočtu a která díky výraznému individiualismu, jakož i modernímu jazyku a živé dikci, dodnes nepřestávají inspirovat čtenáře. První kompletní vydání Senekových dopisů Luciliovi vychází v překladu Bohumila Ryby a Václava Bahníka. Vydání je doplněno úvahou Petra Dvořáka o stoickém pojetí osobní transformace a ideálu emočního života.

Druhý ze tří svazků tragédií nesmrtelného Římana: FOINIČANKY ANEB THEBAIS, překlad a úvod Eva Stehlíková; FAIDRA, překlad a úvod Eva Stehlíková; ŠÍLENÝ HERKULES, překlad a úvod Daniela Čadková.